11 C 149/2021-43 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 137 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 30 000 Kč, kdy částku 27 500 Kč převedla na účet zákazníka, tj. žalovaného, a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako provizi. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkem částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč, kdy splatnost 1. splátky byla dne 20. 9. 2020. Roční úroková sazba byla sjednána 21,05 %. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému několik upomínek, přičemž jí dle smlouvy vznikl nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč (tj. 100 Kč za každou upomínku). Žalovanou částku představuje dlužná jistina 26 136 Kč, dluh na splátkách ke dni podání žaloby 3 150 Kč, účelně vynaložené náklady 300 Kč, smluvní pokuta vzniklá neuhrazením měsíčních splátek úvěru 1 497 Kč (tj. 3 x 499 Kč) a smluvní pokuta 1 054 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z neuhrazené jistiny a splátek od 31. 5. 2021 do 5. 7. 2021). Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok 21,05 % ročně z dlužné jistiny od 31. 5. 2021 do zaplacení. 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 27. 8. 2020 žalobkyně poskytla žalovanému standartní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, kdy dle smlouvy měla být z poskytnutého úvěru zaplacena provize 2 500 Kč zprostředkovateli. Nedílnou součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky žalobkyně. Dle smlouvy o úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru a předpisu splátek se žalovaný zavázal úvěr splatit ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč splatných vždy do 20. dne každého kalendářního měsíce, kdy první splátka byla splatná dne 20. 9. 2020. Celkově se žalovaný zavázal uhradit částku 42 000 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána 21,05 %. Dle potvrzení o provedení transakce byla žalovanému poukázána na účet částka 27 500 Kč dne 2. 9. 2020 a dle potvrzení o provedení transakce na účet zprostředkovatele částka 2 500 Kč dne 2. 9. 2021 jako provize. Dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru, představují náklady v případě opožděných plateb zákonný úrok z prodlení, smluvní úrok, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky úvěru, a to za každý dne prodlení, kdy dlužnou splátkou úvěru je míněna každá jednotlivá splátka nebo i její část v prodlení, smluvní pokutu v případě zesplatnění úvěru ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za každý den prodlení, smluvní pokutu v případě prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky úvěru 499 Kč za předpokladu, že úvěr z důvodu prodlení není splatný, kdy souhrn těchto smluvních pokut v rámci kalendářního roku, v němž nebo jehož části je dlužník v prodlení se zaplacením příslušné měsíční splátky je nižší než 3 000 Kč, dále náhradu účelně vynaložených nákladů za každou písemnou upomínku dle sazebníku, tj. ve výši 100 Kč za každou upomínku. Žalobkyně dle upomínek, podacího lístku a žaloby zaslala žalovanému celkem tři upomínky, a to upomínku ze dne 28. 3. 2021, ze dne 28. 4. 2021 a ze dne 30. 5. 2021, která je zároveň oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní výzvou. Dle bonity smlouvy činila dlužná částka 29 286 Kč ke dni 30. 5. 2021 představující neuhrazenou jistinu 26 136 Kč a dlužné splátky 3 150 Kč. Dle formuláře o posouzení úvěruschopnosti žalovaného činily ke dni uzavření smlouvy o úvěru jeho příjmy částku 18 000 Kč měsíčně, což vyplývá i z předložených výplatních pásek žalovaného za období [číslo] a [číslo] a z výpisu z účtu za období od [datum] do [datum]. Výdaje žalovaného dle posouzení úvěruschopnosti a dle čestného prohlášení ze dne 27. 8. 2020 činily částku 11 410 Kč měsíčně, kdy se jedná o výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč, splátky dalších úvěrů 5 000 Kč a běžné měsíční výdaje 3 410 Kč. Dle čestného prohlášení ze dne 27. 8. 2020 žalovaný prohlásil, že u něj nejsou dány podmínky úpadku ani hrozícího úpadku. Dle výpisu z Centrální evidence exekucí nebyla ke dni 1. 9. 2020 proti žalovanému vedena žádná exekuční řízení. Dle výpisu z insolvenčního rejstříku nebyl žalovaný ke dni 1. 9. 2020 v úpadku. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku zaslána dne 30. 5. 2021 předžalobní výzva ze dne 30. 5. 2021, kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. 5. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 7. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 8. Dle § 2048 odst. 1 věta první občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný však povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy řádně neplnil, když žalobkyni neplatil řádně a včas sjednané splátky, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků, smluvních úroků, smluvních pokut a účelně vynaložených nákladů na vymáhání dle smlouvy a jejích příloh. Současně žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 10. Úrok ve výši 21,05 % ročně soud považuje za přiměřený a souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Smluvní pokuty soud posoudil dle § 122 odst. 3 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy smluvní pokuty považuje soud rovněž za přiměřené, neboť jejich výše nepřesáhla 50 % jistiny. Za přiměřené považuje soud i náklady spojené s uplatněním pohledávky. 11. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Žalovaný však zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se žádným způsobem nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni z titulu smlouvy o úvěru částku 26 136 Kč představující dlužnou jistinu úvěru spolu s úrokem 21,05 % ročně z této částky od 31. 5. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 31. 5. 2021 do zaplacení, částku 3 150 Kč představující neuhrazené splátky, částku 300 Kč představující účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky, částku 1 497 Kč a částku 1 104 Kč představující smluvní pokuty. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny, když žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142a odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 464 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle § 14b vyhlášky č. 1