140 C 19/2025-59 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 9. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 79 222 Kč spolu s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 5 319,20 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 64 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 4 987 Kč spolu s úrokem ve výši 78,07 % ročně, počínaje od března 2025. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný do zesplatnění úvěru uhradil celkem 5 187 Kč. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 17. 5. 2025 a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 75 991,74 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni podle bodu 6.1. smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a dále dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Dále byla v bodě 6.5. smlouvy sjednána v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a proto žalobkyně požaduje po žalovaném i zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 319,30 Kč za dobu od 24. 6. 2025 do vyhotovení žaloby. Dle bodu 2.2. smlouvy žalobkyně požaduje i zaplacení úroku ve výši 78,07 % ročně z původní jistiny úvěru ve výši 63 787,58 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025 a poté ve výši 12 % ročně z částky 63 787,58 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 252 057 Kč. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet uvěr ve výši 611 Kč, jak bylo sjednáno v Příloze č. 1 smlouvy. Dlužná částka úhrady za pojištění činí celkem 1 833 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání dne 7. 11. 2025 se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl k důkazu listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 13. 2. 2025 žalobkyně podepsala smlouvu o úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, shodnou s adresou pro doručování, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo, email a číslo účtu. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 64 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 48 splátkách ve výši 4 987 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 78,07 % ročně. V místě podpisu žalovaného je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, “. Předmětem Dodatku č. 1 k této smlouvě je žádost žalovaného o podpis návrhu smlouvy elektronicky a uzavření smlouvy elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V místě podpisu žalovaného je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, “. Přílohou č. 1 bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr za měsíční poplatek 611 Kč. I tato příloha byla podepsána jedinečným kódem (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně Dodatku č. 1 a Přílohy č. 1). Uvedením podpisu „Jedinečný kód , Anonymizováno, “ byly označeny i informace obsažené v listinách Prohlášení klienta/Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru, Přihláška do pojištění a informačním dokumentu Pojištění schopnosti splácet úvěry. Z listiny Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) bylo zjištěno, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavíraná na dálku – tzv. produkt A, je sjednáván poradci společnosti , právnická osoba, . (úvěrový poradce, TLS operátor, externí úvěrový poradce) s klientem telefonicky či osobně. Smluvní dokumenty klient podepisuje 10-ti místným náhodně vygenerovaným číselným kódem pomocí odpovědní SMS. Datum a čas veškeré komunikace s klientem (SMS, email a AML platby) jsou ze strany společnosti , právnická osoba, . evidovány a uchovávány. Žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne 14. 2. 2025, který byl doručen žalovanému odeslán na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě. Zásilka byla poštou vrácena zpět odesílateli s poznámkou nevyzvednuto (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). V den podpisu smlouvy byl vyhotoven i formulář se základními informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem 28 646 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 4 860 Kč, částka 5 546 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje 10 000 Kč, a rezerva 1 000 Kč. V doplňujících údajích byla uvedena adresa zaměstnavatele, informace o rodinném stavu žalovaného, dosaženém vzdělání a formě bydlení (státní/obecní). Z Výplatního lístku ve spojení s Potvrzením o příchozí úhradě soud zjistil, že čistý příjem žalovaného v prosinci 2024 činil 27 090 Kč a za leden 2025 pak 27 435 Kč. K datu 12. 2. 2025 13:04:49 nebyly uvedeny k výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru SOLUS žádné negativní informace (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předložené listiny Ověření v registru NRKI soud zjistil, že dotaz v registru provedlo 7 bank a finančních institucí, u kterých žalovaný žádal o úvěr, se zařazením do III. kategorie (60 bodů do interního scóre). Dne 13. 2. 2025 odeslala žalobkyně žalovanému na jeho běžný účet částku 64 000 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s Potvrzením o příchozí úhradě). Žalovaný žalobkyni uhradil žalobkyni celkem 5 187 Kč (zjištěno z Karty klienta). Výzvou k zaplacení ze dne 19. 5. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 2. a 3. splátky, Výzvou k zaplacení ze dne 17. 6. 2025 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 2., 3. a 4. splátky a dopisem ze dne 22. 6. 2025 oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, vyzvala jej k uhrazení částky 79 222 Kč (zjištěno z Oznámení). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání a ani doručení žalovanému. Dne 13. 8. 2025 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzvala k okamžité úhradě částek uplatněných v žalobě. Výzva byla doručována žalovanému dne 14. 8. 2025 (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem a Sledováním zásilky). Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od 11. 5. 2018 má povolení ČNB k činnosti podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Žádná zjištění soud nečinil z kopie občanského průkazu žalovaného a z důvodu nadbytečnosti ani z listin Důkaz o odeslání 1 Kč, Informace o vyplacení a Důkaz o přijaté SMS pro vyplacení.5. Po právní stránce soud zhodnotil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).6. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).7. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele