11 C 109/2022-53 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 1. 9. 2022 domáhala po žalovaných zaplacení částky 399 476,55 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši 36 751,84 Kč s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou 1) byla uzavřena dne 14. 7. 2020 rámcová kupní a nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně jakožto prodávající zavázala dodávat žalované 1) jakožto kupující zboží dle jejích objednávek. V souladu se smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované 1) zboží, které u ní objednala a odebrala. Cenu dodaného zboží včetně dopravného a sjednané nájemné vyúčtovala žalobkyně žalované 1) fakturou. Nedílnou součástí smlouvy jsou též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Seznámení s nimi potvrdila žalovaná 1) svým podpisem na smlouvě. Dne 29. 9. 2021 učinil žalovaný 2) vůči právní předchůdkyni žalobkyně prohlášení ručitele, kterým zajistil svým ručením závazky žalované 1) vůči právní předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy, včetně příslušenství a závazků ze smlouvy vyplývajících. Prohlásil, že pokud se ocitne žalovaná 1) v prodlení s plněním zajištěných závazků, tyto splní. Na základě projektu fúze sloučením přešlo na žalobkyni jmění zanikající [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a to ke dni 31. 12. 2021. 2. Žalovaná 1) se dostala do prodlení s úhradou svých splatných závazků a v postavení dlužníka uzavřela s žalobkyní dne 7. 3. 2022 dohodu o uznání dluhu a jeho splatnosti, v které uznala své závazky z titulu neuhrazené kupní ceny za odebrané zboží jako svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodů i výše v celkové výši 749 476,55 Kč. Přílohou uznání je neuhrazená faktura. Touto dohodou se žalovaná 1) zavázala zaplatit dluh ve sjednaných splátkách, a to 150 000 Kč do 25. 3. 2022, 200 000 Kč do 25. 4. 2022, 200 000 Kč do 25. 5. 2022 a 199 476,55 Kč do 25. 6. 2022. Žalovaná 1) uhradila takto uznaný dluh pouze částečně a dosud dluží žalovanou sumu 399 476,55 Kč. Právní zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k úhradě dluhu oběma žalovaným dne 9. 8. 2022 a tato byla doručena žalované 1) dne 20. 8. 2022 a žalovanému 2) dne 11. 8. 2022. K úhradě dluhu nedošlo. Žalobkyně uplatnila též nárok na smluvní pokutu v celkové výši 36 751,84 Kč dle [anonymizována tři slova], tj. 0,05 % z dlužných částek denně kapitalizovaných ke 31. 8. 2022. Žalobkyně uplatnila také nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 3. Žalovaní se k návrhu nevyjádřili. 4. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou 2. žalovaného, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud bez nařízení jednání. 5. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Soud vycházel zejména z rámcové kupní smlouvy, z dohody o uznání dluhu, z předžalobní výzvy včetně doručenky a z faktury. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná 1) uzavřeli dne 14. 7. 2020 rámcovou kupní a nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo], kterou se právní předchůdkyně žalobkyně jakožto prodávající zavázala dodávat žalované 1) jakožto kupující zboží dle jejích objednávek. V souladu se smlouvou právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované 1) zboží, které u ní objednala a odebrala. Cenu dodaného zboží včetně dopravného a sjednané nájemné vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované 1) fakturou [číslo] znějící na částku 1 009 501,62 Kč. 6. Dne 29. 9. 2021 podepsala právní předchůdkyně žalobkyně s 2. žalovaným prohlášení ručitele, dle kterého 2. žalovaný prohlásil vůči právní předchůdkyni žalobkyně, že pokud se 1. žalovaná ocitne v prodlení s plněním závazků vůči právní předchůdkyni žalobkyně, pak ručitel (2. žalovaný) tyto závazky splní. 7. Na základě projektu fúze sloučením sepsaného ve formě notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], dne [datum] číslo [anonymizováno] [číslo], přešlo na žalobkyni jmění zanikající [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a to ke dni 31. 12. 2021. 8. Dne 7. 3. 2022 žalobkyně a žalovaná 1) uzavřely písemnou dohodu o uznání dluhu a povolení splátek, v které žalovaná 1) uznala co do důvodu i výše dluh v celkové výši 749 476,55 Kč sestávající z jednotlivých závazků specifikovaných v její příloze číslem faktury, datem jejich vystavení, datem splatnosti, celkovou vyúčtovanou částkou a neuhrazeným zůstatkem po splatnosti. Žalovaná 1) se zavázala dluh uhradit ve sjednaných splátkách tak, jak je uvedeno shora. Žalovaná 1) uhradila takto uznaný dluh pouze částečně a dosud dluží žalovanou částku. Ve smlouvě i v dohodě o uznání dluhu byla opakovaně sjednána derogační doložka. Ve smlouvě pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta, které se nyní žalobkyně též žalobou domáhá k uhrazení. 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“). 10. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 2048 odst. 1 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém 12. Podle ustanovení § 2018 odst. 1 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že jej uspokojí, jestliže dlužník svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. 13. Dle ustanovení § 2019 odst. 1 o. z. lze ručení poskytnout i pro dluhy budoucí nebo podmíněné, jakož i za soubor dluhů určitého druhu vznikajících dlužníku v určité době nebo soubor různých dluhů z téhož právního důvodu. 14. Podle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle sjednocené právní teorie i platné judikatury je důsledkem uznání dluhu učiněného písemným prohlášením dlužníka vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Důkazní břemeno neexistence dluhu se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. K vyvrácení právní domněnky nepostačí pouhá pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, pro niž právní domněnka svědčí (viz např. NS ČR, sp zn. 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. 15. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. S ohledem na uvedené skutečnosti, soud má oprávněnost žalovaných nároků za prokázánu, žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovaným uložil společně a nerozdílně povinnost uhradit žalobkyni dlužné nároky ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. Soud dále přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013, když se v daném případě jedná o vzájemný závazek podnikatelů. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 57 581 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 10 060 Kč, tj. 30 180 Kč, 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH počítané z částky 31 080 Kč, tj. 6 527 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 19 974 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1