81 C 3/2026-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 15. 9. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 154 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2024-09-15 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 27 600 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2025-02-07. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2025-02-08. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 27 154 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 20 600 Kč, ze smluvního úroku, který v době zesplatnění činil 5 833 Kč, a dále smluvní pokuty v souladu se smlouvou o úvěru, která v době zesplatnění činila 721 Kč nejpozději splatných dne 2025-02-07, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru z jistiny úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.zaplo.cz, na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníka o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný dle odst. 1.2. OP prohlásil, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Zejména pak v interní databázi věřitele, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, či v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil v období mezi 2024-09-15 a převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, . Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených potvrzení o provedených platbách, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2025-06-19. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní předmětná částka převedena (příp. šlo o částku vyšší, která byla snížena v důsledku částečných úhrad). Výzva k plnění byla zaslána dne 2025-06-19.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání dne 5. 3. 2026 omluvila s tím, že nežádala o přerušení řízení z důvodu její nepřítomnosti a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán z adresy hlášeného trvalého pobytu, se k jednání bez omluvy nedostavil. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je co do základu důvodná. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla platně v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. postoupena pohledávka uplatněná touto žalobou, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. V seznamu postupovaných pohledávek na základě shora uvedené smluvy byla pohledávka za žalovaným identifikována číslem smlouvy, výší pohledávky a rodným číslem žalovaného , Anonymizováno, , které je uvedeno na listinách žalobkyně vztahujících se k tvrzené úvěrové smlouvě. Na základě provedeného dokazování soud však nemá za prokázané, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena tvrzená smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to včetně 22 dodatků. Žalobkyně sice předložila k důkazu tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru, včetně 22 dodatků, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy a dodatků mezi účastníky, respektive mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně nepodává, respektive nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, když žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Neoznačila ani důkaz týkající se způsobu ověření totožností žalovaného, například skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky o ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Soud nemá dále za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení bylo výpisem z běžného účtu právní předchůdkyně žalobkyně prokázáno, že na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě byla v období září až říjen 2024 poukázány z účtu právní předchůdkyně žalobkyně částky v celkové výši 27 600 Kč. Zprávou , právnická osoba, . z 21. 1. 2026 bylo v řízení prokázáno, že žalovaný byl v tomto období majitelem tohoto účtu a spolu s , jméno FO, byl osobou oprávněnou s účtem nakládat. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by byl dán právní titul k tomuto plnění, nutno uzavřít, že se v rozsahu tohoto plnění na úrok žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, bezdůvodně obohatil a je tedy povinen z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalobkyní, respektive její právní předchůdkyní, bez právního důvodu poskytnuté plnění ve výši 20 600 Kč vrátit. Současně v souladu ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku soud zavázal žalovaného k zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 20 600 Kč v zákonné výši, a to od 26. 6. 2025 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením předžalobní výzvy žalovanému. V řízení bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 19. 6. 2025, když dle § 573 občanského zákoníku se odeslané psaní považuje za doručené třetím pracovním dnem po jeho odeslání, což je v daném případě 24. 6. 2025. Následující den měl žalovaný na dobrovolné plnění svého závazku a od 26. 6. 2025 je tak v prodlení s plněním.5. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalovanému žádné povinnosti nevznikly. Vzhledem k tomu, že ze shora uvedených důvodů nebyla prokázaná splatnost částky 20 600 Kč k dřívějšímu datu než k datu 25. 6. 2025, byla ve výroku II. žaloba dále zamítnuta i v části, kterou se žalobkyně domá