18 C 277/2023-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 39 857 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobce pracoval pro žalovaného na základě ústní dohody v areálu [právnická osoba] v době od ledna 2023 do [datum]. Žalobce odpracoval pro žalovaného v lednu 2023 celkem 172 hod., v únoru 2023 celkem 154,50 hod., v březnu 2023 celkem 110 hod. a v dubnu 2023 celkem 35,50 hod., přičemž odměna za tuto práci byla žalobci zcela uhrazena. V měsíci květnu 2023 žalobce pro žalovaného odpracoval celkem 147 hod. a v červnu 2023 celkem 24,50 hod. Odvedená práce v měsíci květnu a červnu 2023 však žalobci dosud uhrazena nebyla. K uzavření pracovní smlouvy mezi účastníky došlo v ústní formě, přičemž byla sjednána mzda 180 Kč/hod v čisté mzdě. Za měsíc květen 2023 náleží žalobci hrubá mzda 32 287 Kč a za měsíc červen 2023 hrubá mzda 7 570 Kč. K ukončení pracovního poměru mezi účastníky došlo k [datum]. 2. Okresní soud v Ostravě žalovaného vyzval v souladu s ust. § 114b odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby se ve věci ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, vylíčil ve svém písemném vyjádření rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a aby připojil listinné důkazy, kterých se dovolává, příp. označil důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně byl žalovaný dle § 114b odst. 5 o. s. ř. poučen o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve lhůtě určené soudem nevyjádří, popř. ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu uplatňován žalobou, uznává. V takovém případě soud v souladu s ust. § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne rozsudkem pro uznání. Okolnosti případu takovýto postup umožňují, neboť žalovaný nijak nereagoval na předchozí výzvu soudu podle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř., přičemž ve věci je možno uzavřít a schválit smír tak, jak má na mysli ust. § 99 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. 3. Shora uvedená výzva dle § 114b odst. 1 o. s. ř. byla žalovanému doručena postupem dle § 45 odst. 2 o. s. ř. a § 47 o. s. ř. tak, že žalovanému byla výzva doručována prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho přístupné datové schránky. Výzva byla řádně doručena, neboť ust. § 114b odst. 4 o. s. ř. nevylučuje náhradní doručení v případě doručování do datové schránky. Vzhledem k tomu, že žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, došlo dle § 114b odst. 5 o. s. ř. k uznání nároku žalobce žalovaným. Soud proto žalobě v souladu s ust. § 153a o. s. ř. vyhověl rozsudkem pro uznání a zavázal tak žalovaného zaplatit žalobci částku 39 857 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. 33 Cdo 3498/2012 rozsudek neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou právní normu. 4. Dle § 153a odst. 4 o. s. ř. bylo v předmětném řízení rozhodnuto bez jednání. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl v řízení zcela procesně úspěšný a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 883 Kč. Soud žalobci přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena dle § 7 bod 5. vyhlášky ve výši 8 100 Kč (3 x 2 700 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobci přiznal náhradu hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 1 890 Kč. Dále soud žalobci jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 993 Kč. Soud nepřiznal žalobci odměnu za úkony právní služby spočívající v doplnění a rozšíření žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím ust. § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobcem účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobci nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. ust. § 79 a násl. o. s. ř.). 6. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.