11 C 150/2020-175 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 26. 11. 2020 domáhá proti žalovanému zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Příbrami sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a následně 15. 11. 2018 uzavřeli účastníci dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a úpravě práv a povinností společného bydlení a vyživovací povinnosti pro dobu po rozvodu manželství. V rámci této dohody v [anonymizováno] se žalovaný zavázal žalobkyni jako bývalé manželce přispívat na její výživu od 1. měsíce následujícího od podpisu předmětné dohody částku 30 000 Kč po dobu 128 měsíců, tedy po dobu 10 let a 8 měsíců. Výživné má poskytovat do srpna 2029. Až do prosince 2019 žalovaný plnil tento závazek a od ledna 2020 již výživné přestal poskytovat a za 10 měsíců od ledna 2020 do října 2020 mu na uvedeném závazku vznikl dluh 300 000 Kč, který neuhradil ani po předžalobní výzvě žalobkyně z 13. 10. 2020. 2. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem ze dne 14. 12. 2020, který byl následně zrušen usnesením ze dne 2. 3. 2021 pro nedoručení žalovanému do vlastních rukou. 3. Podáním ze dne 18. 3. 2021 žalovaná vzala žalobu částečně zpátky, a to co do částky 90 000 Kč, kterou žalovaný po podání žaloby dne 8. 3. 2021 uhradil. Soud proto usnesením ze dne 27. 4. 2021 řízení částečně v rozsahu 90 000 Kč s příslušenstvím zastavil dle ustanovení § 96 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, dále jen o.s.ř., neboť žalobkyně zmíněným podáním vzala žalobu zpět nejen co do částky 90 000 Kč ale i co do žalovaného příslušenství z této částky. 4. Žalovaný nesouhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání a při jednání ve věci samé dne 29. 6. 2021 uvedl, že s žalobou nesouhlasí a vznáší proti žalovanému nároku námitku započtení svých vlastních nároků proti žalobkyni a to pohledávky 780 000 Kč, která mu byla postoupena firmou [právnická osoba] smlouvou ze dne 4. 1. 2021. Dále pak uvedl, že započítá další svoji pohledávku ve výši 205 000 Kč postoupenou mu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . smlouvou ze dne 4. 1. 2021. Zároveň krátkou cestou předložil protinávrh ze dne 28. 6. 2021 s tím, že po žalobkyni požaduje zaplacení částky 205 000 Kč jako samostatný nárok odkoupený od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Soud přerušil jednání do 17. 8. 2021 s tím, že je třeba, aby se žalovaná strana seznámila s přednesenou obranou a protinávrhem. Soud vyměřil žalovanému z protinávrhu soudní poplatek. 5. Žalobkyně reagovala podáním ze dne 9. 7. 2021, ve kterém uvedla, že v žádném případě nesouhlasí s obranou a protinávrhem žalovaného. Co se týká pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] ve výši 780 000 Kč, představující hodnotu údajně žalobkyní zcizených mincí v domě [adresa] [ulice] v [obec], kde žalobkyně po určitou dobu bydlela, žalobkyně uvádí, že nikdy neodcizila ani v mincích, ani v bankovkách žádnou částku, která by byla majetkem zmíněné společnosti a tato společnost ani neměla v domě [adresa] v [obec] sídlo. Dům je v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Vyjadřuje podivení nad tím, že by zmíněná společnost při odcizení tak vysoké sumy, jako je 780 000 Kč, toto ponechala bez řešení prostřednictvím Policie ČR. Ze smlouvy o postoupení pohledávek také nelze zjistit, kdy mělo k údajné krádeži ze strany žalobkyně dojít. Má za to, že s ohledem na vlastnictví zmíněné nemovitosti [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . v případě, že by [právnická osoba] s . r. o. uložila zde tuto sumu, měla by mezi společnostmi být uzavřena smlouva o úschově. Nic takového nebylo tvrzeno ani dokládáno. Má za to, že se jedná o předstíranou pohledávku. Navíc pokud by skutečně pohledávka existovala, smlouva sama o sobě by byla neplatná, neboť je podepsána na jedné straně žalovaným za postupitele coby jednatel postupující společnosti a zároveň coby postupníkem na straně druhé. Přitom by se jednalo o převod majetku společníkovi jejímu jednateli a měl by být dán předchozí souhlas valné hromady. Co se týká pohledávky odkoupené žalovaným údajně od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . ve výši 205 000 Kč, ani s touto nesouhlasí a neuznává ji. Žalobkyně uvádí, že pohledávka se skládá z bezdůvodného obohacení za užívání rodinného domu [adresa] v [obec] její osobou za dobu od 1. 7. 2019 do 15. 9. 2019 ve výši 45 000 Kč a škody 160 000 Kč z titulu odcizených věcí tvořících vybavení rodinného domu [adresa] v [obec]. Žalobkyně uvádí, že nikdy z rodinného domu v [adresa] nic neodcizila a pokud se tak stalo, jistě by [právnická osoba] a. s . podala trestní oznámení a řešila by věc policie. Žalobkyně byla na základě dohody o vypořádání zaniklého SJM oprávněna dům užívat do 30. 6. 2019. Následně obdržela od žalovaného návrh dohody o narovnání, ve kterém žalovaný svým úředně ověřeným podpisem ze 14. 11. 2019 potvrzuje, že žalobkyně svoji povinnost vyklidit dům a předat jej ke dni 30. 6. 2019 splnila. Nechápe, jak nyní může tvrdit, že něco takového neudělala a že dluží zmíněnou částku za další bezdůvodné užívání a tedy obohacení, když sám potvrdil, že dům byl vyklizen a předán. Tato pohledávka evidentně neexistuje a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . jí tak nemohla ani platně postoupit. Poukazuje i na nesrovnalosti v postupu žalovaného, který tvrdí, že měl existující pohledávky za žalobkyní a pokud by tyto měly reálný podklad (základ), pak by těžko přistoupil k tomu, že by část žalované pohledávky ve výši 90 000 Kč po podání žaloby dobrovolně uhradil. Proto žalobkyně navrhuje protinávrh jako nedůvodný zamítnout. Žalovaný doplnil svoje vyjádření podáním ze dne 9. 11. 2021, kde se jednak rozsáhle vyjadřuje k dalšímu sporu účastníků řešenému ve směnečném řízení, které nesouvisí s tímto řízením, a k samotné své obraně uvádí, že dne 15. 11. 2018 uzavřel s žalobkyní dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, kterou se v článku [anonymizováno] žalobkyně zavázala do 30. 6. 2019 vyklidit a předat [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . prostory v domě [adresa] [ulice] v [obec], které do té doby užívala, odhlásit své trvalé bydliště z uvedeného domu a ponechat zde vybavení v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . Žalobkyně se do 30. 6. 2019 neodstěhovala a prostory nevyklidila, když přesný den odstěhování žalobkyně není žalovanému znám, protože oficiálně nikdy prostory nepředala a nesepsala předávací protokol. Nicméně za dobu od 1. 7. do 15. 9. 2019 ji vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 45 000 Kč, což odpovídá obvyklé výši nájmu rodinných domů v [obec] v rozhodném období. Také se neodhlásila z místa trvalého bydliště a toto řešil následně právní zástupce žalovaného. Žalobkyně taktéž odvezla z domu [adresa], nebo si nechala odvézt, vybavení v majetku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . v hodnotě 160 000 Kč. Tuto pohledávku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] . postoupila žalovanému. Žalovaný a jeho syn [jméno] [celé jméno žalovaného] a syn [jméno] [celé jméno žalovaného] jsou společníky a vlastníky obchodních podílů ve [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] a žalovaný je zde jednatelem. Společnost je provozovatelem několika desítek [anonymizováno] a provozoven s [anonymizováno] a tržbu svážejí a ukládají do centrály společnosti v [obec]. Hotovost z tržby v bankovkách byla ukládána pravidelně do pokladny či banky. Hotovost tržby v mincích je průběžně soustřeďována v uzavřené a zabezpečené místnosti v přízemí domu [adresa] [ulice] v [obec]. Přístup do chráněné místnosti měla žalobkyně a žalovaný. Zpravidla 1x za 3 měsíce byla hotovost v mincích ukládána na účet v bance. Důvodem toho jsou požadavky banky kladené na vklad mincí. Společnost pravidelně vkládala peněžní hotovost v mincích v objemu [anonymizována dvě slova] až [částka] do banky. Po odstěhování žalobkyně z domu jednatel společnosti zjistil, že ze zabezpečené místnosti byla odcizena hotovost v mincích ve výši 780 000 Kč. Přitom vstup do této místnosti nejevil žádné známky násilného vstupu či poškození. Podezřelou z odcizení 780 000 Kč byla žalobkyně, která se při jednání s žalovaným k odcizení mincí doznala a tvrdila, že se jedná o její podíl na společnosti a proto si jej vzala, neboť jí patří. Společný obchodní podíl ve [právnická osoba] [anonymizováno] . [anonymizováno] žalobkyně a žalovaného však byl vypořádán v rámci dohody o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Vzniklou situaci řešila společnost prostřednictvím svých společníků. Ti se dne 20. 10. 2019 rozhodli, že nebudou na svoji matku a bývalou manželku podávat trestní oznámení a manko vyřešili vlastními vklady. Na výzvu společnosti z 11. 12. 2020 k úhradě odcizené částky žalobkyně nereagovala. 6. Podáním ze dne 18. 1. 2022 žalovaný navrhl přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí Policie ČR ve věci vedené pod [číslo jednací], neboť žalovaný 14. 1. 2022 byl předvolán na uvedený útvar policie k podání vysvětlení k trestnímu oznámení, které na něho podala žalobkyně. Žalovaný zde b