7 C 30/2022-57 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 4 525 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka představovala náklady, které zaplatila žalobkyně za převoz a ošetření (zdravotní výkony) [jméno] [příjmení] v [anonymizováno] nemocnici v důsledku zranění, které mu dne 29. 12. 2019 způsobila žalovaná. Za napadení [jméno] [příjmení] byla žalovaná uznána vinnou, jak je zřejmé z protokolu o ústním jednání a z rozhodnutí vydaného [stát. instituce] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ([spisová značka]), právní moc rozhodnutí dne 4. 2. 2020 (jednání žalované vůči [jméno] [příjmení] bylo správním orgánem posouzeno jako přestupek). 2. V dané věci soud nejprve rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl proto zrušen a účastníci řízení byli soudem vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli účastníci řízení námitek, soud rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem a ve věci veřejně vyhlásil toliko rozsudek. 3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaná dne 29. 12. 2019 v době od 6:10 do 6:45 hodin napadla [jméno] [příjmení], který byl sanitkou převezen do nemocnice v [obec], kde byl ošetřen. Pro uvedený skutek byla žalovaná pravomocně uznána vinnou. Žalobkyně v důsledku protiprávního jednání žalované zaplatila náklady na převoz a ošetření ve výši 4 525 Kč. Žalovaná jí tyto náklady ani přes výzvu nenahradila. 4. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 5. Podle § 1968, věty první, zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 6. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná svým protiprávním jednáním způsobila zranění [jméno] [příjmení], který byl převezen k ošetření do nemocnice v [obec]. Za toto ošetření zaplatila žalobkyně 4 525 Kč. Na náhradu těchto nákladů má právo. Žalovaná je však ani přes výzvu nenahradila, dostal se tak do prodlení (§ 1970 o. z.). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně ode dne 3. 7. 2021, jak požadovala žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, žaloba) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., je žalobkyně osvobozena od soudního poplatku, tato povinnost tedy přechází na žalovanou, které byla uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Příbrami soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Soud pro úplnost uvádí, že při vyhlášení rozsudku dne 25. 8. 2022 opomněl tento výrok vyhlásit. 10. Tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.