59 C 29/2020-196 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně žalobou podanou u zdejšího soudu navrhovala, aby soud zavázal žalovanou k zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že byla nájemcem prostor sloužících k podnikání v budově na adrese , adresa, , , adresa, . Pronajímatelem byl vlastník objektu, společnost , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , IČO, , která se žalobkyní uzavřela dne , datum, nájemní smlouvu. Žalovaná byla rovněž nájemkyní prostor sloužících k podnikání v uvedené budově, a to prostor umístěných ve 2. NP. Žalobkyně užívala pronajaté prostory za účelem skladování zboží, které bylo určené k dalšímu prodeji. V prostorách pronajatých žalovanou došlo dne , datum, k prasknutí vodovodního kohoutku, což zapříčinilo zatopení prostor, které měla pronajaté žalobkyně. Oba prostory užívané žalobkyní a žalovanou se nacházejí ve 2. NP, kdy voda tekoucí z prostor žalované natekla i do prostor žalobkyně, a uskladněné zboží zatopenou vodou začalo plesnivět. O uvedené události uvědomila žalobkyně žalovanou a vlastníka pronajatých prostor. Pronajímatel kontaktoval společnost , právnická osoba, a.s. se sídlem , adresa, , , adresa, , IČO , IČO, , u které měl uzavřenou pojistnou smlouvu č. , hodnota, . , právnická osoba, a.s. po prostudování události vydala prohlášení, že pojistné plnění vyplácet nemůže, jelikož za vzniklou škodu dle jejího názoru je odpovědný nájemce, nikoliv pronajímatel. Následně žalovaná kontaktovala svou pojišťovnu, společnost , právnická osoba, ., se kterou měla uzavřenou pojistnou smlouvu č. , tel. číslo, , a nahlásila škodní událost. , právnická osoba, . zařadila škodní událost pod č. , hodnota, a po ohledání místa dne , datum, rozhodla o přiznání pojistného plnění, a to ve výši , částka, , které bylo vyplaceno žalobkyni. Pojistné plnění bylo vyplaceno společností , právnická osoba, . na základě pojistné smlouvy, a tedy pojišťovna žalované uznala odpovědnost žalované. V pronajatých prostorách měla žalobkyně uskladněny zejména pánské obleky a škoda byla způsobena na 180 ks pánských obleků v hodnotě , právnická osoba, Kč, celkově , částka, . Žalobkyně byla následně nucena k likvidaci poškozených a zničených obleků, a to z důvodu, aby nedošlo ke zvýšení škody, tj. k poškození zbytku uskladněného zboží, zejména vlhkem způsobenou plísní. Likvidaci zboží provedla společnost , právnická osoba, . se sídlem , adresa, , která za provedení likvidace vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, . Likvidace zboží byla v příčinné souvislosti se způsobenou škodou, jelikož kdyby ke škodní události nedošlo, tak by žalobkyně nebyla nucena k likvidaci poškozených obleků, a proto částku, kterou za tuto službu musela uhradit, po žalované požaduje. Žalovaná je povinna k zaplacení rozdílu ve výši škody a ve vyplaceném pojistném plnění v celkové výši , částka, . Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě výzvou ze dne , datum, . Na výzvu žalované žalobkyně upřesnila způsobenou škodu, označila věci, které byly škodnou událostí poškozeny, a to daňový doklad č. , hodnota, ze dne , datum, , fakturu č. K01 ze dne , datum, , fakturu č. K02 ze dne , datum, , smlouvu o komisním prodeji zboží ze dne , datum, , fotografie ze dne , datum, a doklad o likvidaci zničeného zboží. Žalovaná přesto žalobkyni ničeho neuhradila. Žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, k zaplacení, avšak bezvýsledně, proto žalobkyně požaduje po žalované úrok z prodlení od , datum, . Žalobkyně citovala závěr z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cdo 450/2016: „prasknutí vodovodního kohoutku, v jehož důsledku došlo ke vzniku škody, nastalo v době trvání nájemního vztahu mezi žalovaným a vlastníkem budovy, kdy je pro posouzení odpovědnosti rozhodující, zda měl povinnost zajistit údržbu kohoutku nájemce či pronajímatel“. Za zatopení předmětných prostor odpovídá žalovaná, jelikož je povinností žalované, jakožto nájemce, v souladu s čl. IV. odst. 3 nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalovanou a pronajímatelem, provádět běžnou údržbu. Běžná údržba a drobné úpravy jako neurčité právní pojmy jsou vymezeny v Nařízení vlády č. 308/2015 Sb. a toto nařízení lze analogicky vztáhnout i na pronájem prostorů odlišných od bytu, jelikož v souladu s ust. § 2207 občanského zákoníku (dále jen o. z.) je povinností nájemce provádět běžnou údržbu ve všech vztazích založených nájemní smlouvou, pokud si strany neujednaly jinak. K tomuto stavu se opakovaně vyjádřil i Nejvyšší soud ČR, který zastává názor, že pronajímatel má povinnost zajistit, aby prostory určené k pronájmu byly ve stavu umožňující řádné užívání, ale povinností nájemce je zajišťovat, provádět a hradit drobné opravy a běžnou údržbu. Vodovodní kohoutek je tak detailní součást zařízení prostor, u něj není možné dovozovat obecnou povinnost pronajímatele. , jméno FO, pronajímateli nelze spravedlivě požadovat, aby odpovídal za nepředvídatelné škody, včetně škod, které vzniknou nešťastnou náhodou, a týkají se běžné údržby pronajatých prostor. Povinnost udržovat zařízení prostor ve stavu způsobilém nezpůsobit škodu měla žalovaná, nájemkyně.2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Tvrdila, že nezpochybňuje tvrzení žalobkyně, že dne , datum, došlo v nebytových prostorách Areálu Kahan, které měla v nájmu žalovaná od pronajímatele , právnická osoba, , k havarijní neočekávané situaci spojené s únikem vody s částečným průsakem do skladu žalobkyně, umístěném o patro níže. Skutečná příčina úniku vody není žalované známa. Pouhé tvrzení žalobkyně o tom, že došlo k prasknutí vodovodního kohoutku z důvodu zanedbání ať už zákonné či smluvní povinnosti běžné údržby ze strany žalované jako nájemce, nebylo prokázáno. Nevyplývá to ani z místního šetření , právnická osoba, a.s. na místě vzniku škody (ze dne , datum, ), kdy z něj vyplývá pouze vyjádření žalobkyně s domněnkou o příčině vzniku škody. Odpovědnost žalované za vznik škody, porušením zákonné či smluvní povinnosti, případně jiný druh odpovědnosti žalované (např. náhodná škoda) musí být prokázáno. Na žalobkyni je důkazní břemeno. Skutečnost, že pojišťovna žalované pojistnou událost uznala a následně i vyplatila částečně pojistné plnění za žalovanou žalobkyni, neznamená, že žalobkyně je zproštěna povinnosti tvrdit a prokázat okolnosti vzniku škody, porušení povinnosti škůdcem, výši škody, příčinnou souvislost a případně i zavinění škůdce. Plnění pojišťovny je na základě úplně jiného pojistného vztahu mezi žalovanou a pojišťovnou, kdy pojišťovna nezjišťuje základní nutné parametry vzniku škody, a plní právě proto, že žalovaná je pojištěna pro nahodilou nepředvídatelnou událost. Žalovaná popřela, že by škoda v žalované výši žalobkyni vznikla. Dodací list DL č. , hodnota, ze dne , datum, prokazuje dodání 1190 ks obleků, naproti tomu žalobkyní k důkazu předložená fakturace č. K01 a K02 prokazuje dodání pouze 99 ks + 110 ks obleků, kdy tyto důkazy neprokazují, že tyto dodané obleky jsou právě obleky, které byly zatečením vody údajně poškozeny. Žalovaná zpochybnila, že žalobkyní tvrzená cena dodaných obleků byla cenou údajně poškozených obleků, a údajně poškozené obleky jsou ty obleky, které byly žalobkyni dodány jejím dodavatelem. Z fotodokumentace vyplývá, že některé obleky ve skladu, deklarované žalobkyní poškozené vodou, byly kazové zboží. Na bílých štítcích pevně přivázaných k oblekům jsou uvedeny vady – „kaz rukáv“, což je zcela v rozporu s tvrzením žalobkyně o tom, že se jednalo o obleky nové a škodu účtuje v cenách nových obleků. Žalovaná zpochybnila, že žalobkyní tvrzených jí dodaných 1190 ks obleků by se vůbec do mini skladu žalobkyně, do kterého zateklo, vešlo. Z vyjádření žalobkyně vůči , právnická osoba, a.s., ze Záznamu o prohlídce ze dne , datum, , vyplývá, že k poškození obleků došlo v nevybalených krabicích s obleky a na igelitu, to vše na zemi skladu. Z fotodokumentace vyplývá, že voda nepoškodila obleky visící na ramínkách na stojanech, nýbrž pouze obleky v krabicích zvlhnutím krabic zespodu. Z další fotodokumentace vyplývá, že obleky byly žalobkyní skladovány naprosto nevhodným způsobem, a to na kupách na zemi. V místnosti s obleky se nacházely věci, které tam vůbec neměly co dělat (bicykl a trubky na zemi). Kdyby totiž obleky byly řádně rozvěšeny na ramínkách a nebyly chaoticky naházeny na zemi na kupách, nedošlo by k žádnému poškození vodou. , jméno FO, zatečení vody žalobkyně zcela nelogicky navlhnuté obleky dokonce v oblekových obalech přehodila na stojany s pověšenými dosud nepoškozenými obleky, čímž došlo k navlhnutí i dosud těchto nepoškozených obleků, k čemuž by vůbec nemuselo dojít, kdyby žalobkyně na počátku navlhnuté obleky pověsila zvlášť. Ne všechny obleky v krabicích byly nutně zasaženy vlhkostí (krabice jsou navlhlé pouze cca 5 cm odspodu), kdy obleky nahoře v krabicích vlhkostí zasaženy být nemohly. Pokud by tedy ze strany žalobkyně došlo k okamžitému přeložení dosud nenavrhnutých obleků z krabic pry