5 C 18/2017-44 — Okresní soud v Příbrami

Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal na žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 121.212 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že s žalovanou byli manželé, rozsudek o rozvodu nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí] o velikosti [anonymizováno] m², na němž stojí stavba [adresa], která je ve výlučném vlastnictví žalované. Žalobce neužívá budovu ve vlastnictví žalované po dobu delší [anonymizováno] let, proto neužívá po tuto dobu ani svůj pozemek, na němž stavba stojí. Žalovaná užívá pozemek pod stavbou bez právního důvodu, a proto se žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši obvyklého nájemného, které činí [částka] měsíčně, tj. [částka] měsíčně za užívání celého pozemku. S ohledem na zákonnou promlčecí dobu se domáhá vydání bezdůvodného obohacení za poslední tři roky před podáním žaloby, tj. od ledna [rok] do prosince [rok] v celkové výši 121.212 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za každý měsíc z dlužné částky. Soud žalobě vyhověl a vydal ve věci platební rozkaz. Tento byl usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, a účastníci byli zároveň vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se ve lhůtě 10 dnů, bude soud mít za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobce s tímto postupem vyslovil souhlas, žalovaná se nevyjádřila, ačkoli jí byla výzva spolu s žalobou řádně doručena dne [datum]. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud proto rozhodoval bez nařízení jednání. Tvrzení žalobce týkající se výše bezdůvodného obohacení a jeho splatnosti soud považoval v důsledku pasivity žalované za nesporná. Žalobce prokázal svá tvrzení uvedená v návrhu listinnými důkazy. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalovaná je výlučnou vlastnicí stavby [adresa] – rodinný dům, stojící na pozemcích parc. č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], přičemž pozemky parc. č. st. [číslo] a st. [číslo] jsou ve výlučném vlastnictví žalované. Z výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo] je žalobce. Z výzvy k uhrazení bezdůvodného obohacení z důvodu užívání pozemku ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení před podáním žaloby k soudu. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu se shora citovanými ustanoveními soud shledal uplatněný nárok žalobce po právu. V řízení nebyl prokázán právní důvod užívání pozemku ve vlastnictví žalobce ze strany žalované. Tato jej tak užívala bez právního důvodu, čímž se bezdůvodně obohatila na úkor žalobce. Vznikla jí tak povinnost bezdůvodné obohacení vydat žalobci. Výše bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání pozemku se určuje peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla formou nájmu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4189/2014 ze dne 15. 12. 2015). Žalovaná byla ve věci zcela pasivní, nevyjádřila se, soud proto rozhodoval bez nařízení jednání a vycházel z toho, že tvrzení žalobce týkající se výše bezdůvodného obohacení a jeho splatnosti jsou mezi účastníky nesporná. Výše bezdůvodného obohacení za užívání pozemku proto byla stanovena částkou 3.367 Kč měsíčně (37 Kč měsíčně). Žalovaná se užíváním pozemku v žalovaném období, tj. od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], obohatila celkem o částku 121.212 Kč (36 x [číslo]). Soud zároveň uložil žalované povinnost vydat bezdůvodné obohacení spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % za každý měsíc užívání pozemku, přičemž splatnost bezdůvodného obohacení byla posledního dne každého příslušného kalendářního měsíce. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a 142a odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 28.812,40 Kč Náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6.016 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 5 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 121.212 Kč za tři úkony právní služby § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t. po 5.980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) včetně tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21% z částky 18.840 Kč (podle 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu odměny a náhrady hotových výdajů) ve výši 3.956,40 Kč. Náklady řízení tak činí celkem 28.812,40 Kč ([číslo] ([příjmení]) + 3 x [číslo] (odměna) + 3 x 300 (režijní paušál) + [číslo] (DPH)). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).