133 C 3/2024-42 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 73 751 Kč s příslušenstvím. Výše uvedené žalobkyně po žalované požaduje z titulu náhrady škody způsobené žalovanou zaviněným porušením jejich povinností při plnění pracovních úkolů a právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, tím že dne , datum, v důsledku nepřiměřené rychlosti nezvládla řízení svěřeného nákladního automobilu , jméno FO, Actros, RZ , SPZ, s návěsem KRONE RZ , SPZ, , na kterém byl naložen přepravovaný náklad, a to zboží společnosti , jméno FO, ČR a. s. V důsledku dopravní nehody způsobené žalovanou byla na shora uvedeném nákladním vozidle způsobena škoda ve výši 296 199 Kč (hodnota vozidla v době nehody 420 000 Kč bez DPH mínus hodnota zbytků vozidla ve výši 123 801 Kč). Z důvodu sjednaného spoluúčasti ve výši 60 000 Kč, byla z havarijního pojištění k předmětnému vozidlu žalobkyni uhrazeno pojistné plnění pouze ve výši 236 199 Kč. Dále došlo ke škodě na zboží ve výši 137 507,94 Kč, kterou žalobkyně uhradil společnosti , jméno FO, ČR a. s.. V souvislosti s poškozením zboží, žalobkyně obdržela pojistné plnění ve výši 123 757 Kč, zbývající část škody ve výši 13 751 Kč nebyla žalobkyně z důvodů sjednané spoluúčastí ve výši 10 % nahrazena. Celková výše škody, za níž je žalovaná odpovědná, tak činí 73 751 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K prvnímu jednání konanému dne , datum, , k němuž byla žalovaná řádně a včas předvolána včetně poučení o následcích nedostavení se k jednání podle § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), kdy předvolání s žalobou jí bylo řádně a včas doručeno postupem podle § 49 odst. 4 o. s. ř., se žalovaná bez omluvy nedostavila a přítomný právní zástupce žalobkyně navrhl, aby soud ve věci rozhodl rozsudkem pro zmeškání.4. Pokud jde o výrok I. rozsudku, tak v tomto rozsahu žalobkyně u jednání dne , datum, vzala svou žalobu zpět. Soud tedy řízení v tomto rozsahu zastavil v souladu s § 96 odst.1 a odst. 2 o. s. ř., přičemž souhlasu žalované se zpětvzetím nebylo třeba, neboť bylo učiněno ještě před zahájením jednání.5. Podle ust. § 153b odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49 o. s. ř.) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.6. Podle § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.7. Soud shledal, že v projednávané věci jsou splněny veškeré zákonné předpoklady dané ustanovením § 153b o. s. ř. pro vydání rozsudku pro zmeškání, kdy žalované byla řádně a včas doručena žaloba i předvolání k jednání nejméně 10 dnů předem způsobem podle § 49 odst. 4 o. s. ř., v předvolání byla žalovaná poučena o možnosti rozhodnout ve věci rozsudkem pro zmeškání, žalovaná se bez omluvila nedostavila k nařízenému jednání, žaloba je dostatečně skutkově odůvodněna a právní zástupce žalobkyně, který se dostavil k jednání, navrhnul vydat rozsudek pro zmeškání. Jedná se o zaplacení dlužné částky, nejedná se tedy o změnu osobního stavu ani o vznik, změnu nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, v tomto ohledu tedy neexistuje překážka pro rozhodnutí ve formě rozsudku pro zmeškání. Soud proto rozhodl na základě tvrzení žalobkyně obsažených v žalobě, které v souladu s § 153b odst. 1 o. s. ř. považoval za nesporná, rozsudkem pro zmeškání tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Co se právního posouzení věci týče, tak nárok žalobkyně byl posouzen podle § 250 a § 257 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, jako nárok na náhradu škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli porušením povinností při plnění pracovních úkolů. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto ji náleží náhrada nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 3 688 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) po 4 060 Kč za 4 úkony právní služby, tj. za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, a za účast u jednání dne , datum, , režijní paušál po 300 Kč za 4 úkony právní služby podle § 13 odst. 4 AT, cestovní výdaje podle § 13 odst. 5 AT ve výši 3 537 Kč za cestu z , adresa, a zpět (celkem , hodnota, km, motorovým vozidlem tov. zn. Volvo, RZ , SPZ, , při průměrné spotřebě PHM 4,5 l/100 km s cenou nafty 38,70 Kč se základní sazbou náhrady 5,60 Kč za 1 km), dále náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 AT. za 12 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 200 Kč. Podle § 137 odst. 3 o.s.ř. soud žalobkyni přiznal náhradu DPH 21 % z odměny a z režijního paušálu, cestovních výdajů a náhrad za promeškaný čas, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy částku 4 657 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku 30 522 Kč, kterou je žalovaný v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně. V souladu s § 151 odst. 5 o. s. ř. byla výše nákladů řízení určena až v písemném vyhotovení rozsudku.9. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.