59 C 204/2022-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně uzavřela s žalovaným elektronicky smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum], na základě které mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit úvěr [částka] spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši [anonymizováno] denně, t. j. [částka], a to ve 2 splátkách, kdy 1. splátka ve výši [částka] byla splatná k [datum], 2. splátka ve výši [částka] byla splatná k [datum]. Žalobkyně požaduje pouze vrácení částky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. V listině„ smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]“ je jako poskytovatel úvěru uvedena žalobkyně a jako spotřebitel žalovaný. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] Žalovaný se měl zavázat zaplatit celkem [částka] ve 2 splátkách do [anonymizováno] dnů dne dne poskytnutí úvěru. Na listině se nachází podpis jednatele žalobkyně. Podpis žalovaného či jiný znak nahrazující podpis se na listině nenachází. 2. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně částku [částka] dne [datum]. 3. Předžalobní výzvou bylo prokázáno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě žalované částky do [datum]. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (prokázáno podacím archem). 4. Soud neprovedl důkaz fakturou, obchodními podmínkami a standardní informací o úvěru pro nadbytečnost, neboť skutečnosti rozhodné pro posouzení věci byly prokázány shora uvedenými listinnými důkazy. 5. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] bezhotovostně částku ve výši [částka]. 6. Podle ust. § 562 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1725 občanského zákoníku je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU [číslo]. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložený návrh žalovaného neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena elektronicky, jak tvrdila v žalobě. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaný netvrdil, že vrátil poskytnutou částku, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně za dobu od [datum] do zaplacení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný se dostal do prodlení dne [datum] uplynutím lhůty k plnění v předžalobní výzvě. Vzhledem k uvedeným závěrům byla žaloba částečně zamítnuta (II. rozsudku). 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně byla plně procesně úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměnu advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1, bodu 2, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) a náhrady 21% DPH ve výši [částka]. Celkové náklady řízení činí [částka]. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.