Žalobce se svou žalobou na vydání elektronického platební rozkazu, doručenou soudu dne 3. 4. 2023 po žalované zaplacení částky 10 869,97 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o nezaplacený úvěr, který byl žalované poskytnut na základě rámcové smlouvy č. , hodnota, dne 8. 2. 2013 a v souladu s obchodními podmínkami žalobce. Na základě rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, a žalovaná jej mohla začít plně využívat. Dne 15. 1. 2018 uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek č. , hodnota, rámcové smlouvy, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 25 000 Kč, na základě smlouvy o úvěru č. , IBAN, . Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl jí úvěr schválen a dne 15. 1. 2018 vyplacen na běžný účet žalované. Před poskytnutím úvěru žalobkyně vyhodnotila úvěruschopnost klienta jako spotřebitele. Podle podmínek úvěrové smlouvy se žalovaná zavázala hradit měsíčně splátku úvěru ve výši 1 349 Kč, skládající se ze splátky jistiny a úroku 8,9 %, vždy ke každému 13. dni, počínaje dnem 13. 2. 2018, s předpokládaným datem splacení úvěru dne 13. 9. 2019. Následně žalobkyně se žalovanou uzavírala další dodatky k rámcové smlouvě, na základě nichž se měnila výše splátek a také změna data splatnosti splátek. Splátky za dobu od 13. 2. 2018 do 15. 11. 2022 byly splaceny. Počínaje splátkou ke dni 15. 12. 2022 nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny, jak vyplývá ze splátkového kalendáře, úvěru a přehledu plateb. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou stranou, žalobce v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru č. , IBAN, ve spojení s podmínkami pro užívání úvěru přistoupil dne 14. 2. 2023 k zesplatnění úvěru a zaslal žalované stejného dne předžalobní výzvu. Ke dni zesplatnění úvěru dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 10 869,97 Kč, nesplaceným smluvním úrokem z úvěru kapitalizovaným ve výši 235,66 Kč za období od 15. 11. 2022 do 13. 2. 2023. Dále žalobce požadoval také zákonné úroky z prodlení od 10. dne následujícího po zesplatnění úvěru. Přes předžalobní výzvu žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho.2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 14. 7. 2023 zrušen, neboť se jej žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou.3. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 7. 2023 byl zjištěn úpadek žalované a bylo jí povoleno řešení úpadku oddlužením. Soud proto usnesením ze dne 27. 9. 2023 rozhodl o přerušení řízení. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 11. 2025 bylo oddlužení žalované zrušeno a insolvenční řízení zastaveno.4. Následně vzal žalobce podáním ze dne 17. 3. 2026 žalobu částečně zpět, a soud proto usnesením ze dne 18. 3. 2026 rozhodl o pokračování v řízení a řízení částečně zastavil, vzhledem k částečnému plnění žalované.5. Žalobkyně se k ústnímu jednání omluvila, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti.6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:- z formuláře pro informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 25 000 Kč dne 15. 1. 2018, téhož dne byl úvěr vyplacen na běžný účet žalované ve výši 25 000 Kč s tím, že splátka představovala 1 349 Kč měsíčně; celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit představovala 26 973,14 Kč,- z rámcové smlouvy č. , hodnota, , že žalobkyně s žalovanou dne 8. 2. 2013 elektronicky uzavřela tuto rámcovou smlouvu a žalované byl zřízen běžný účet č. , č. účtu, a byl jí poskytnut úvěr ve výši 80 000 Kč se splátkou 3 160 Kč na 37 měsíců,- z předžalobní výzvy, že dne 14. 2. 2023 žalobce vyzval žalovanou k úhradě celkového dluhu ve výši 11 105,63 Kč do 23. 2. 2023 a 15. 2. 2023 byla žalované výzva odeslána,- ze splátkového kalendáře soud zjistil, jak byly nastaveny splátky žalované,- z výpisu z běžného účtu, že dne 15. 1. 2018 byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč,- z dodatku k rámcové smlouvě, že těmito dodatky byla měněna výše splátek a den splatnosti jednotlivých splátek úvěru.- z přehledu plateb soud zjistil placení úvěru žalovanou.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. o. z., v účinném znění, dále v textu jen o. z., ,,smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“8. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ,,ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy12. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli dne 8. 2. 2013 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 15. 1. 2018 na základě dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě, byl schválen neúčelový úvěr ve výši 25 000 Kč se sazbou úroku 8,9 %. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně při posouzení smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet v souladu s ust. § 86 ZoSÚ. Žalobkyně řádně posoudila schopnosti a možnosti žalované úvěr splácet, proto jí byl úvěr poskytnut. Soud tak uzavírá, že smlouvu o úvěru posoudil dle § 2395 ve spojení s § 86 ZoÚS jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru. Žalovaná část úvěru splatila, a to splátkami do 15. 11. 2022. Dále pak splátky neplatila, a proto žalobkyně úvěr ke dni 14. 2. 2023 zesplatnila s tím, že k tomuto datu činil dluh 11 105,63 Kč. Výzvou ze dne 14. 2. 2023 žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do 23. 2. 2023. Následně v rámci insolvenčního řízení žalovaná ještě nějaké částky uhradila a pro tyto uhrazené částky včetně jistiny bylo řízení usnesením ze dne 18. 3. 2026 částečně zastaveno. Předmětem řízení pak zůstaly pouze nezaplacené úroky z prodlení. Bylo na žalované, aby v řízení dále tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila v plné výši, popřípadě, že své smluvní povinnosti neporušila. Toto však žalovaná neučinila, zůstala v řízení zcela nečinnou a soud proto žalobě ve zbývající části výrokem I. vyhověl. Nárok žalobkyně na příslušenství vyplývá z ust. § 1970 o. z. a výše úroků z prodlení je dána ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Přiznané příslušenství byla žalovaná zavázaná zaplatit žalobci v souladu s ust. 160 odst. 1 o. s. ř.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobci na nákladech řízení částku 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Rovněž náklady řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.