11 C 61/2023-54 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení 314 639,02 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], a. s., [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dodávala v postavení prodávající žalované v postavení kupující zboží. Za odebrané zboží vystavovala právní předchůdkyně žalobkyně žalované faktury. Právní předchůdkyně žalobkyně dále žalované na základě objednávky pronajala [anonymizována tři slova] [číslo] a [anonymizována dvě slova], a to v období od [datum] do [datum]. Na základě projektu fúze sloučením přešlo na žalobkyni jmění zanikající [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a to ke dni [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou svých splatných závazků a v postavení dlužníka uzavřela s žalobkyní dne [datum] dohodu o uznání dluhu a jeho splatnosti, v které uznala své závazky z titulu neuhrazené kupní ceny za odebrané zboží a neuhrazeného nájemného za pronajaté movité věci jako svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodů i výše v celkové výši 314 639,02 Kč Touto dohodou se žalovaná zavázala zaplatit dluh ve třech sjednaných splátkách, a to 64 909 Kč do [datum], 194 566 Kč do [datum] a 55 164,02 Kč do [datum]. K úhradě dluhu však nedošlo. Žalobkyně se tak žalobou domáhá zaplacení 314 639,02 Kč, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 301,15 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 50 761,86 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 24 217,95 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 12 502,56 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 54 506,14 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 21 015,66 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 17 100,44 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 19 366,36 Kč ode dne [datum] do zaplacení, z částky 16 703 Kč ode dne [datum] do zaplacení a z částky 55 163,90 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalobkyně uplatnila dále nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Soud vycházel zejména z jednotlivých faktur, z dohody o uznání dluhu, z předžalobní výzvy včetně doručenky. 5. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované zboží, přičemž za dodané zboží vystavila žalované faktury, a to fakturu [číslo] znějící na částku 43 301,15 Kč, splatnou dne [datum], fakturu [číslo] znějící na částku 50 761,86 Kč, splatnou dne [datum], fakturu [číslo] znějící na částku 24 217,95 Kč, splatnou dne [datum], fakturu [číslo] znějící na částku 12 502,56 Kč, splatnou dne [datum], fakturu [číslo] znějící na částku 54 506,14 Kč, splatnou dne [datum], fakturu [číslo] znějící na částku 21 015,66 Kč, splatnou dne [datum], fakturu [číslo] znějící na částku 23 101,95 Kč, splatnou dne [datum], na kterou žalovaná uhradila 6 001,51 Kč, fakturu [číslo] znějící na částku 19 366,36 Kč, splatnou dne [datum], fakturou [číslo] znějící na částku 16 703 Kč, splatnou dne [datum] (zjištěno z jednotlivých faktur). Právní předchůdkyně žalobkyně dále pronajala žalované shora specifikované movité věci v období od [datum] do [datum] (celkem 97). Žalobkyně za pronájem vystavila žalované fakturu č. [anonymizováno] znějící na částku 55 163,90 Kč, splatnou dne [datum]. 6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že na základě projektu fúze sloučením sepsaného ve formě notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře se sídlem v [obec], dne [datum] číslo [anonymizováno] [číslo], přešlo na žalobkyni jmění zanikající [právnická osoba], [anonymizováno], [IČO], a to ke dni [datum]. 7. Dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely písemnou dohodu o uznání dluhu a jeho splatnosti, v které žalovaná uznala co do důvodu i výše dluh v celkové výši 314 639,02 Kč sestávající z jednotlivých závazků specifikovaných v její příloze číslem faktury, datem jejich vystavení, datem splatnosti, celkovou vyúčtovanou částkou a neuhrazeným zůstatkem po splatnosti (zjištěno z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] a z přílohy k dohodě). Žalovaná se zavázala dluh uhradit ve třech sjednaných splátkách tak, jak je uvedeno shora (zjištěno z téže dohody). Žalovaná neuhradila ničeho. Dle dohody pokud by žalovaná nehradila splátky řádně a včas, pak se stává splatným celý dluh. Účastníci si prorogačním ujednáním v dohodě pro případ sporu stanovily místní příslušnost Okresního soudu v Příbrami. 8. Dle dopisu ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Dle doručenky datové zprávy byla výzva doručena žalované dne [datum]. 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 10. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 11. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 12. Podle § 2202 odst. 1 o. z. věty první lze pronajmou věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. 13. Podle § 2217 o. z. se nájemné platí v ujednané vši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 14. Podle § 2316 odst. 2 se pro podnikatelský pronájem movitých věcí použijí obecná ustanovení o nájmu, není-li dále stanoveno jinak. 15. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle sjednocené právní teorie i platné judikatury je důsledkem uznání dluhu učiněného písemným prohlášením dlužníka vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka. Důkazní břemeno neexistence dluhu se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. K vyvrácení právní domněnky nepostačí pouhá pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, pro niž právní domněnka svědčí (viz např. NS ČR, sp zn. 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. 16. Podle § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 17. Podle § 1970 občanského zákoníku může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. S ohledem na uvedené skutečnosti, soud má oprávněnost žalovaných nároků za prokázánu a žalobě v celém rozsahu vyhověl. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované zboží za sjednané kupní ceny a dále pronajala žalované movité věci. Žalovaná uznala dluh co do důvodů a výše. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnila, přičemž bylo na ní, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh žalobkyni zaplatila. Pohledávka platně přešla na žalobkyni. Soud tak uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni dlužné nároky, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 19. Soud dále přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013, jelikož se v daném případě jedná o vzájemný závazek podnikatelů. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 596,40 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady řízení sestávají z 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 9 580 Kč, tj. 28 740 Kč, 3 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 900 Kč, 21 % DPH počítané z částky 29 640 Kč, tj. 6 224,40 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 15 732 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.