13 C 183/2020-44 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 400 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému půjčku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec jistiny úrok 1 400 Kč, poplatek za [anonymizována dvě slova] 2 000 Kč a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 4 000 Kč, a to vše v [počet] týdenních splátkách po 300 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni. Žalovanou částku představuje dlužná jistina 10 000 Kč, dlužný poplatek [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] 1 089,70 Kč a dlužný poplatek [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] 3 310,30 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny a na úrok z prodlení [úrok] ročně z dlužné jistiny. 2. Soud usnesením vyzval žalovaného ke zjištění stanoviska k jeho zamýšlenému postupu dle § 115a o. s. ř. Žalovaný proti tomuto postupu neměla námitek, žalobkyně vyjádřila souhlas již v žalobě, a jelikož věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, nebylo ve věci nařizováno ústní jednání, pouze byl veřejně vyhlášen rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], a žalovaným dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit celkem částku 17 400 Kč představující jistinu 10 000 Kč a poplatek 7 400 Kč (tj. poplatek [anonymizována tři slova] 2 000 Kč, úrok 1 400 Kč a poplatek [anonymizována tři slova] [anonymizováno] 4 000 Kč) v [počet] týdenních splátkách po 300 Kč. Převzetí hotovosti potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce jsou smluvní podmínky. Žalovaný žalobkyni uhradil částku 3 000 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky žalovaného na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne [datum], což vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky a poštovního podacího lístku. Žalovanému byla dle poštovního podacího lístku a výzvy zaslána předžalobní výzva ze dne [datum], kterou byl v souladu s § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nikterak nevyjádřil. 4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“), zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku. 5. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Dle § 2392 odst. 1 věta první občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Na předmětnou smlouvu o zápůjčce je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti). 9. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1). Pohledávka za žalovaným byla v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. 10. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla v zásadě podána po právu. Soud považuje ustanovení o poplatku za neplatné v části týkající se poplatku za [anonymizována dvě slova] a poplatku za [anonymizována dvě slova], neboť byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. Sjednaný úrok ve výši 1 400 Kč (tj. 14 %) lze považovat za zcela souladný s dostupnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, a tedy za platně sjednaný. Co se týče požadovaného úroku v kapitalizované podobě ve výši 6 964,46 Kč (tj. úrok [úrok] ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum], tj. do data postoupení pohledávky) a úroku [úrok] ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení tyto žalobkyni nelze přiznat, neboť dle smluvních podmínek je výpůjční úroková sazba stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy, a přiznání těchto úroků by bylo v rozporu s uzavřenou smlouvou. 11. Pokud jde o ustanovení o poplatku za [anonymizována dvě slova] ve výši 2 000 Kč, tedy ve výši 20 % poskytnuté zápůjčky, pak se jedná o zcela nepřiměřená ujednání a odporující dobrým mravům. Soud je přesvědčen, že žalobkyni nárok na zaplacení poplatku za [anonymizována dvě slova] nevznikl, když takto sjednaný poplatek soud posoudil jako nepřiměřeně vysoký ve vztahu k jistině, když je mnohonásobně vyšší než je obvyklé a znamená k újmě žalovaného jako spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Je třeba zdůraznit, že úplata, jejímž účelem je kompenzovat věřiteli náklady vyplývající z povinnosti mít k dispozici prostředky určené pro dlužníkův úvěr, a kterou nelze směšovat s úrokem z úvěru, bývá jednorázová, popřípadě činí 0,5 až 1% sjednaného úvěru ročně. Tomuto právnímu posouzení pak dohodnutý poplatek za [anonymizována dvě slova] neodpovídá, když navíc peněžní prostředky byly poskytnuty podle smlouvy při jejím uzavření a odpadá tak i důvod pro požadování poplatku, tj. nutnost mít finanční rezervu pro dlužníka připravenu pro případ jeho žádosti o vyplacení. Proto soud v této části žalobu zamítl. 12. Podobně soud posoudil i poplatek za [anonymizována tři slova], jehož důvodnost žalobkyně neprokázala. Ustanovení o poplatku za [anonymizována tři slova] ve výši 4 000 Kč považuje soud za neplatné pro rozpor s dobrými mravy a proto, že představuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran smlouvy v neprospěch spotřebitele, když tento poplatek byl sjednán ve výši 40 % jistiny. Smlouva a smluvní podmínky spojují možnost hotovostního vyplacení zápůjčky při podpisu smlouvy automaticky s povinností dlužníka (spotřebitele) hradit úvěr hotovostním inkasem v domácnosti dlužníka. To však nemá žádné zákonné opodstatnění ani racionální základ (z ničeho neplyne, že by hotovostní zápůjčka nemohla být splácena např. bezhotovostními převody) a představuje ze strany žalobkyně navyšování cen poskytnuté zápůjčky. Je nutné zohlednit i to, že dlužníkům je v podstatě dáno na výběr buď poskytnutí peněz na účet do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy, nebo okamžité poskytnutí peněz v hotovosti, avšak při strpění dalších plateb za hotovostní inkaso. Odměna za [anonymizována dvě slova] pak spíše představuje další poplatek za okamžité a hotovostní poskytnutí zápůjčky. Dále je nutno zdůraznit, že je to právě žalobkyně, kdo ve smlouvě možnost hotovostního inkasa nabízí a je to rovněž žalobkyně, kdo stanovuje, že splátky musejí být hrazeny týdně a spotřebiteli nedává jinou možnost, byť u spotřebitelských úvěrů je obvyklý rovněž měsíční způsob hrazení splátek, čímž dochází k navyšování nákladů zápůjčky. A proto i v této části soud žalobu zamítl. 13. Soud má za to, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, fakticky těmito poplatky skrytě navýšila smluvené úroky na 74 % jistiny. Soud takto sjednaný zisk na straně žalobkyně považuje za nepřiměřený. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že ujednání o poplatku za [anonymizována dvě slova] a poplatku za [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jsou pro žalovaného hrubě nevýhodná a byly sjednány v rozporu s dobrými mravy. 14. Žalovaný zaplatil na svůj dluh částku 3 000 Kč, která je (s ohledem na neplatnost ujednání o poplatku za [anonymizována dvě slova] a ujednání o [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) plněním na jistinu a úrok ve výši 1 400 Kč, a proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky 8 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 945 Kč (tj. zákonný úrok z prodlení 8,05 % ročně z částky 8 400 Kč od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do [datum], tj. do data postoupení pohledávky), a ve zbytku žalobu zamítl. 15. Soud přiz