10 C 217/2021-79 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 79 966 Kč spolu se zákonný úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50% ročně od 1.7.2021 do zaplacení 2. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hodin řídil vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“) v obci [obec]. U domu [adresa] přejel do protisměru a levou přední částí narazil do [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“), které řídil pan [příjmení]. Po tomto střetu přejel na pravou stranu komunikace, poté na travnatý pás a narazil do [anonymizována dvě slova] od [anonymizováno] z [anonymizováno]. Následnou lustrací bylo zjištěno, že žalovaný není držitelem příslušného řidičského oprávnění. Technická závada jako příčina dopravní nehody nebyla na místě zjištěna ani uplatněna. Vzhledem k tomu, že vozidlo [anonymizováno] bylo u žalobce v době dopravní nehody pojištěno dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a škoda byla způsobena provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě [číslo] uhradila žalobkyně z titulu pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rámci pojistné události [číslo] ze dne [datum] poškozenému [právnická osoba] částku 9 450 Kč za zapůjčení náhradního vozidla, v rámci pojistné události [číslo] dne [datum] poškozenému [právnická osoba] částku 62 267 Kč za opravu vozidla [anonymizováno], v rámci pojistné události [číslo] ze dne [datum] poškozenému [příjmení] částku 8 249 Kč za škodu způsobenou na oplocení ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení], tedy celkem částku 79 966 Kč. Žalobkyni vzniklo podle ust. § 10 odst. 1 písm. g) ve spojení s ustanovením § 2 písm. f) a § 6 odst. 1 zákona o pojiištění odpovědnosti z provozu vozidla právo na náhradu pojistného plnění proti žalovanému, jelikož žalovaný řídil vozidlo a nebyl držitelem řidičského oprávnění. V důsledku výše uvedeného vzniklo žalobkyni právo na vyplacení toho, co za žalovaného uhradila, tedy na vyplacení dlužné částky ve výši 79 966 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby, kterým žalovaného vyzvala k uhrazení žalované částky do 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne [anonymizováno], [číslo]. Dlužnou částku neuhradil. 3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalovanému byla dne [datum] doručena do vlastních rukou žaloba a předvolání k ústnímu jednání spolu s výzvou k vyjádření, a to na adresu pro doručování dle § 46b o.s.ř. V předvolání byl žalovaný poučen o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. 4. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o.s.ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskou právní normou a nejedná se o rozhodnutí konstitutivní povahy, jímž by došlo ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky ve smyslu ust. § 153b odst. 3 o.s.ř. 5. V posuzované věci se jedná po hmotněprávní stránce o nárok dle ustanovení § 10 odst. 1 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, v účinném znění (dále jen„ zákon“): Podle citovaného ustanovení má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o.z.“) má žalobkyně rovněž právo na uhrazení úroků z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 285,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 199 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1, § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 4 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 300 Kč za účast na jednání před soudem ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t., dále náhrada za promeškaný čas podle ust. § 14 a.t. ve výši 500 Kč (5 půlhodiny) a náhrada cestovních výdajů dle ust. § 13 odst. 1 a.t., a to ve výši 180 Kč (jízdné [anonymizováno] integrovanou dopravou z [obec] do [obec] a zpět, tedy dvakrát 90 Kč). Dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 080 Kč ve výši 4 006,80 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (ustanovení § 149 odst. l o. s. ř.).