12 C 171/2021-57 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby bylo žalované uloženo zaplatit žalobci částku v celkové výši 6 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 840 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení, dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 132,82 Kč, dále s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 768 Kč a dále se smluvní pokutou ve výši 4 240,80 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“), a žalovanou byla dne 20. 2. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná převzala v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce celkem částku 20 760 Kč, kdy celkové náklady úvěru byly sjednány částkou 8 760 Kč. Žalovaná měla úvěr zaplatit ve 13 měsíčních splátkách po 1 560 Kč. Celkově žalovaná uhradila 13 440 Kč. Dne 21. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek. 2. Žalobce podáním ze dne 29. 9. 2021 soudu sděluje, že po revizi předmětu tohoto sporu bere žalobu v této věci částečně zpět, a to co do smluvní pokuty ve výši 4 240,80 Kč. Soud proto v souladu s § 96 odst. 1 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil, a to usnesením ze dne 15. 10. 2021, č. j. 12 C 171/2021 - 52. 3. Vyjádření žalované k žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání svých tvrzení. 4. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla dne 20. 2. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Poskytnutý úvěr spolu se sjednanými poplatky se žalovaná zavázala vrátit v předepsaných splátkách. Žalobce předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána k dobrovolnému uhrazení dluhu právním zástupcem žalobkyně. 6. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 7. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že mezi předchůdcem žalobce jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Žalovaná povinnosti vyplývající z této smlouvy včas a řádně neplnila a ve lhůtě splatnosti poskytnutý úvěr spolu se sjednanými poplatky nesplatila. Jelikož z provedeného dokazování pak soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaná na předmětnou pohledávku uhradila něčeho nad rámec tvrzení žalobce či že by její dluh zanikl z jiného důvodu, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl, a to po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 10. 2021, č. j. 12 C 171/2021 - 52. Žalobci vedle toho přísluší i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dále také sjednané náklady spojené s uplatněním pohledávky. Nárok žalobce je tak i v této části důvodný. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále z 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč, kdy obdobné žaloby jsou týmž žalobcem podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).