23 C 197/2024-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webového rozhraní žalobce www.creditstar.cz dne 3.7.2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně umožňuje podat žádost o úvěr pouze registrovaným klientům. Klient, který má v úmyslu získat úvěr, provede registraci na webových stránkách žalobkyně způsobem popsaným v čl. 3 , právnická osoba, podmínek. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to způsobem uvedeným v čl. 4 , právnická osoba, podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a to jednak nahlédnutím do databáze SOLUS a také z informací získaných od žalovaného. Žalovaný před uzavřením smlouvy vyplnil na webových stránkách věřitele dotazník, ve kterém uvedl, že je rozvedený, žije v nájmu, a dále uvedl název svého zaměstnavatele - , právnická osoba, ., IČ , IČO, , výši svého příjmu a pravidelných měsíčních výdajů. Žalobkyně ověřila údaje uváděné v žádosti o úvěr hovorem s žalovaným na telefonním čísle, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, a které je uvedeno i na titulní straně smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit úvěr 30 000 Kč spolu s úrokem (úplatou za poskytnutí zápůjčky) ve výši 0,41 % denně, t. j. 28 927,32 Kč. Žalovaný se tedy zavázal k úhradě částky 58 927,32 Kč, a to ve 12 splátkách v intervalu 30 dnů, přičemž poslední splátka byla splatná k 28.6.2019. Dnem uzavření smlouvy je den, ve kterém byly finanční prostředky z poskytnutého úvěru převedeny na účet žalovaného. Plnění bylo žalovanému poskytnuto dne 3.7.2018 bankovním převodem z účtu žalobkyně vedeného u , právnická osoba, ., č. ú. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na účet žalovaného vedený rovněž u Raiffeisen bank a.s., č. ú. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Jedná se o účet žalovaného, ze kterého žalovaný poskytl žalobci údaje prostřednictvím aplikace Instantor. Variabilním symbolem je rodné číslo žalovaného. Žalovaný splnil svůj závazek ze smlouvy pouze zčásti, když uhradil žalobkyni dne 18.6.2019 částku ve výši 4 000 Kč, dne 15.6.2020 částku 5 000 Kč a dne 15.4.2022 částku 3 000 Kč. Zbývající část závazku ze smlouvy žalovaný ani přes výzvy žalobkyně a jejího právního zástupce nesplnil. Žalobkyně touto žalobou uplatňuje pouze vrácení nesplacené části poskytnutého úvěru ve výši 18 000 Kč a úrok z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu dne 20. 5. 2020.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. , právnická osoba, s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil s tím, že souhlasil, aby soud rozhodl ve věci bez přítomnosti žalobkyně a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud nic podstatného nezjistil, neboť tato listina není ze strany žalovaného podepsána a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by ji žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace.5. Z výpisu z účtu žalobkyně u Raiffeisen bank z července 2018 bylo zjištěno, že na účet žalovaného číslo , č. účtu, byla dne 3. 7. 2018 připsána částka 30 000 Kč.6. Z výpisu z účtu , právnická osoba, a z potvrzení o platbě , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil žalobkyni částky 4 000 Kč dne 18. 6. 2019, 5 000 Kč dne 15. 6. 2020 a 3 000 Kč dne 15. 4. 2022.7. Z výzvy k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínka) ze dne 20. 5. 2020 a z podacího archu ze 20. 5. 2020 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného mimo jiné k úhradě částky 18 000 Kč.8. Na základě vyhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Na základě provedeného dokazování soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , nicméně z této listiny se uzavření smlouvy mezi účastníky nepodává, respektive nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě - internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, když žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Neoznačila ani důkazy týkající se způsobu ověření totožnosti žalovaného, například skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky k ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Soud nemá dále za prokázané, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, když žalobkyně zkoumala pouze příjmovou stránku žalovaného, nikoliv však stránku výdajovou v kontextu jeho osobních poměrů. V řízení má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku 18 000 Kč, a to dne 3. 7. 2018. Do dispoziční sféry žalovaného byla odeslána předžalobní výzva ze dne 20. 5. 2020, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky.9. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním11. užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Dle ust. § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, a by jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnou vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Na základě výše uvedeného má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to částkou 18 000 Kč, když žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by byl dán právní titul k plnění případně, že by tuto částku žalobkyni zaplatil. Soud tedy konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovanými ust. § 2991 odst. 2 a § 2993 občanského zákoníku právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu žalovanému poskytla. Na základě uvedeného tedy soud žalobě vyhověl co do částky 18 000 Kč představující žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž právo na zákonné úroky z prodlení, jejichž výše je dána vládním nařízením č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla zavázána zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně částku 2 252 Kč dle § 149 odst. 1 o. s. ř., což zahrnuje soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu za tři úkony po 300 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) předžalobní upomínka, 3) sepis žaloby, tři režijní paušály po 100 Kč – vše dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a 21% DPH z částky 1 200 Kč, což činí 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.15. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 8 495,60 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b a. t. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b a. t., totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.16. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.