V řízení se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a paušální náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Nárok odůvodnila tím, že pro žalovanou v rámci dlouhodobé obchodní spolupráce spočívající v lyofilizaci živočišných surovin provedla zpracování bio hovězích jater, srdcí a sleziny v rozsahu následně vyúčtovaném fakturou č. , hodnota, , kterou žalovaná přes výzvy neuhradila. Nárok opírala zejména o dodávky surovin žalovanou, průběžnou komunikaci stran prostřednictvím aplikace WhatsApp, cenovou dohodu uzavřenou v lednu 2025, předchozí obdobné obchodní případy a následnou komunikaci o množství vyrobených produktů, jejich uskladnění, odběru a úhradě ceny. Tvrdila, že žalovaná byla o rozsahu zpracovaných zásob průběžně informována a jejich odběr odkládala z důvodu vlastní nepříznivé finanční situace. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, , doručenou do datové schránky žalované dne , datum, , a následně reagovala na stanovisko žalované podáním ze dne , datum, . Žalovaná dosud ničeho ze žalované částky žalobkyni nezaplatila.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu s tím, že žalobkyně neprokázala vznik smluvního vztahu, z něhož by byl odvozován uplatněný nárok, ani existenci objednávky vztahující se k plnění vyúčtovanému předmětnou fakturou. Tvrdila, že si lyofilizaci, která je předmětem sporu, nikdy neobjednala, že neakceptovala rámcové obchodní podmínky tvrzené žalobkyní a že žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo týkající se žalované částky. Pokud žalobkyně předložila jí vystavenou objednávku, nejde o objednávku učiněnou žalovanou, nýbrž o interní dokument žalobkyně. Popřela také, že by žalovaná odebrala zboží a učinila plnění vyúčtované spornou fakturou. Žalovaná žádnou z rozhodných skutkových okolností tvořících základ uplatněného nároku výslovně neuznala a nárok tak zcela popřela co do základu i výše.3. U jednání žalobkyně setrvala na žalobě a odkázala na skutková tvrzení obsažená v žalobě a replice. Uvedla, že mezi účastníky od roku 2023 existovala ustálená obchodní praxe spočívající v neformálním objednávání lyofilizace prostřednictvím telefonu, e-mailu a aplikace WhatsApp, kdy žalovaná předávala žalobkyni suroviny ke zpracování a žalobkyně následně zajišťovala jejich lyofilizaci. Dále tvrdila, že žalovaná byla průběžně informována o rozsahu zpracovávaných i dokončených výrobků a že spornou část zakázky začala popírat až poté, co se dostala do finančních problémů. Zdůraznila zejména návaznost WhatsApp komunikace, dodacích listů, cenové dohody, předchozích objednávek a především pak úhrad provedených žalovanou pod příslušnými variabilními symboly odpovídajícími té které předcházející objednávce. Pro případ, že by soud nedůvěřoval předloženým dodacím listům, navrhla doplnění dokazování jejich originály, případně fakturami dodavatelů surovin, kterými však logicky žalobkyně nedisponuje (objednávky surovin od dodavatelů činila žalovaná) a dále účastnickými výslechy jednatele žalované , jméno FO, a jednatelů žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, .4. Žalovaná u jednání setrvala na svém dosavadním procesním stanovisku, rozporovala existenci objednávky vztahující se ke sporné faktuře, namítala nepravost a obsahovou nesprávnost předložených dodacích listů, objednávek a elektronické komunikace a tvrdila, že z provedených důkazů nelze dovodit uzavření smlouvy o dílo, dohodu o ceně ani rozsah údajně objednaného plnění. Dále navrhla provést výslech druhého jednatele žalované , jméno FO, k prokázání toho, že s ním „pan , jméno FO, celou věc probíral“ a k tomu, že žádná objednávka na předmětnou fakturu neexistovala.5. Výpisy z obchodního rejstříku žalobkyně byly prokázány osoby jednatelů oprávněných v rozhodném období za žalobkyni jednat, a to pana , jméno FO, a paní , jméno FO, , a to každý samostatně. Úplným výpisem žalované pak změna její firmy dne , datum, z původní AF-MK Ventures s.r.o. na nynější, jakož i oprávnění jednatele pana , jméno FO, za žalovanou samostatně jednat v rámci běžné provozní a/nebo obchodní činnosti společnosti do 1 mil. Kč hodnoty takového jednání. Dle rozsáhlé vzájemné WhatsApp a e-mailové komunikace účastníků bylo prokázáno, že mezi účastníky probíhala dlouhodobá obchodní spolupráce spočívající ve zpracování živočišných surovin žalobkyní pro žalovanou. Dle vzájemné e-mailové komunikace ze dne , datum, a , datum, , jejímž předmětem byla „Cenová kalkulace“, účastníci takto jednali o cenových podmínkách lyofilizace bio hovězích jater, srdcí a žláz, přičemž žalovaná prostřednictvím adresy , e-mail, na cenovou nabídku reagovala a následná fakturace probíhala podle takto sjednaných cen. Že byla dohodnuta cena za lyofilizaci těchto drobů, nejen tedy jater, srdcí, ale též hovězí sleziny bylo prokázáno, onou komunikací obsahující „Cenovou kalkulaci“, ve spojení s následným chováním stran této cenové dohody, když žalovaná do té doby průběžně v různých množstvích odebírala výrobky od žalobkyně a zároveň dodávala suroviny pro další následnou lyofilizaci, a ve spojení Fakturou č. , hodnota, dne , datum, , následnou komunikací žalované, nikoliv však o popření zhotoveného množství lyofilizovaných jater, srdcí či sleziny, ale o nemožnosti tyto odebrat a o zhoršené finanční situaci a nemožnosti zaplatit cenu, a teprve až dne , datum, formou e-mailu poprvé (najednou) žalovanou učiněné zpochybnění celé Objednávky (viz „objednávku č. , hodnota, jsme neučinili“). Takto byly tedy ujednána, resp. akceptována jednotková cena , částka, /kg jater bez DPH, , částka, /kg srdcí bez DPH a , částka, /kg hovězí sleziny bez DPH. Z Dodacího listu ze dne , datum, bylo prokázáno, že odběratelem bio hovězích jater o hmotnosti 63,70 kg a bio hovězí sleziny o hmotnosti 17,90 kg byla žalovaná společnost pod obchodní firmou AF-MK Ventures s.r.o. Z dalších dvou Dodacích listů společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalovaná byla rovněž odběratelem bio hovězích jater v množství stovek kilogramů. Z uvedených listin ve spojení s WhatsApp průběžnými zprávami k dotazům žalované na zbývající množství, bylo dále prokázáno, že žalovaná v rozhodném období disponovala bio hovězími játry, srdci a slezinou, tedy surovinami odpovídajícími druhově surovinám, jejichž následné zpracování bylo mezi účastníky předmětem komunikace a následné fakturace, a tedy obchodní praxe, kdy po předcházející komunikaci neformálního charakteru (ústně, telefonicky, přes WhatsApp nebo e-mail; nikoliv formální písemnou objednávkou, viz níže), žalovaná nechala zaslat zmražené suroviny ke zpracování přímo žalobkyni do jejího sídla přímo dodavatelem, tj. firmou AF-MK Ventures s.r.o. (bio hovězí játra o hmotnosti 63,70 kg a bio hovězí sleziny o hmotnosti 17,90 kg) a , právnická osoba, . (bio hovězí játra v množství stovek kilogramů). O průběžnosti (kontinuitě) této praxe dodání surovin – odebrání lyofilizátu z nich – dodání surovin pro novou zakázku atd. atd., svědčí vzájemná komunikace spolu s opakovanými příchozími platbami na účet žalobkyně od žalované pod různými variabilními symboly rovnajícími se číslům, které jednotlivým předchozím objednávkám žalované žalobkyně přiřadila a pod nimiž ji následně vyzvala k plnění a žalovaná pod těmito čísly (ačkoliv nyní tvrdila, že objednávek nebylo) následně dílčími platbami identifikovanými právě těmito čísly objednávek opakovaně v několik desítkách případů od roku 2023 až do července 2025 žalobkyni plnila. Žalovaná nijak nevysvětlila, na co pak byly jednotlivé platby určeny a z jakého důvodu obsahují identifikaci právě tím kterým konkrétním číslem předchozí objednávky. Již zde je též zapotřebí uvést, a bude tak učiněno i níže, k žalovanou namítanému nesouladu hmotností surovin dodaných a žalobkyní po jejich zpracování následně fakturovaných, že množství vstupní suroviny a množství výsledného produktu nejsou totožná už jen z logiky věci, neboť při lyofilizaci dochází k odstranění vody; jde o notorietu spojenou s technologickým postupem sušení mrazem, coby velmi šetrné metody konzervace spojené se zachováním tvaru, barvy, vůně i většiny vitamínů. Že tato skutečnost byla žalované známa, vyplývá již z cenové komunikace zachycené v e-mailech ze dnů 28. a , datum, ve spojení s komunikací po vystavení Faktury č. , hodnota, dne , datum, , kdy následovalo nikoliv popření zhotoveného množství lyofilizovaných jater, srdcí či sleziny, ale odkládání odběru, omlouvání se s prodlením platby ceny s odkazem na zhoršenou finanční situaci, což teprve až dne , datum, vyvrcholilo v překvapivé popření celé Objednávky e-mailem žalované z 29- 9. 2025 „objednávku č. , hodnota, jsme neučinili“, která stanoví cenu za kilogram výsledného lyofilizovaného produktu, nikoliv za kilogram převzaté suroviny. Ze vzájemné komunikace účastníků je dále patrné, že účastníci důsledně rozlišovali mezi množstvím suroviny a množstvím výsledného produktu (k tomu viz zpráva ze dne , datum, v 09:18, ve které pan , jméno FO, žádal informaci o aktuálních srdcích „u sebe v surovině a popřípadě v prášku“, když následně dne , datum, v 09:38 výslovně a sám upřesnil výraz „v prášku“. Z komunikace ze dne 1. až , datum, dále vyplývá dotaz žalované na očekávané množství výsledných jater, když po dotazu „kolik kg těch jater bude“ žalobkyně dne , datum, sdělila „Bude to kolem 23,5 kg +/-“. Tato komunikace potvrzuje, že účastníci pracovali s rozdílem mezi množstvím dodané suroviny a množstvím výsledného produktu po zpracování. Námitka žalované založená na rozdílnosti těchto hmotností proto sama o sobě nevyvrací skutkový závěr soudu o rozsahu provedeného díla. Z objednávek č. , hodnota, ze dne , datum, , 20250104 ze dne , datum, , 20250158 ze dne , datum, , 20250359 ze dne , datum, , 20250459 ze dne , datum, a 20250783 ze dne , datum, (ve spojení s na ni navazujícím Dodacím listem č. , hodnota, neobsahujícím sice podpis , adresa, – viz dlouhodobá neformálnost právního jednání mezi účastníky, ale navazujícími celkem sedmi platbami – viz dále) předložených žalobkyní, a z na ně navazujících Bankovních výpisů bylo prokázáno, že mezi účastníky byly v období před vznikem sporu opakovaně realizovány a žalovanou hrazeny předchozí zakázky evidované prostřednictvím objednávek vytvořených žalobkyní v systému Shoptet a vystavené na jméno , jméno FO, a společnost žalované a to tak, že objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, , byla pod VS , var. symbol, zaplacena dne , datum, platbou , částka, , objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, platbami , částka, dne , datum, a , částka, , datum, , objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, platbou , částka, dne , datum, , objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, platbou , částka, dne , datum, , objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, platbami , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, , a objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, celkem sedmi platbami , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , částka, dne , datum, . S přihlédnutím k takové předchozí praxi formálního vystavování objednávek (objednávky nebyly žalovanou činěny v písemné formě, ale neformálně především komunikací WhatsAppem, e-mailem či telefonicky) lze pak uzavřít, že předmětná Objednávka č. , hodnota, ze dne , datum, nebyla ve výpisech z účtu žalobkyně identifikována, a to ani částečně, jakoukoliv dílčí platbou a tedy nelze hovořit o „uznání dluhu“ (viz žalobkyní u jednání namítané uznání dluhu částečným plněním ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z.), když dle právě popsané a mezi účastníky takto ustálené fakturační praxe, nelze paušálně všechny objednávky podřazovat pod jediný obchod. Sama žalobkyně totiž coby vystavovatelka faktur navazujících na jednotlivé objednávky, vnímala každou z nich jako jednotlivý obchod s individuálním plněním označeným příslušným variabilním symbolem odpovídajícím příslušnému číslu dílčí objednávky; nebylo tedy žádného dílčího (částečného) plnění (úhrady), jež by mělo účinky uznání zbývajícího dluhu. Z e-mailu ze dne , datum, pak, že žalovaná až v tomto e-mailu poprvé výslovně uvedla, že „objednávku č. , hodnota, jsme neučinili“. Z rozsáhlé vzájemné WhatsApp komunikace účastníků z , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (dne , datum, v 09:18 , jméno FO, uvedl: „Potřebuju dát do kupy aktuální srdce co máte u sebe v surovině a popřípadě v prášku, nevím co se stihlo udělat nebo neudělat.“ a v 09:38 následně upřesnil výraz „v prášku“.), , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (dne , datum, ve 20:20 se , jméno FO, dotazoval:„Chtěl jsem se jen zeptat jestli prosím může být játra ready příští týden a popřípadě kolik toho teď máme?“, dne , datum, v 18:39 požadoval informaci „kolik kg těch jater bude“ a „alespoň odhad“, na což žalobkyně reagovala sdělením „Bude to kolem 23,5 kg +/-“; téhož dne v 19:00 , jméno FO, uvedl: „hned domlouvám další Bio játra surovinu, ať můžeme hned vyrábět dál“ a dotazoval se: „a prosím ty varláky všechny by prosím mohly být kdy zpracovány?“), , datum, , , datum, , , datum, , , datum, bylo prokázáno, že jednatel žalované , jméno FO, (viz též Úplný výpis z OR žalované) za žalovanou průběžně zajišťoval dodávky surovin k žalobkyni, dotazoval se na stav jejich zpracování, množství výsledného produktu, skladovací kapacity žalobkyně, termíny expedice a dodávky dalších surovin, opakovaně hovořil o surovinách nacházejících se u žalobkyně, o jejich zpracování „v prášku“ (tj. o výsledek procesu lyofilizace) a o pokračování výroby. Z rozsáhlé vzájemné WhatsApp komunikace účastníků ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (dne , datum, žalobkyně sdělila žalované: „měl bych nějakých 215 kg jater“, dne , datum, uvedla „máme nachystáno 215 kg k odeslání“ a dále „Další zbytek jater už mám taky, jen to musím pomlít. Takže játra jsou všechny suchá. Srdce mám taky komplet.“. Dne , datum, v 11:22 , jméno FO, reagoval pokynem „Prosím tak poslat vše na Sinecu“. Dne , datum, v 18:31 se dále dotázal: „A co tam ještě máme?“) bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, oznámila žalované dokončení výroby 215 kg jater, dalších jater a srdcí, načež žalovaná dne , datum, udělila pokyn „Prosím tak poslat vše na Sinecu“ a následně se dotazovala na průběh expedice a množství odesílaných výrobků. Z rozsáhlé vzájemné WhatsApp komunikace účastníků ze dne , datum, a , datum, (dne , datum, v 10:16 žalobkyně oznámila žalované množství „Játra – 179,03 kg, Srdce – 26,95 kg, Slezina – 3,636 kg“. Na toto sdělení reagoval , jméno FO, téhož dne ve 12:48 zprávou „Ahoj pane, děkuju moc. Zatím prosím nechte u sebe.“ a následně uvedl „Ty játra budeme posílat postupně prosím “, „aktuálně to nemám z čeho poslat“, „budeme toho posílat hned jak budeme moci pane“ a „omlouvám se za zdržení“) bylo prokázáno, že žalobkyně dne , datum, sdělila žalované množství 179,03 kg jater, 26,95 kg srdce a 3,636 kg sleziny, na což , jméno FO, reagoval sdělením akceptací a požadavkem na ponechání u žalobkyně (tj. nedodání) a dále uvedl, že žalovaná bude výrobky odebírat postupně, avšak aktuálně nemá prostředky k jejich financování. Ve vztahu ke „slezině“ je třeba uvést, že ačkoli se žalovaná se ve vzájemné komunikaci sice výslovně nevyjadřovala samostatně k položce označené jako „slezina“, opakovaně však reagovala na souhrnná sdělení žalobkyně obsahující vedle jater a srdcí rovněž množství „sleziny“. Poté, co jí žalobkyně dne , datum, oznámila množství „Játra – 179,03 kg, Srdce – 26,95 kg, Slezina – 3,636 kg“, nereagovala tvrzením, že by slezina nebyla její, že nebyla objednána nebo, že nemá být součástí vyúčtování. Naopak sdělila „děkuju moc, zatím prosím nechte u sebe“ a následně řešila již pouze otázku postupného odběru a postupné úhrady těchto (všech) výrobků. Obdobně reagovala i na další souhrnná sdělení množství výrobků v červenci a srpnu 2025. Soud proto hodnotí reakce žalované jako vztahující se ke všem takto oznámeným výrobkům, tedy i ke „slezině“. Z rozsáhlé vzájemné WhatsApp komunikace účastníků ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (dne , datum, , jméno FO, uvedl: „Další fakturu vystavte po tom až doplatíme tuhle fakturu prosím“. Dne , datum, se dotazoval: „Kolik tam toho máme prosím dohromady?“, načež mu žalobkyně sdělila množství 179,5 kg jater, 26,95 kg srdcí a 3,636 kg sleziny. Dne , datum, reagoval sdělením „domluvím se se společníkem a odebereme“. Dne , datum, uvedl „to nemůžeme odebrat z důvodu finančních problémů“ a dále „vůbec netuším kdy budeme schopni to odebrat a má to trvanlivost“) bylo dále prokázáno, že žalovaná žádala odložení vystavení faktury do doplacení předchozího závazku, dne , datum, si vyžádala informaci o množství zbývajících výrobků, dne , datum, deklarovala úmysl jejich odběru a dne , datum, sdělila, že je nemůže odebrat z důvodu finančních problémů. Z porovnání uvedené komunikace s Objednávkou č. , hodnota, ze dne , datum, a Fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, pak bylo prokázáno, že množství žalobkyní oznámená žalované dne , datum, a opětovně dne , datum, , odpovídají množstvím následně vyúčtovaným spornou Fakturou (k žalobkyní namítanému uznání dluhu částečným plněním ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z. viz již shora uvedené). Žalovaná ničeho ze žalovaných částek žalobkyni dosud nezaplatila, a to ani přes výzvu k plnění obsaženou ve Faktuře č. , hodnota, nejpozději do , datum, , ani přes Upomínku k úhradě obsaženou v e-mailu adresovanému žalobkyní žalované dne , datum, , Předžalobní výzvu advokátky ze dne , datum, doručenou žalované dle Dodejky do DS žalované k ní s datem doručení dne , datum, , následnou Repliku žalobkyně adresovanou žalované ze dne , datum, a doručenka do DS žalované dle Doručenky k ní dne , datum, .6. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k dílčímu závěru, že žalovaná nejméně konkludentně u žalobkyně objednala lyofilizaci surovin, následně vyúčtovaných Fakturou č. , hodnota, . Ze vzájemné komunikace ve spojení především s příchozími platbami od žalované na účet žalobkyně, a to od roku 2023, jednoznačně vyplývá nejen to, že žalovaná měla konkrétní vědomost o činnosti žalobkyně prováděnou pro žalovanou, ale především to, že se žalovaná na realizaci každé zakázky aktivně podílela. Žalovaná žalobkyni oznamovala zamýšlené dodávky surových surovin určených k lyofilizaci, zajišťovala (zprostředkovávala) jejich předání (dodání), průběžně se dotazovala na stav zpracování, množství hotových výrobků a termíny jejich dokončení a udílela pokyny k dalšímu nakládání s výsledky výroby. Takové jednání nelze rozumně vysvětlit jinak než tím, že žalovaná považovala zpracovávané suroviny za své a že žalobkyni pověřila jejich konkrétním způsobem zpracování (lyofilizací na „prášek“). Z časové návaznosti komunikace, dodacích listů a dalších provedených důkazů pak plyne, že žalovaná i v březnu 2025 žalobkyni avizovala dodávku bio hovězích srdcí a většího množství jater určených k lyofilizaci. Následně došlo k předání srdcí a k dodání jater zachycených na dodacích listech v březnu 2025. Žalovaná přitom prostřednictvím svého jednatele nejen věděla o tom, že žalobkyně tyto suroviny zpracovává, ale opakovaně se zajímala o množství hotového produktu a další průběh výroby. Poté, co žalobkyně na přelomu dubna a května 2025 oznámila dokončení zpracování, zejména přibližně 215 kg hotových jater, reagovala žalovaná pokynem k odeslání výrobků společnosti Sineca. Tím žalovaná nezpochybnila ani existenci zakázky, ani původ či množství hotového produktu, ale naopak s výsledkem zpracování disponovala jako s plněním určeným pro ni. Soud přihlédl i k tomu, že stejně jako ty předchozí od roku 2023 i tato, avšak shodně, jako ty předchozí, rovněž samostatná část (viz zjištění a argumentace soudu již shora uvedená k žalobkyní namítanému uznání dluhu částečným plněním ve smyslu § 2054 odst. 2 o. z.), byla následně vyúčtována a žalovanou uhrazena. Přesto, že sama úhrada nepředstavuje uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z., ani automatické uznání pozdějšího nároku, ve spojení s ostatními důkazy však významně potvrzuje zavedený mechanismus objednávání, zpracování, vyúčtování a úhrady mezi účastníky obchodního závazkové vztahu a významně tak podporuje závěr o existenci takové, oběma stranami akceptované dlouhodobé obchodní praxe. Také ve vztahu ke zbývajícím hotovým (lyofilizovaným) výrobkům byla žalovaná žalobkyní takto průběžně informována. Poté, co jí žalobkyně dne , datum, sdělila konkrétní množství zpracovaných jater, srdcí a sleziny, žalovaná nereagovala tvrzením, že žádné plnění neobjednala nebo že výrobky nejsou její. Naopak požádala, aby byly ponechány u žalobkyně, uvedla, že budou odebírány postupně, následně se znovu dotazovala na jejich množství, deklarovala úmysl je odebrat a jako důvod odkladu opakovaně uváděla svou nepříznivou finanční situaci. První výslovné popření objednávky se objevilo až poté, co žalovaná předtím opakovaně komunikovala o hotových výrobcích, o jejich odběru a o možnostech jejich úhrady. Soud proto hodnotí obranu žalované, že předmětné plnění nikdy neobjednala, jako nevěrohodnou a rozpornou s jejím vlastním předchozím jednáním a následným chováním. Pro vznik smlouvy o dílo není rozhodující existence formální písemné objednávky, nýbrž obsah projevené vůle účastníků. Právně lze jednat i konkludentně, tedy jednáním nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jím bylo zamýšleno projevit, přičemž při výkladu projevu vůle je třeba přihlížet rovněž k zavedené praxi mezi účastníky a jejich následnému chování (§ 546 a § 556 odst. 2 o. z.). Soud současně považuje za potřebné zdůraznit, a učinil tak již shora (viz citace ze vzájemné komunikace ze dnů , datum, , 28. a , datum, , 1. až , datum, ), že množství vstupní suroviny a množství výsledného produktu nejsou totožná, neboť při lyofilizaci dochází k odstranění vody a s tím spojenému razantnímu poklesu hmotnosti výsledného hotového lyofilizovaného produktu („prášku“). Porovnání je proto nutné provádět podle návaznosti jednotlivých dodávek, komunikace mezi účastníky a následně vyrobeného produktu, nikoliv prostým srovnáním hmotnosti převzaté zmražené suroviny a hmotnosti hotového lyofilizovaného výrobku, jak se o to nesprávně pokoušela u jednání žalovaná. Námitka žalované založená na rozdílnosti těchto hmotností proto sama o sobě nevyvrací skutkový závěr soudu o rozsahu provedeného díla. Tento závěr soud opřel o vzájemně navazující důkazní řetězec tvořený objednávkou č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, , předchozími obdobnými objednávkami uhrazenými žalovanou a zejména WhatsApp a e-mailovou komunikací mezi žalobkyní a jednatelem žalované , jméno FO, . Z této bylo, jak již uvedeno shora, prokázáno, že dne , datum, v 09:18 , jméno FO, uvedl „Potřebuju dát do kupy aktuální srdce co máte u sebe v surovině a popřípadě v prášku, nevím co se stihlo udělat nebo neudělat“ a následně upřesnil výrazem „v prášku“. Tyto výroky předpokládají existenci surovin uložených u žalobkyně, existenci již zpracovaného produktu a pokračující výrobní proces, což nekoresponduje s následnou obranou žalované, že si žádnou lyofilizaci neobjednala. Z WhatsApp komunikace shora bylo dále prokázáno, že dne , datum, se , jméno FO, dotazoval „Chtěl jsem se jen zeptat jestli prosím může být játra ready příští týden a popřípadě kolik toho teď máme?“, dne , datum, požadoval informaci „kolik kg těch jater bude“ a „alespoň odhad“, následně uvedl „hned domlouvám další Bio játra surovinu, ať můžeme hned vyrábět dál“ a dotazoval se „a prosím ty varláky všechny by prosím mohly být kdy zpracovány?“. Tyto výroky se netýkají otázky, zda má být výroba provedena, ale jejího rozsahu a termínu dokončení. Z WhatsApp komunikace shora dále vyplynulo, že po oznámení dokončení výroby 215 kg jater žalovaná dne , datum, udělila pokyn „Prosím tak poslat vše na Sinecu“ a následně se dotazovala na další zbývající zásoby slovy „A co tam ještě máme?“. Takové projevy vůle tak logicky vykazují znaky dispozice s výsledkem prováděného díla. Přímá vazba ke spornému plnění byla prokázána komunikací zachycenou ve WhatsApp zprávách ze dne , datum, , kdy sdělila žalované množství „Játra – 179,03 kg, Srdce – 26,95 kg, Slezina – 3,636 kg“, tedy množství, která se následně s minimálními odchylkami objevila v Objednávce č. , hodnota, a Faktuře č. , hodnota, . Na toto sdělení žalovaná nereagovala zpochybněním existence plnění ani jeho příslušnosti, nýbrž odpověděla „děkuju moc. Zatím prosím nechte u sebe“, dále uvedla, že bude výrobky odebírat postupně, že je aktuálně nemá z čeho zaplatit a že je bude hradit, jakmile to její finanční situace dovolí. Na komunikaci navázaly zprávy zachycené ve zprávách WhatsApp z období 3. 7. až , datum, a , datum, až , datum, shora, v nichž žalovaná nejprve žádala odložení vystavení další faktury do doplacení předchozího závazku, následně si znovu vyžádala informaci o množství zbývajících výrobků, dne , datum, pak sdělila „domluvím se se společníkem a odebereme“ a dne , datum, dále uvedla „to nemůžeme odebrat z důvodu finančních problémů“ a „vůbec netuším kdy budeme schopni to odebrat“. Ani v této fázi komunikace žalovaná nezpochybnila existenci objednávky nebo vlastnictví výrobků, nýbrž vysvětlovala pouze nemožnost jejich převzetí svou ekonomickou situací. Další komunikace zachycená ve zprávách WhatsApp z období 4. 9. až , datum, podle obsahu jednání stran směřovala k otázkám ceny, splatnosti a možnostem finančního řešení situace. Významnou okolností při hodnocení důkazů byla rovněž skutečnost, že obchodní praxe tvrzená žalobkyní byla potvrzena předchozími šesti objednávkami č. , hodnota, , 20250104, 20250158, 20250359, 20250459 a 20250783, které byly vystaveny shodným způsobem, na stejného adresáta a žalovanou byly uhrazeny (viz výpisy z účtu žalobkyně shora). Soudem bylo přihlédnuto i k tomu, že první výslovné popření objednávky č. , hodnota, se objevilo až v e-mailové komunikaci ze dne , datum, , tedy až po několikaměsíční komunikaci o množstvích, výrobě, expedici, převzetí a financování sporného plnění. Dodací listy ze dne , datum, a dva ze dne , datum, samy o sobě sice neprokazují uzavření smlouvy o dílo ani rozsah výsledného plnění, potvrzují však, že žalovaná v rozhodném období pořizovala právě bio hovězí játra, srdce a slezinu, tedy suroviny odpovídající druhově surovinám, jejichž zpracování bylo předmětem následné komunikace mezi účastníky a pozdější fakturace. Ve spojení s komunikací o průběhu výroby, o množstvích zpracovaného produktu, o expedici do společnosti Sineca a o následném odběru výrobků vytvářejí tyto listiny prvotní článek skutkového řetězce vedoucího od pořízení surovin přes jejich zpracování až k jejich vyúčtování fakturou č. , hodnota, . Ve vzájemné souvislosti proto soud hodnotil provedené listiny jako důkaz toho, že žalovaná prostřednictvím svého jednatele , jméno FO, dlouhodobě předávala žalobkyni suroviny k lyofilizaci, sledovala průběh jejich zpracování, udílela pokyny k nakládání s výsledky výroby, komunikovala o množstvích odpovídajících později vystavené Faktuře č. , hodnota, a následně řešila jejich převzetí a financování. Z těchto zjištění tak lze bez pochyby dovozovat, že mezi účastníky vznikla konkludentně uzavřená smlouva o dílo vztahující se i ke zboží vyúčtovanému Fakturou č. , hodnota, . Zde je třeba současně dodat, že samotná objednávka č. , hodnota, nepředstavuje jediný ani rozhodující důkaz existence smluvního vztahu mezi účastníky. I bez této listiny by však bylo možné dospět ke stejnému skutkovému závěru na základě rozsáhlé komunikace účastníků, navazujících dodacích listů, předchozí obchodní praxe, a zejména pak následného chování žalované v podobě opakovaných plateb žalované a zvláště pak následného jednání žalované po sdělení množství 179,03 kg jater, 26,95 kg srdce a 3,636 kg sleziny. Objednávka č. , hodnota, proto v dokazování nepůsobí jako osamocený zdroj tvrzení žalobkyně, ale jako jedna z listin zapadajících do již existujícího skutkového řetězce.7. Soud návrhy žalobkyně na doplnění dokazování dalšími listinami, a to originály dodacích listů a vyžádanými fakturami dodavatelů surovin, dále účastnickými výslechy (svou povahou toliko subsidiárními) jednatele žalované , jméno FO, a jednatelů žalobkyně , jméno FO, a , jméno FO, , jak bylo již uvedeno v odstavci 3. odůvodnění shora, neprovedl pro jejich nadbytečnost, když skutkový stav ohledně dodávek surovin objednaných žalovanou byl již prokázán komplexem důkazů shora. Pro nadbytečnost a ze stejných důvodů soud neprovedl ani žalovanou navrhovaný výslech druhého z jednatelů žalované pana , jméno FO, (viz odst. 4. odůvodnění shora), když podle tvrzení žalované měl svědek vypovídat o tom, jaké informace mu sdělil jednatel žalované , jméno FO, . Taková výpověď by se však týkala zprostředkovaných informací získaných od jiné osoby, nikoliv vlastního právního jednání mezi účastníky. Rozhodující skutkové okolnosti byly navíc prokázány rozsáhlou písemnou komunikací vedenou přímo mezi žalobkyní a , jméno FO, , jejíž autenticita zapadá do uceleného řetězce zachycujícího obsah jednání mezi účastníky a jejich následného chování, zejména pak u žalované v podobě následných opakovaných plateb na účet žalobkyně s žalovanou uváděnými variabilními symboly odpovídajícími jednotlivým jim předcházejícím objednávkám.8. Kromě námitek žalované již shora uvedených spolu s argumentací soudem tam současně obsaženou, se soud dále zabýval i námitkou žalované směřující proti pravosti a obsahové správnosti předložených kopií objednávek, dodacích listů a elektronické komunikace. Tyto listiny byly žalovanou zpochybněny pouze obecně, aniž by žalovaná tvrdila konkrétní okolnosti svědčící o jejich padělání, pozměnění, neúplnosti či nesouladu s originály; ve vztahu k WhatsApp komunikaci namítala toliko její údajnou nechronologičnost a nepřehlednost. Žalovaná pak zejména netvrdila, že by předmětné telefonní číslo, e-mailová adresa nebo obsah konkrétních zpráv nepocházely od označených osob, ani neuváděla konkrétní skutečnosti nasvědčující manipulaci s jejich obsahem. O. s. ř. nevyžaduje, aby důkaz listinou byl proveden výlučně originálem listiny; i fotokopie představuje přípustný důkazní prostředek, jehož důkazní síla podléhá hodnocení podle § 132 o. s. ř. Soud proto hodnotil předložené kopie nejen jednotlivě, ale zejména ve spojení s ostatními provedenými důkazy, především s navazující e-mailovou komunikací, objednávkami, dodacími listy, bankovními výpisy a dalšími nezpochybněnými listinami. Vycházel přitom z ustálené judikatury, podle níž lze i kopii listiny použít jako důkaz a její věrohodnost posuzovat v souvislosti s ostatními důkazy, aniž by bylo vždy nezbytné opatřovat originál listiny (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Ve vztahu k elektronické komunikaci soud přihlédl rovněž k tomu, že její obsah odpovídá časové posloupnosti dalších nezpochybněných listin, následnému chování účastníků i desítkám plateb uskutečněných žalovanou ve prospěch účtu žalobkyně (přitom se žalovaná bránila absencí jakýchkoliv obchodních vztahů se žalobkyní). Soud dále vzal v úvahu, že žalobkyně jako předkladatelka listin nese odpovědnost za pravdivost a autenticitu důkazů předložených soudu. Soud ale především zohlednil, že žalobkyně předložila rozsáhlý soubor na sebe obsahově a časově navazujících listin, jejichž obsah byl ve významných částech potvrzován dalšími nezpochybněnými důkazy a především pak následným chováním žalované v podobě desítek plateb na účet žalobkyně individualizovaných jednotlivými variabilními symboly odpovídajícími číslům objednávek. Žalovaná až do jednání, přestože jí byly jednotlivé listiny dlouhodobě k dispozici v soudním spise a ty nejpodstatnější zpochybňující její paušální obranu o neexistenci jakýkoliv předchozích vzájemných obchodních vztahů se žalobkyní jí byly spolu s výzvou soudu ze dne , datum, dokonce soudem zaslány, nevznesla žádné konkrétní námitky proti jejich pravosti ani obsahu a na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení v přípravné fázi řízení až do jednání před soudem nijak nereagovala; uvedená nečinnost žalované nezakládá jakoukoliv „sankci zmeškání“ a byly-li námitky a první konkrétnější obranná tvrzení sdělena až do skončení prvního jednání, pak byly sděleny včas a proto se jimi také soud zabýval. Tato okolnost tedy sama o sobě nebyla podkladem skutkových závěrů soudu, byla však zohledněna při hodnocení věrohodnosti později vznesených obecných námitek proti předloženým listinám. Za této situace pak soud nepovažoval za potřebné vyzývat žalobkyni k předložení originálů jednotlivých listin podle § 129 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k závěru, že předložené kopie jsou ve spojení s ostatními provedenými důkazy věrohodným podkladem pro skutková zjištění učiněná v této věci. U e-mailové a WhatsApp komunikace navíc neexistuje originál v listinné podobě, nýbrž pouze původní elektronická data; žalobkyně přitom předložila obsahově navazující a dlouhodobou komunikaci, jejíž obsah koresponduje s ostatními provedenými důkazy, zejména s cenovou dohodou, dodacími listy, objednávkami, fakturami a následnými úhradami. Ani bez objednávek a dodacích listů by navíc zbylá komunikace a především pak nezpochybněné bankovní , podezřelý výraz, poskytovaly dostatečný podklad pro závěr o existenci spolupráce mezi účastníky. Námitky žalované proto soud neshledal důvodnými.9. Po provedeném dokazování učinil soud tedy následující závěr o skutkovém stavu: Mezi účastníky probíhala dlouhodobá obchodní spolupráce spočívající v lyofilizaci živočišných surovin žalobkyní pro žalovanou. Žalovaná již od roku 2023 a především v období rozhodném pro toto řízení pořizovala bio hovězí játra, srdce a slezinu, které prostřednictvím svého jednatele , jméno FO, předávala žalobkyni ke zpracování formou lyofilizace. Účastníci spolu běžně komunikovali prostřednictvím e-mailu a aplikace WhatsApp zprávami a telefonáty, přičemž žalovaná průběžně zjišťovala stav zpracování surovin, množství výsledných výrobků, zajišťovala další dodávky vstupních surovin a dávala pokyny k nakládání s výsledky výroby. Žalobkyně žalovanou průběžně informovala o rozsahu provedeného zpracování i o množství hotových výrobků. Především v období leden až březen 2025 se komunikace vztahovala k průběhu zpracovávání, množství výsledného produktu a dalším dodávkám surovin. V dubnu a květnu 2025 mimo jiné žalobkyně informovala žalovanou o dokončení výroby v rozsahu přibližně 215 kg lyofilizovaných jater, přičemž žalovaná udělila pokyn k jejich expedici společnosti Sineca. Dne , datum, se žalovaná dotázala na rozsah zbývajících výrobků, načež jí žalobkyně dne , datum, sdělila, že má pro ni připraveno 179,03 kg jater, 26,95 kg srdce a 3,636 kg sleziny. Tato množství byla následně převzata a zachycena v objednávce č. , hodnota, ze dne , datum, a žalované vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, . Po celou dobu od června do září 2025 žalovaná na toto sdělení nereagovala zpochybněním existence nebo příslušnosti uvedených výrobků, naopak výslovně požádala o jejich ponechání u žalobkyně a následně pak opakovaně vysvětlovala nemožnost jejich odběru a úhrady svou nepříznivou finanční situací; po celou tuto dobu tak žalovaná komunikovala o financování a převzetí těchto výrobků, aniž by cokoliv ohledně druhu drobů, jejich množství či ceny, jakkoliv zpochybňovala. Deklarovala současně a kontinuálně také svůj úmysl všechny výrobky odebrat, načež dne , datum, sdělila, že tak nemůže učinit, a to z finančních důvodů. Mezi účastníky přitom byly již dříve týmž způsobem realizovány a žalovanou hrazeny obdobné zakázky evidované prostřednictvím objednávek vystavených žalobkyní. Výslovné tvrzení žalované, že objednávku č. , hodnota, neučinila, se objevilo až v e-mailové komunikaci ze dne , datum, . Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že žalovaná prostřednictvím svého jednatele , jméno FO, nejméně konkludentně projevila vůli nechat si předmětné suroviny zpracovat žalobkyní a převzít výsledek jejich zpracování, a že mezi účastníky vznikla smlouva o dílo vztahující se i k plnění následně vyúčtovanému fakturou č. , hodnota, .10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když má za to, že mezi účastníky vznikla smlouva o dílo podle § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo zpracování živočišných surovin dodávaných žalovanou žalobkyni formou lyofilizace. Existence smluvního vztahu nebyla prokázána izolovaně samotnou Objednávkou č. , hodnota, ani Fakturou č. , hodnota, , nýbrž souborem vzájemně navazujících důkazů, včetně několika desítek plateb od žalované na účet žalobkyně pod variabilními symboly odpovídajícími jednotlivým dřívějším objednávkám. Z těchto důkazů vyplynula ustálená obchodní praxe mezi účastníky, opakované předávání surovin žalovanou žalobkyni ke zpracování, dlouhodobé plnění obdobných zakázek, jejich následná úhrada žalovanou a zejména opakované projevy vůle žalované týkající se rozsahu výroby, termínů zpracování, expedice výsledků výroby, množství hotových výrobků a jejich následného převzetí. Soud přitom vyšel z toho, že smlouva mohla být mezi podnikateli uzavřena i konkludentně, přičemž podle § 556 odst. 2 o. z. je při výkladu projevu vůle třeba přihlížet k praxi zavedené mezi stranami, okolnostem předcházejícím právnímu jednání i následnému chování účastníků. Soud proto nepřisvědčil obraně žalované, že předmětné plnění nikdy neobjednala. Tato obrana je v logickém rozporu zejména s desítkami plateb od žalované na účet žalobkyně a s provedenou komunikací, z níž vyplynulo, že jednatel žalované , jméno FO, průběžně sledoval zpracování předaných surovin, zjišťoval množství výsledných produktů, plánoval další dodávky surovin, uděloval pokyny k expedici výrobků a následně řešil jejich odběr a financování. Za zvláště významné považuje soud okolnost, že po sdělení konkrétního množství 179,03 kg jater, 26,95 kg srdcí, včetně 3,636 kg sleziny dne , datum, žalovaná existenci těchto výrobků včetně sleziny, ani jejich souvislost s jí předanými surovinami nezpochybňovala, netvrdila ničeho to tom, že jde o výrobky cizí, omylem přisuzované žalované nebo vzniklé bez její objednávky. Naopak po tomto konkrétním sdělení žalobkyní v reakci na opakované dotazy žalované žalovaná opakovaně řešila jejich uskladnění, budoucí odběr, odklad fakturace a vlastní tíživou finanční situaci, odklad možnosti jejich převzetí, když požádala o jejich ponechání u žalobkyně a následně dále opakovaně vysvětlovala nemožnost jejich převzetí svou dále se zhoršující nepříznivou finanční situací. Toto jednání soud hodnotí jako nepřímý důkaz existence závazku a vědomosti žalované o rozsahu provedeného plnění, nikoliv sice jako uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. (viz již vysvětlení shora), avšak jako významnou okolnost svědčící o tom, že žalovaná v rozhodné době samotnou existenci závazkového vztahu nepopírala. Skutečnost, že žalovaná nikdy samostatně nerozporovala ani množství sleziny, ani její zahrnutí do vyúčtování, ač byla s tímto množstvím opakovaně seznamována již od sdělení žalobkyně ze dne , datum, , představuje další podpůrnou okolnost svědčící o tom, že za své považovala celý soubor výrobků oznámených žalobkyní, tedy 179,03 kg jater, 26,95 kg srdce a 3,636 kg sleziny, nikoliv pouze některé jeho části. Žalovaná ani v následné komunikaci neuváděla, že by slezina nebyla předmětem objednávky, nepatřila jí nebo neměla být součástí vyúčtování; naopak i ve vztahu k souhrnně i jednotlivě oznámeným množstvím řešila výhradně otázku jejich financování, a to včetně sleziny, jejich ponechání u žalobkyně a následného odběru. Žalobkyně rovněž prokázala rozsah sjednaného a jí pro žalovanou provedeného díla. Byla prokázáno rovněž i ujednání o ceně díla, kterou si účastníci sjednali vzájemnou komunikací ve dnech 28. a , datum, , obsahující akceptaci žalované cenové kalkulace lyofilizace navržené žalobkyní tak, že cena lyofilizace 1 kg bio hovězích jater činí , částka, a 1 kg bio hovězích srdcí , částka, a 1 kg hovězí sleziny , částka, . Tyto jednotkové ceny odpovídají cenám použitým ve faktuře č. , hodnota, . Celková vyúčtovaná částka , částka, , tj. , částka, bez DPH, představuje součet ceny 179,5 kg jater při ceně , částka, /kg bez DPH, ceny 26,95 kg srdcí při ceně , částka, /kg bez DPH a ceny 3,63 kg sleziny při ceně , částka, bez DPH, zahrnutých ve vyúčtování. Soud proto považuje výši uplatněného nároku za prokázanou jak co do základu, tak co do výše. Množství sdělená žalované dne , datum, a opětovně v červenci 2025 odpovídají množstvím uvedeným ve sporné Objednávce a následné Faktuře. Současně byla prokázána existence vstupních surovin odpovídajícího druhu a množství, jejich předávání do dispozice žalobkyně a návaznost těchto surovin na následné zpracování. Ve vzájemné souvislosti tak provedené důkazy tvoří uzavřený skutkový řetězec vedoucí od dodání surovin přes jejich zpracování až k vyúčtování ceny díla. Soud proto neshledal důvodnými námitky žalované zpochybňující rozsah plnění ani co do tvrzení, že objednávka a faktura představují pouze jednostranné listiny žalobkyně bez skutkového podkladu. Dle § 2610 odst. 1 o. z. vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny provedením díla; dílo je podle § 2604 o. z. provedeno, je-li dokončeno a předáno. Soud má za prokázané, že žalobkyně dílo dokončila, tedy že výsledky lyofilizace byly způsobilé sloužit sjednanému účelu, a že žalovanou o dokončení díla, jeho rozsahu a připravenosti hotových výrobků k odběru opakovaně vyrozuměla. Je-li předmětem díla věc, řídí se její předání podle § 2608 odst. 1 o. z. obdobně ustanoveními o kupní smlouvě. Povinnost věc odevzdat je podle § 2088 o. z. splněna, umožní-li zhotovitel objednateli s věcí nakládat v místě plnění a včas mu to oznámí. Žalobkyně proto předala výsledky díla tím, že je měla pro žalovanou připravené k odběru v obvyklém místě plnění, umožnila žalované s nimi nakládat a o této možnosti ji včas a opakovaně vyrozuměla. Pro vznik práva na cenu díla nebylo za daného skutkového stavu nezbytné, aby žalovaná výrobky fyzicky převzala. Rozhodující je, že žalobkyně dílo dokončila a umožnila žalované s výsledkem díla nakládat. Žalovaná byla opakovaně a konkrétně informována o množstvích připravených výrobků, vyjadřovala vůli je odebrat a jejich nepřevzetí sama odůvodňovala pouze nedostatkem finančních prostředků. Nepřevzetí výsledků díla proto představuje okolnost výlučně na straně žalované a nemůže vést k zániku nebo „nevzniku“ práva žalobkyně na zaplacení ceny díla. Nebylo přitom tvrzeno ani prokázáno, že by si účastníci sjednali zvláštní postup předání, jenž by jako podmínku předání či vzniku práva na cenu vyžadoval například oboustranně podepsaný předávací protokol; z provedeného dokazování naopak vyplynul dlouhodobě přátelský a zcela neformální obchodní vztah s obchodní praxí shora již popsanou. Skutečnost, že žalovaná výsledky díla fakticky neodebrala, proto sama o sobě nebrání závěru, že dílo bylo žalobkyní provedeno a že jí vzniklo právo na zaplacení ceny díla. Žalovaná nepřijala řádně nabídnuté plnění, ač jí žalobkyně jeho převzetí umožnila; nepřevzetí výsledků díla tak představuje okolnost jdoucí k tíži žalované. Žalovaná cenu díla vyúčtovanou Fakturou č. , hodnota, ve výši , částka, nezaplatila ani ve lhůtě její splatnosti , datum, , a dostala se tak do prodlení se splněním peněžitého dluhu. Žalobkyni proto náleží rovněž požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. a paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož uplatněná pohledávka vznikla ze vzájemného závazku podnikatelů při jejich podnikatelské činnosti.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšné žalobkyni přiznána náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, , odměny za pět úkonů právní služby po , částka, dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v aktuálním znění (dále jen „AT“), a to za převzetí a přípravu právního zastoupení, kvalifikovanou předžalobní výzvu, sepis žaloby písemné vyjádření ze dne , datum, a účast na jednání před soudem dne , datum, , náhrada hotových výdajů za těchto pět úkonů po , částka, dle § 13 odst. 4 AT. Dále na náhradu za cestovné vozidlem značky BMW G3X RZ , SPZ, k jednání dne , datum, , na trase ze sídla advokátky v brně do , adresa, a zpět, v obou směrech 370 km, při kombinované spotřebě benzínu Natural 98 7,7 litrů na 100 km, při ceně , částka, za 1 l paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. a č. 78/2026 Sb., spolu s náklady za amortizaci vozidla po , částka, na 1 km jízdy; celkem na cestovném , částka, , z toho na náhradě za ujeté kilometry , částka, a za pohonné hmoty , částka, . Dále na náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 AT po , částka, za každou jen započatou půlhodinu strávenou na cestě, přičemž zástupkyně žalobkyně takto účtovala 8 půlhodin. Dále 21 % DPH z částek shora vyjmenovaných, vyjma soudního poplatku, když zástupkyně žalobkyně je plátkyní DPH dle osvědčení ze dne , datum, . Náhrada nákladů řízení se platí k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.12. Lhůty k plnění jsou dány ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.