31 C 209/2025-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 19. 8. 2025 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 17 966 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, . Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 28. 10. 2024 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na základě které poskytl žalované úvěr v celkové výši 12 000 Kč, a to v platbách 12 000 Kč dne 28. 10. 2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, , jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobce opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. Předmětem návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 17 966 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč a smluvního úroku 5 966 Kč nejpozději splatných dne 27. 2. 2025, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po datu splatnosti úvěru z nesplacené jistiny. žalobce dále popsal způsob uzavření smlouvy a proces posuzování uvěryschopnosti žalované. Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu právním předchůdcem žalobce a následně i žalobcem prostřednictvím výzvy k plnění před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. V případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru za prokázaný, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobce navrhuje, aby soud učinil dotaz na banku žalované Raiffenisenbank a.s., zda byly na bankovní účet č. , č. účtu, provedeny platby 12 000 Kč dne 28. 10. 2024 a zda byl v daném období tento účet bankovním účtem žalované nebo k němu měla dispoziční oprávnění. Tyto důkazy prokazují, že žalované byla poskytnuta uvedená částka. Žalovaná se tak na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila a toto bezdůvodné obohacení musí žalobci vydat. Následně žalobce k výzvě soudu podáním ze dne 10. 12. 2025 doplnil skutková tvrzení, mimo jiné uvedl, že žalovaná neuhradila žalobci ničeho.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. K ústnímu jednání se dne 6. 1. 2026 se žalobce ani žalovaná nedostavili, svou nepřítomnost u jednání omluvili. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodl na podkladě výsledků dokazování a obsahu spisu.Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, soud zjistil, že jako smluvní strany jsou uvedeny: společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaná jako klient či dlužník, věřitel se touto smlouvou zavazuje poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 12 000 Kč, nezajištěný s pravidelnými splátkami a možností opakovaného čerpání splacené části úvěru, bezhotovostně převodem na účet; úroková sazba činí 150% ročně, RPSN 311,30%. Datum prvního čerpání dne 28. 10. 2024. Smlouva není opatřena podpisem ani jedné ze smluvních stran, není připojen žádný prostředek způsobilý podpis nahradit (v závěru smlouvy je pouze uveden popis, jak klient podepíše smlouvu potvrzovacím kódem). Z Obchodních podmínek , právnická osoba, pro produktu Kimbi soud nezjistil žádné relevantní informace, podmínky nejsou opatřeny podpisem ani jedné ze smluvních stran, není připojen žádný prostředek způsobilý podpis nahradit.5. Z částečného výpisu z účtu, potvrzení o finančních transakcích, zprávy , právnická osoba, . ze dne 27. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaná, dne 28. 10. 2024 na něj byla připsána platba ve výši 12 000 Kč od společnosti , právnická osoba, Není evidována žádná úhrada žalované adresovaná společností , právnická osoba6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, včetně přílohy, soud zjistil, že tuto uzavřela společnost , právnická osoba, jako postupitel a žalobce a.s. jako postupník, předmětem této smlouvy je postoupení pohledávek identifikovaných příloze na tuto společnost, ve které je rovněž uvedena pohledávka vůči žalované, která je kromě jména, příjmení a rodného čísla žalované identifikována číslem , hodnota, a číslem smlouvy 9985594001 částkou 17 966 Kč.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že žalovaná byla informována společností , právnická osoba, o postoupení pohledávky na žalobce. Z výzvy k úhradě ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby do tří dnů. Z podacího lístku ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že uvedené bylo žalované odesláno dne 16. 4. 2025 na adresu , adresa, .8. Z listin: upomínka ze dne 30. 12. 2024, opakovaná výzva k úhradě ze dne 27. 1. 2025, poslední možnost dohody k úhradě ze dne 27. 2. 2025 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. Předchůdce žalobce jimi mínil vyzvat žalovanou k úhradě dlužné částky.9. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi tvrzeným předchůdcem žalobce - společností , právnická osoba, jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o revolvingovém úvěru Kimbi č. , hodnota, “, a obchodní podmínky označené shora, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Soud rovněž nevzal za prokázáno, že by předchůdce žalobce při uzavření tvrzené smlouvy zkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Rovněž soud nevzal za prokázané odeslání listin: upomínka ze dne 30. 12. 2024, opakovaná výzva k úhradě ze dne 27. 1. 2025, poslední možnost dohody k úhradě ze dne 27. 2. 2025 do dispoziční sféry žalované. Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.10. Soud vzal za prokázanou aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, kdy mu byla postoupena (viz. shora citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně navazujících listin), rovněž soud vzal za prokázané poskytnutí finančních prostředků žalované dne 28. 10. 2024 ve výši 12 000 Kč na její účet, rovněž vzal za prokázané odeslání předžalobní výzvy žalované, jak citována shora.11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění bez prokázaného důvodu, a to celkem částku 12 000 Kč, žalovaná nezaplatila ničeho (což žalobce nedokládal, nicméně žalovaná nenamítala, že by něco žalobcem zohledněno nebylo). Soud rovněž vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobce, tj. fakt, že mu pohledávka vůči žalované náleží, když bylo prokázáno, že na něj byla pohledávka postoupena a kdy postoupení bylo žalované oznámeno. Soud tedy konstatuje, že žalobci náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytl žalované. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 12 000 Kč (tj. 12 000 Kč minus 0 Kč) představující žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky k datu rozhodnutí soudu. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci podle § 1968 O