22 C 516/2024-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 35 571,80 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že jako poskytovatel úvěru uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru – Expres půjčka č. , tel. číslo, (dále jen "smlouva"). Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a poplatky. Žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně prozkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně kontrolovala dostupné údaje v interních a externích databázích, bankovní a nebankovní registr klientských informací, databáze MVČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů žalované byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (např. podíl na výdajích na bydlení, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje). Žalobkyně při uzavírání smlouvy vycházela z informací poskytnutých žalovanou v Žádosti o úvěr. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč (dále jen „úvěr“). Čerpání úvěru započalo dne 7. 10. 2020. Žalobkyně a žalovaná se ve smlouvě dohodly na vrácení poskytnutého úvěru spolu s poplatky a úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 898,80 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Z důvodu porušení povinnosti žalované splácet úvěr v souladu se smlouvou řádně a včas byl dne 18. 7. 2023 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k úhradě celé dlužné částky. Žalovaná částka představuje jistinu ve výši 33 109,36 Kč, úroky ve výši 1 006,80 Kč, úroky z prodlení ve výši 3 478,65 Kč (součet úroku z prodlení ve výši 3 015,98 Kč, který je počítán od 17. 4. 2023 do 21. 2. 2024 a součet úroku z prodlení ve výši 462,67 Kč, který je počítán od 1. 3. 2024 do 2. 4. 2024 z částky ve výši 34 116,16 Kč), poplatek za pojištění, vedení, zesplatnění účtu ve výši 362,44 Kč, poplatky za 4 upomínky ve výši 2 100 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 116,16 Kč od 3. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě doporučeným dopisem ze dne 29. 2. 2024. Dlužné částky neuhradila.2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalované.3. Žádosti o úvěr ze dne 7. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalovaná adresovala žalobkyně žádost o úvěr ve výši 50 000 Kč. V žádosti uvedla, že bydlí v pronajatém domě/byt, je vdaná, má pracovní poměr na dobu neurčitou od ledna 2019, průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činil 17 227 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti 45 000 Kč, počet zdrojů příjmu 1, žádné srážky ze mzdy či jiné měsíční splátky, počet vyživovaných osob 0.4. Ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované je uvedeno: Před posouzením příjmů a výdajů klienta provedl věřitel kontrolu veřejných databází: kontrolou insolvenčního rejstříku, kontrolou bankovního a nebankovního registru klientských informací, zda klient má úvěrové závazky u jiných bankovních či nebankovních subjektů a kontrolou databází MVČR věřitel zkontroloval platnost průkazů totožnosti. Věřitel ověřil příjem z doložených dokumentů klienta a dále případně subsidiárně z běžného účtu klienta, který by byl veden klientem u Banky za období delší než tři měsíce předcházejících měsíci, kdy klient žádostí požádal o poskytnutí úvěru. Do výdajů klienta byly započteny výdaje klienta doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima klienta dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., částka normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. výdaje na bydlení vydané Českým statistickým úřadem a výše měsíčních splátek dosavadních závazků zjištěné z veřejných databází. Konkrétní výpočet: Příjem (17 227 Kč) – interní splátky (0 Kč) – externí splátky hrazené na spotřebitelské závazky (0 Kč) – životní náklady (7 346,38 Kč) = MMS MMS * 1 = 9 880,62 Kč. Dále uvedla deklarovaný čistý měsíční příjem klienta 17 227 Kč ověřen z běžného účtu, čistý měsíční příjem domácnosti 45 000 Kč, pronajatý dům/byt: podíl klienta na nákladech na bydlení 38,28 %, výsledná měsíční splátka při požadovaném úvěru 50 000 Kč - 898,80 Kč měsíčně.5. Výpisem z běžného účtu žalované bylo prokázáno, že v květnu 2020 byl počáteční zůstatek 696,72 Kč a konečný zůstatek 504,98 Kč. V červnu 2020 měla žalovaná mzdu 16 999 Kč, počáteční zůstatek 504,98 Kč a konečný zůstatek 872,18 Kč. V červenci 2020 měla žalovaná mzdu 17 454 Kč, počáteční zůstatek 872,18 Kč a konečný zůstatek 811,66 Kč. V srpnu 2020 měla žalovaná mzdu 18 671 Kč, počáteční zůstatek 811,66 Kč a konečný zůstatek 1 389,38 Kč. V září 2020 měla žalovaná mzdu 16 497 Kč, počáteční zůstatek 1 389,38 Kč a konečný zůstatek 702,11 Kč. V říjnu 2020 činila mzda žalované 17 463 Kč.6. Smlouvou o úvěru ze dne 7. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru splácet v 72 měsíčních splátkách po 898,80 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci počínaje 15. 11. 2020. Úroková sazba činila 8,90 % ročně. Žalovaná měla celkem zaplatit částku 66 175,43 Kč. Žalovaná se dále zavázala platit pojistné ve výši 89 Kč měsíčně.7. Výpisem z úvěrového účtu žalované bylo prokázáno, že dne 7. 10. 2020 byla na účet žalované připsána částka 50 000 Kč.8. Výzvou k zaplacení ze dne 20. 7. 2023 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 36 650,38 Kč (pohledávka ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ) do 3. 8. 2023. Výzva byla odeslána žalované dne 21. 7. 2023 (prokázáno podacím archem).9. Výzvou k zaplacení ze dne 29. 2. 2024 bylo prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Výzva byla odeslána žalované dne 4. 3. 2024 (prokázáno podacím archem).10. Z výzev k zaplacení ze dne 25. 6. 2023, 23. 4. 2023 a 10. 7. 2023, soud zjištění neučinil, neboť žalobkyně neprokázala, že byly odeslány/doručeny žalované.11. Z předsmluvních informací, smluvních podmínek, amortizace soud zjištění rozhodné pro posouzení věci neučinil.12. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne 7. 10. 2020 žalobkyně poskytla žalované částku 50 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky do 3. 8. 2023.13. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první („ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ), ve znění do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015-39).15. Žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, což vyplývá ze samotných tvrzení žalobkyně o tom, že vycházela (kromě zjištěného příjmu žalované) pouze z ekonomického modelu. Posouzení úvěruschopnosti předpokládá individuální posouzení příjmů a výdajů žadatele o úvěr a tuto činnost není možno zcela nahrazovat statistickými údaji, které mohou být podpůrným, avšak nikoli jediným způsobem zkoumání výdajů žadatele. Výdaje na bydlení a na zajištění základních životních potřeb žalobkyně nezjistila. Soud rovněž poukazuje na rozpor v žádosti o úvěr, kde je uveden čistý měsíční příjem domácnosti 45 000 Kč při počtu zdrojů příjmu 1, přičemž příjem ž