11 C 104/2022-59 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2022 žalobu, kterou se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem zaspaným na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram pro obec Ostrov a k. ú. [obec] u [obec], a to k pozemku parc. [číslo] [parcelní číslo] jehož součástí je stavba – [obec], [adresa], rodinný dům. Požadovala přikázání nemovitostí do svého vlastnictví s vyplacením náhrady žalovanému. Návrh odůvodnila tím, že je podílovou spoluvlastnicí těchto nemovitosti v rozsahu id. ¼ celku a žalovaný v rozsahu id. ¾ celku. Žalobkyně, která nemá zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví k nemovitostem s žalovaným, s ním v minulosti opakovaně jednala, byl dohodnut odkup podílu žalované za dohodnutou částku 1 000 000 Kč a připravena smlouva o budoucí kupní smlouvě za účelem vyvázání podílu žalovaného z rozsáhlých exekucí na něm váznoucích, žalovaný ji nakonec nepodepsal. Žalobkyně naposledy 20. 7. 2022 zaslala žalovanému výzvu k uzavření dohody o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, ta zůstala bez jakékoliv reakce. Následně při dostavení se k jednání dne 27. 10. 2022, které se neuskutečnilo pro nepřítomnost žalovaného, když nebylo vykázáno doručení předvolání, žalobkyně změnila svůj návrh tak, že navrhuje zrušení a vypořádání spoluvlastnictví s nařízením prodeje nemovitostí a vypořádání výtěžku mezi spoluvlastníky podle jejich podílů. 2. Žalovaný se k žalobě, ač k tomu vyzýván, žádným způsobem nevyjádřil, ani k jednomu nařízenému jednání ve věci samé se bez omluvy nedostavil a soud jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., v jeho nepřítomnosti. 3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými a z nich zjistil a má za prokázány následující skutečnosti. 4. Kupní smlouvou ze dne 8. 11. 2021 prodala [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl o velikosti id. ¼ celku na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Ostrov a k. ú. [obec] u [obec] žalobkyni. Podle výpisu z uvedeného [list vlastnictví] je vlastnické právo pro žalobkyni v rozsahu id. ¼ celku zapsáno v katastru nemovitostí a spoluvlastníkem těchto nemovitostí v rozsahu id. ¾ celku je žalovaný. Jedná se o pozemky [parcelní číslo] zahrada o výměře [výměra] a [parcelní číslo] zast. plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba [adresa], [obec], rodinný dům. Spoluvlastnický podíl žalovaného dle výpisu z LV ze dne 14. 4. 2022 byl zatížen šesti zástavními exekutorskými právy a postupně bylo nařízeno osm výkonů rozhodnutí jeho prodejem. Podle výpisu z [list vlastnictví] ze dne 20. 10. 2022 přibylo zástavní právo z rozhodnutí zdravotní pojišťovny. Podle výpisu z Centrální evidence exekucí je proti žalovanému vedeno celkem devět exekucí. Dle rozhodnutí VZP ČR ze dne 21. 4. 2022 se na jeho spoluvlastnickém podílu zřizuje zástavní právo pro pohledávku VZP v celkové výši 430 428 Kč na základě vykonatelných platebních výměrů pro neplacení pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Z předložených fotografií dotčených nemovitostí se jedná o více méně„ vybydlený“ objekt, kde zdi jsou částečně s opadanou omítkou, s odmontovanými radiátory, podlaha je zanesena odpadky, kusy prken a stromů a klacky, a to včetně nepoužitelné koupelny a místnosti kdysi sloužící jako obývák. Dům podle půdorysného nákresu sestává z obývacího pokoje a dalšího pokoje, který je přístupný pouze přes obývák, jedné kuchyně a koupelny přístupných pouze přes obývák, komory a WC. Do domu je pouze jeden vstup přes vstupní chodbu do obývacího pokoje. Dá se uzavřít, že dům je neobyvatelný bez velké investice a nemovitosti nejsou reální dělitelné tak, aby vznikly samostatné části, které by mohly být přiděleny do výlučného vlastnictví spoluvlastníků dle jejich spoluvlastnických podílů. Žalovaný byl informován o úmyslu žalobkyně nesetrvávat nadále ve spoluvlastnictví k dotčeným nemovitostem s nabídkou odkupu jeho spoluvlastnického podílu za částku 1 000 000 Kč dopisem ze dne 20. 7. 2022. 5. Dle ustanovení § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení, každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 6. Podle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 7. Dle ustanovení § 1144 odstavec 1 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 8. Podle ustanovení § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 9. Jak soud uzavřel shora, v daném případě se jedná o nemovitost, kterou nelze reálně rozdělit a přikázat její části do výlučného vlastnictví stávajících spoluvlastníků dle rozsahu jejich podílů. Žalobkyně, která je solventní, nechce tyto nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a žalovaný se sice k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, nicméně ze stavu nemovitostí a výpisu z LV a z evidence exekucí vyplývá, že žalovaný je dlouhodobě zatížen exekucemi, které dosud nebyly uspokojeny, tzn., že není schopen svým závazkům dostát, a naopak v průběhu roku 2022 byl jeho spoluvlastnický podíl zatížen dalším zástavním právem VZP v řádu téměř 500 000 Kč. Z toho lze dovodit, že žalovaný není schopen dostát svým stávajícím závazkům, není schopen ani udržovat nemovitosti v průměrně běžném stavu a z toho lze dovodit, že není schopen vyplatit žalobkyni z jejího spoluvlastnického podílu. Konečně pak ani toto nenavrhl. Za této situaci soud dal zapravdu žalobkyni v tom směru, že je na místě postupovat dle § 1147 o. z., tj. spoluvlastnictví zrušit a nařídit prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. 10. Co se týká zástavních práv a nařízených exekucí na prodej spoluvlastnického podílu žalovaného, ustanovení § 1140 odst. 2 o. z. jasně stanoví, že žaloba nesmí být jen k újmě některému ze spoluvlastníků. Z textu zákona nelze dovodit, že by bylo možné zkoumat dopad i na třetí osoby a takový názor se neobjevuje ani v odborné literatuře k výkladu předmětného ustanovení (např. SPÁČIL, Jiří, a kol. Občanský zákoník III: Věcná práva (§ 976-1474): komentář. Praha C. H. Beck, 2013 ISBN 978-80-7400 -499-5, ŠVESTKA, Jiří, Jan Dvořák, Josef Fiala a kol. Občanský zákoník: Komentář Svazek III (absolutní majetková práva). Praha: Wolters Kluwer ČR, 2014 ISBN 978-80-7478 -547-4). Rovněž z důvodové zprávy k občanskému zákoníku takový záměr zákonodárce nevyplývá - viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 300/2016. Jak dovolací soud uvedl, již dříve za účinnosti nyní již zrušeného zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v posledním účinném znění (dále jen obč. zák.), dovodil, že rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nebrání nařízená exekuce na majetek některého ze spoluvlastníků. Dojde-li po nařízení exekuce (nebo výkonu rozhodnutí) prodejem spoluvlastnického podílu ke zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a povinný tak pozbude svůj spoluvlastnický podíl, bude v exekučním řízení rozhodnuto o procesním nástupnictví a exekuce bude vedena proti nabyvateli podílu (k tomu srovnej rozsudek Krajského soudu v Praze, sp. zn. 20 Co 255/2007, uveřejněný v časopise Soudní judikatura, ročník 2007, č. 141, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3373/2013). 11. Nic tak nebrání rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků s nařízeným prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, což soud také učinil. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 28 560 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen AT. Náklady řízení sestávají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby po 3 100 Kč vycházeje z tarifní hodnoty navržené žalobkyní (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, zastoupení na jednání soudu dne 8. 12. 2022), ½ odměny za hlavní úkon. tj. 1 550 Kč jako náhrada za čas promeškaný v souvislosti s účastí na jednání dne 27. 10. 2022, které bylo odročeno bez projed