54 C 283/2025-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 7. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 7 860 Kč s odůvodněním, že dne 12. 12. 2023 uzavřela s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. V poslední upomínce ze dne 13. 5. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 16. 5. 2024. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 000 Kč a smluvního úroku ve výši 40 % za měsíc z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 17. 5. 2024 do zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nesplacené jistiny úvěru za období od 17. 5. 2024 do 14. 6. 2025 v kapitalizované výši 7 860 Kč.2. Žalovaný se ve věci obsáhle vyjádřil, potvrdil, že mezi účastníky řízení byla dne 12. 12. 2023 podepsána Smlouva o úvěru ze dne 12. 12. 2023 na částku 20 000 Kč; a že částka 20 000 Kč mu byla žalobkyní poskytnuta. Žalovaný především namítal, že předmětná smlouva podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 87 odst. 1 stanoví poskytovateli povinnost zkoumat před uzavřením smlouvy úvěryschopnost spotřebitele, tuto povinnost žalobkyně v případě žalovaného nesplnila, před podpisem smlouvy si žalobkyně neobstarala žádné potřebné dokumenty (např. výpisy z bankovního účtu, pracovní smlouvu, potvrzení o příjmu, daňové přiznání, atd.), neprovedla nahlédnutí do příslušných databází umožňujících posouzení úvěryschopnosti žalovaného; pouze informace sdělené žalobkyni žalovaným nemohly být dostačující. Žalobkyně nevyžádáním si podkladů dostatečných pro zjištění příjmů a výdajů žalovaného tedy zásadně porušila povinnosti uložené jí zákonem, což má za následek neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně by mohla požadovat po žalovaném pouze uhrazení poskytnuté částky z titulu bezdůvodného obohacení, nikoliv i uhrazení úroků a dalších nároků. Žalovaný žalobkyni celou částku uhradil (platbami ze dne 12. 1. 2024 a 24. 8. 2025), jeho závazky vůči žalobkyni jsou již splněny a pro další plnění žalovaného vůči žalobkyni neexistuje žádný právní důvod. Žalovaný také namítal neplatnost smlouvy z důvodu výše úroku uvedeného ve smlouvě, jeho výše je v rozporu s dobrými mravy, extrémně disproporciální z důvodu neekvivalentního plnění. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu.3. K vyjádření žalovaného se žalobkyně nevyjádřila., právnická osoba, ústnímu jednání dne 16. 9. 2025 se nikdo nedostavil, zástupce žalobkyně i zástupce žalovaného svou neúčast předem omluvili, souhlasili s jednáním v jejich nepřítomnosti.5. V řízení bylo nesporné, že účastníci řízení uzavřeli dne 12. 12. 2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a že na podkladě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.- Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 12. 2023, že předmětem smlouvy je závazek žalobkyně, že poskytne žalovanému peněžní prostředky do výše 30 000 Kč; úvěr je poskytován na dobu neurčitou, tj. do doby úplného splacení jistiny žalobkyni; žalovaný se zavazuje vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr a zaplatit sjednaný úrok ve výši 40 % měsíčně, každý měsíc vždy nejpozději k 11. dni v měsíci se splácí úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu lze splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy; v případě prodlení žalovaného s plněním, tj. s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení; u žalobkyně je v záhlaví uveden účet č. , č. účtu, .- Z Potvrzení o provedené platbě, že z účtu žalobkyně byla odeslána částka 20 000 Kč na účet , č. účtu, .- Z výpisů z běžného účtu za 9, 10, 11/2023, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., dále soud z výpisů zjistil pohyby na účtu žalovaného (příchozí a odchozí platby), mj. v 10/2023 příchozí platba 9 540 Kč od , právnická osoba, , příchozí platba 13 000 Kč od , právnická osoba, „poskytnutí zápůjčky“, příchozí platba 20 000 Kč od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, „půjčka“, příchozí platba 13 000 Kč od , právnická osoba, „poskytnutí zápůjčky“, výdaje v daném měsíci přesahují příjmy; v 9/2023 mj. příchozí platba 6 500 Kč od , právnická osoba, . „půjčkaPlus“, příchozí platba 21 000 Kč od , právnická osoba, „vyplacení půjčky“, příchozí platba 4 000 Kč od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, „půjčka“, výdaje v daném měsíci přesahují příjmy; v 11/2023 mj. příchozí platba 20 000 Kč od , právnická osoba, „půjčka“.- Z Detailu transakce, že na účet č. , č. účtu, byla provedena dne 12. 1. 2024 odchozí okamžitá úhrada ve výši 8 323 Kč.- Z Detailu transakce, že na účet č. , č. účtu, byla provedena dne 24. 8. 2025 odchozí okamžitá úhrada ve výši 11 677 Kč.7. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Navrhovaný důkaz dotazem na banku žalovaného k prokázání platby částky 20 000 Kč žalobkyní žalovanému soud pro nadbytečnost zamítl, když poskytnutí uvedené částky bylo v řízení nesporné.8. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaný dne 12. 12. 2023 uzavřeli Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , téhož dne žalobkyně žalovanému poskytla částku 20 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný žalobkyni zaplatil celkem 20 000 Kč, dne 12. 1. 2024 částku 8 323 Kč a dne 24. 8. 2025 částku 11 677 Kč.9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze v nepatrné části, v části úroků z prodlení. V řízení bylo prokázáno, že účastníci řízení uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.). Nadto se však dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy (dále jen „ZoSÚ“), žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že žalovaný je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , spisová značka, ). V řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně v pozici poskytovatele úvěru řádně ověřovala úvěryschopnost schopnost žalovaného. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že k ověření příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého účtu případně výplatní listy, žalovaný byl lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. K prokázání tohoto tvrzení žalobkyně předložila