31 C 184/2023-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 1. 12. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 14 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo k uzavření Smlouvy o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o půjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč (dále jen„ půjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce i souhrnný poplatek ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 31 týdenních (sedmidenních) splátkách po 500 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 3. 2006. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž již ke dni 22. 1. 2006 porušila své závazky ze Smlouvy. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14 500 Kč. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Za období od podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 14 500 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 9 354,84 Kč a dlužné částky souhrnného poplatku ve výši 5 145,16 Kč - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 17 477,86 Kč, - úroků z prodlení z celkové dlužné částky 14 500 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 17 477,86 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši počítaný z celkové dlužné částky ve výši 14 500 Kč od 5. 4. 2006, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná dle § 142a o.s.ř. žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. 2. Žalovaná se ve věci písemně nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání dne 23. 5. 2023 se žalobce dostavil, na žalobě setrval. Žalovaná se ve věci samé nevyjádřila, pouze žádala o možnost pohledávku splácet částkou ve výši 1 000 Kč měsíčně, kdy má příjem ze zaměstnání ve výši 15 000 Kč měsíčně, bydlí sama v podnájmu, za což zaplatí 8 000 Kč měsíčně. Žalobce s rozložením plnění do splátek souhlasil. <b><i>Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b></i> 4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud vzal za prokázánu jeho procesní subjektivitu. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 22. 8. 2005, vč. smluvních podmínek smlouvy o půjčce vzal soud za prokázáno, že původní věřitel – společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou jako dlužníkem v postavení spotřebitele smlouvu o půjčce, s odkazem na zákon číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon číslo 321/2001 Sb., na základě které původní věřitel poskytl žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy částku ve výši 10 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala původnímu věřiteli vrátit půjčku ve výši 10 000 Kč a zaplatit souhrnný poplatek v částce 5 500 Kč, tj. celkem 15 500 Kč v 31 týdenních splátkách ve výši 500 Kč, první splátku byla žalovaná povinna zaplatit 7. den od data uzavření smlouvy. Žalovaná je ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem a adresou: [adresa]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, vč. výňatku z Přílohy [číslo] seznamu postupovaných pohledávek - str [číslo], vzal soud za prokázáno, že původní věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem jako postupníkem smlouvu, na základě které postoupil svou pohledávku za žalovanou dle smlouvy o půjčce, z níž jsou uplatněny nároky v tomto řízení (ř. [číslo]). 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] tímto sdělením oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky z obou smluv ve lhůtě do 10 dnů. Z podacího lístku ze dne 1. 2. 2021 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno na adresu uvedenou ve smlouvě dne 1. 2. 2021. 8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 11. 1. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 12. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 26. 11. 2021. Tato výzva byla zaslána žalované dne 12. 1. 2021 na adresu [adresa]. 9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej vymezil žalobce v podané žalobě. 10. Podle hlavy II. ustanovení přechodných a závěrečných, díl 1 přechodná ustanovení, oddíl 1 všeobecná ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 12. Podle § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 13. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále v textu jen„ ObčZ“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 14. Podle § 457 ObčZ je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 15. Po právní stránce soud konstatuje, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. ObčZ, které však nebyly uzavřeny platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobce v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnných poplatků Důvodem neplatnosti těchto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. S ohledem zejména na výši těchto poplatků, které plní funkci úroku a bez jehož sjednání by žalobce neměl zájem na uzavření smlouvy, soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobce uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavíral a takové uj