30 C 397/2023-58 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 27. 7. 2023 domáhala po žalovaném předložení vyúčtování služeb a zaplacení penále, což odůvodnila tak, že žalovaný byl v období 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 podílovým spoluvlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, umístěné v domě na , adresa, /33, stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, nacházejícím se v kat. území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném kat. úřadem pro MS kraj, kat. prac. , adresa, . Žalovaný jako pronajímatel uzavřel dne 1. 3. 2022 s žalovanou jako nájemcem písemnou smlouvu o nájmu bytové jednotky č. , hodnota, ; nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 1. 3. 2022 až 28. 2. 2023. Žalovaný nesplnil svou povinnost a ani přes výzvy žalobkyni do dnešního dne nedoručil řádné vyučování služeb za období od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022. Žalobou se tak žalobkyně domáhala jednak splnění povinnosti žalovaného předložit žalobkyni řádné vyučování služeb za období od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022, a jednak zaplacení penále dle § 13 zák. č. 67/2013 Sb.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil, ač k tomu byl soudem vyzýván.3. K jednání nařízenému ve věci se žalovaný nedostavil, žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.4. Žalobkyně vzala žalobu před prvním jednáním částečně zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I., což odůvodnila tak, že s ohledem na běh času již pro žalobkyni vymožení povinnosti žalovaného předložit vyúčtování pro účely poskytnutí dávek státní podpory postrádalo smysl. Soud proto postupoval soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř., a řízení v této části zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím žaloby nebylo potřeba, neboť žaloba byla vzata zpět ještě před zahájením prvního jednání ve věci (ust. § 96 odst. 3 a odst. 4 o. s. ř.).5. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o nájmu bytu ze dne 1. 3. 2022, dohoda o ukončení nájemní smlouvy bytu ze dne 30. 9. 2022, výzva ze dne 5. 6. 2023. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění. Tedy: žalovaný byl v období 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 podílovým spoluvlastníkem bytové jednotky č. , hodnota, umístěné v domě na , adresa, /33, stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, nacházejícím se v kat. území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném kat. úřadem pro Moravskoslezský kraj, kat. prac. , adresa, . Žalovaný jako pronajímatel uzavřel dne 1. 3. 2022 s žalovanou jako nájemcem písemnou smlouvu o nájmu bytové jednotky č. , hodnota, ; nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 1. 3. 2022 až 28. 2. 2023. Strany si smluvně ujednaly v čl. III. bod 5 a 6 smlouvy o nájmu, že žalovaná bude hradit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné platí, a dále, že vyúčtování záloh na služby pronajímatel provede ke dni 31. 12. běžného roku. Žalobkyně žalovaného k předložení řádného vyúčtování za období od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 vyzvala. V řízení nebylo tvrzeno ani jinak zjištěno, že by žalovaný žalobkyni doručil řádné vyučování služeb za období od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022.6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Mezi žalobkyní jako nájemcem a žalovaným jako pronajímatelem byla dne 1. 3. 2022 uzavřena písemná smlouva o nájmu bytu ve smyslu § 2235 a násl. o. z., a to o nájmu bytové jednotky č. , hodnota, umístěné v domě na , adresa, /33, stojícím na pozemku parc. č. , hodnota, nacházejícím se v kat. území , adresa, , obec , adresa, , zapsaném na LV č. , hodnota, vedeném kat. úřadem pro Moravskoslezský kraj, kat. prac. , adresa, (dále jen byt), nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 1. 3. 2022 až 28. 2. 2023, žalobkyně byla povinna platit nájemné a zálohy na služby vymezené ve smlouvě o nájmu.7. Dle § 7 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (viz odst. 1 cit. ust.); poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (viz odst. 2 cit. ust.); finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb. Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku (viz odst. 3 cit. ust.).8. Poté, co žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, zůstal předmětem řízení požadavek žalobkyně na zaplacení „penále za nedodání požadovaného vyúčtování“, a to dle § 13 zák. 67/2013 Sb., které žalobkyně požadovala ve výši 50 Kč denně za dobu do 17. 9. 2023.9. Podle § 13 zák. č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany; nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.10. Předně soud konstatuje, že v daném případě se jedná o řízení sporné, které je ovládáno zásadou projednací, kdy je povinností účastníků řízení tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení), a dále nabídnout k prokázání těchto skutkových tvrzení důkazy (povinnost důkazní). V tomto případě tížilo břemeno tvrzení i břemeno důkazní žalovaného, jehož procesní povinností bylo v řízení tvrdit a prokázat, že žalobkyni doručil řádné vyúčtování služeb za posuzované období. Žalovaný však v řízení netvrdil vůbec nic; žalovaný se nadto k jednání bez omluvy nedostavil, soud jednal v jeho nepřítomnosti, přičemž soud byl připraven při jednání žalovaného poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o jeho břemenu tvrzení a důkazním, jakož i o následcích nesplnění této povinnosti. Žalovaný, který se k jednání nedostavil se tak dobrovolně zbavil práva na poučení, které by se mu ze strany soudu dostalo, avšak pouze při jednání, neboť poučovací povinnost dle § 118a o. s. ř. je konstruována pouze jako poučovací povinnost soudu při jednání, a nikoliv mimo jednání. Pro úplnost soud uzavírá, že úkolem soudu není dokazováním doplňovat chybějící skutková tvrzení, ale dokazováním prověřit skutkovou verzi tvrzenou účastníkem. Proto je třeba nejprve rozhodné skutečnosti tvrdit a poté navrhnout k jejich prokázání důkazy, jejichž provedením bude ověřena tvrzená skutková verze. Za této situace soud tedy konstatuje, že v řízení nebylo tvrzeno ani jinak nevyšlo najevo, že by žalovaný řádně a včas, resp. že by vůbec kdy splnil svou povinnost a žalobkyni předložil řádné vyúčtování služeb spojených s nájmem bytu za posuzované období.11. V této souvislosti soud konstatuje, že není povinností nájemce bytu žádat či vyzývat pronajímatele k provedení vyúčtování služeb. Naopak je zákonnou povinností pronajímatele vyúčtování provést a seznámit s ním nájemce ve stanovené lhůtě nezávisle na tom, zda jej nájemce o vyúčtování upomíná. Poruší-li pronajímatel tuto povinnost, ustanovení § 13 odst. 1 zák. č.