7 C 195/2021-36 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 10. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 25. 8. 2020 byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], a na majetek dlužníka byl prohlášen konkurz. Usnesením téhož soudu č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 19. 2. 2021 byla insolvenčním správcem ustanovena [právnická osoba], [IČO]. Insolvenční správce při řádném výkonu své činnosti zjistil, že dlužník ([právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli dne 31. 7. 2017 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání a movitých věcí – laboratoře a kancelář, tj. místo označené jako U2 130 o celkové výměře 50,3 m2 a U2 131 o celkové výměře 73,4 m2 nacházející se v 1 NO objektu a U2 261-263 o celkové výměře 34 m2 nacházející se v 2. NP. Předmětem nájmu byly rovněž movité věc, vybavení a zařízení nacházející se v prostorách (soupis vybavení prostor je uveden v příloze č. 2 nájemní smlouvy). Dále byly součástí pronájmu i společné prostory v objektu (uvedené v příloze 3 nájemní smlouvy). Nájem byl sjednán na dobu určitou od 1. 8. 2017 do 31. 12. 2017, nájemné bylo sjednáno ve výši 8 750 Kč měsíčně. Smluvní strany se rovněž dohodly, že nájemce bude společně s nájemným hradit i zálohy nebo paušální poplatky za služby a energie. Nájem byl ukončen ke dni 14. 11. 2017 z důvodu neplacení nájemného. Žalovaná dluží dlužníkovi ([právnická osoba]) nájemné, neuhrazené služby a spotřebu energií a za poškození části pronajatých prostor. Smluvní strany uzavřely dne 5. 10. 2018 dohodu o narovnání, kdy nájemce (žalovaná) uznal svůj závazek vůči pronajímateli ([právnická osoba]) co do důvodu a výše a zavázal se uspokojit tento závazek formou splátek ve výši 10 000 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do 12. 1. 2019. Žalovaná uhradila pouze první splátku při podpisu dohody o narovnání. Zároveň žalobkyně uplatnila také nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. V dané věci soud použil ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ze kterého vyplývá, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Dle ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. není odvolání přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. 3. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní (náhled do insolvenčního rejstříku sp. zn. [insolvenční spisová značka], smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání a movitých věcí ze dne 31. 7. 2017 včetně příloh, dohoda o narovnání ze dne 5. 10. 2018, příjmový pokladní doklad ze dne 5. 10. 2018) zjistil soud následující skutkový stav věci. Mezi účastníky byla uzavřena dohoda o narovnání, ve které strany prohlásily a potvrdily, že nájemce (žalovaná) provozoval od července 2017 do listopadu 2017 v areálu pronajímatele ([právnická osoba]) svoji podnikatelskou činnost a za uvedené období vznikla pronajímateli ([právnická osoba]) za nájemcem (žalovaná) pohledávka z titulu popsaného užívání provozních prostor včetně spotřeby energií a služeb a z titulu poškození části pronajatých prostor. Žalovaná uznala svůj závazek vůči pronajímateli ([právnická osoba]) co do důvodu a výše a zavázala se uspokojit tento závazek formou splátek ve výši 10 000 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do 12. 1. 2019. Žalovaná uhradila pouze první splátku při podpisu dohody o narovnání. 5. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 6. Podle § 1901 o. z. je stranám na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností. 7. Podle § 1903 odst. 1 věta prvá o. z. lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. 8. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Na základě výše uvedených ustanovení soud žalobě vyhověl, když má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda o narovnání, ve které strany prohlásily a potvrdily, že nájemce (žalovaná) provozoval od července 2017 do listopadu 2017 v areálu pronajímatele ([právnická osoba]) svoji podnikatelskou činnost a za uvedené období vznikla pronajímateli ([právnická osoba]) za nájemcem (žalovaná) pohledávka z titulu popsaného užívání provozních prostor včetně spotřeby energií a služeb a z titulu poškození části pronajatých prostor. Žalovaná uznala svůj závazek vůči pronajímateli ([právnická osoba]) co do důvodu a výše a zavázala se uspokojit tento závazek formou splátek ve výši 10 000 Kč, kdy poslední splátka měla být uhrazena nejpozději do 12. 1. 2019. Žalovaná uhradila pouze první splátku při podpisu dohody o narovnání. Žalovaná se dostala do prodlení a soud tak uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně zákonného úroku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. S ohledem na skutečnost, že zcela úspěšná žalobkyně nepožadovala náhradu nákladů řízení a žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 12. Žalobkyně byla ve věci úspěšná a proto podle ust. § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované uhradit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, když žalobkyně je od poplatku osvobozena.