17 C 126/2026-18 – Okresní soud v Ostravě

1. Společným návrhem žalobců a žalovaného se synové žalovaného jako žalobci (v návrhu označení jako „navrhovatelé“) domáhali zrušení vyživovací povinnosti žalovaného (v návrhu označen jako „odpůrce“) vůči oběma žalobcům s účinností od 1. 2. 2026 s tím, že jsou již zletilí, nadále sice studují, avšak současně vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a mají vlastní příjmy, které jim umožňují hradit běžné životní náklady. Uvedli, že jsou schopni se sami živit, a proto již výživné po žalovaném nepožadují. Žalovaný s návrhem souhlasil.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobci předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Po provedeném dokazování listinami žalobci označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Z nesporných tvrzení účastníků ve spojení s Dohodou o ukončení vyživovací povinnosti podepsanou všemi účastníky dne 13. 2. 2026, nespornými tvrzeními v ní o naposledy upravené vyživovací povinnosti žalovaného k žalobcům rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, ze dne 12. 9. 2016, č. j. , spisová značka, , údaji zjištěnými z evidence obyvatel, bylo prokázáno, že žalobci jsou zletilými dětmi žalovaného, vyživovací povinnost žalovaného vůči nim byla naposledy upravena označeným rozsudkem Okresního soudu v , jméno FO, , žalobci od 1. 2. 2026 již po žalovaném výživné nepožadují, protože jsou schopni se sami živit. Dle shodných tvrzení účastníků a připojené Dohody a Potvrzení o studiích žalobců žalobci vedle studia vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a disponují vlastními příjmy postačujícími k úhradě běžných životních nákladů.4. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a vyživovací povinnost žalovaného vůči oběma žalobcům s účinností od 1. 2. 2026 zrušil, když dle § 911 o. z. vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá jen po dobu, kdy dítě není schopno se samo živit. U zletilého dítěte není rozhodující pouze skutečnost, že se nadále formálně připravuje na budoucí povolání, ale především to, zda je objektivně schopno vlastními silami a vlastními příjmy zabezpečovat své odůvodněné životní potřeby. V projednávané věci bylo prokázáno, že oba žalobci jsou zletilí, vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a mají vlastní příjmy, které jim umožňují hradit běžné životní náklady a jsou tedy již schopni se sami živit a současně tak jsou dány podmínky ke zrušení předchozího rozhodnutí dle § 923 odst. 1 o. z.5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, podle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly a žalovanému s ohledem na výsledek řízení právo na náhradu nákladů nenáleží.