7 C 126/2022-60 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 20 103,62 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh dle smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 7. 2015 uzavřené distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky a žalovaný je měl vrátit dle smluvních dispozic do 26. 9. 2016. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky a nesplnil svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas. Ke dni podání žaloby zbývalo uhradit na jistině úvěru částku ve výši 20 103,62 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a jiné platby ze smlouvy žalobkyně po žalovaném nepožaduje. Žalobkyně se stala věřitelem žalovaného z uvedené smlouvy na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou však nereagoval. Žalobkyně tak požaduje zaplatit žalovanou částku a rovněž si uplatňuje nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 27. 5. 2015 uzavřena smlouva o zápůjčce (dále jen„ smlouva“), na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky se splatností do 26. 9. 2016, přičemž smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku a žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k dobrovolnému uhrazení dluhu právním zástupcem žalobkyně. 4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. věta prvá při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Vzhledem k výše uvedenému má soud za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaný povinnosti vyplývající z této smlouvy včas a řádně neplnil a ve lhůtě splatnosti poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem nesplatil. Jelikož z provedeného dokazování pak soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl. Žalobkyni vedle toho přísluší i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 257 Kč Náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 805 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., (představující převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), dále 3x režijního paušálu po 100 Kč dle § 14b odst. 2 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (představujícího převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 252 Kč, kdy obdobné žaloby jsou tou samou žalobkyní ke zdejšímu soudu podávány na ustáleném vzoru opakovaně, a to ve skutkově i právně obdobných věcech. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).