17 C 203/2022-94 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 82 207,06 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. Tvrdila, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy o zápůjčce byly žalovanému přenechány finanční prostředky ve výši 115 498 Kč, za účelem financování koupě motorového vozidla, které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úroky a poplatky v 48 měsíčních splátkách po 3 910 Kč. Žalovaný neplnil řádně své závazky ze smlouvy, čímž podstatně porušil smlouvu, a právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy dne [datum]. Žalovanému zbývá uhradit dluh na jistině 50 904,42 Kč, poplatky 546,86 Kč, smluvní pokutu 31 302,64 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 51 451,28 Kč od [datum] do zaplacení a úrok 17,52 % ročně z částky 50 904,42 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil. 2. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný ani přes písemné výzvy svůj dluh neuhradil. 3. Žalovaný se dne [datum] a [datum] bez omluvy nedostavil, k věci se žádným způsobem nevyjádřil. Soud tedy podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti. 4. Soud vyšel z těchto skutkových zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (a shodně ze splátkového kalendáře) soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně, věřitel, poskytl dne [datum] žalovanému částku 115 498 Kč, určenou na úhradu části kupní ceny, která byla zaslána na účet prodávajícího ([právnická osoba], IČO [číslo]) vozidla [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] 1,9 CDTI [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“). Žalovaný se zavázal vrátit úvěr ve 48 měsíčních splátkách po 3 910 Kč, z toho 545 Kč činily náklady na pojištění a zbytek splátka úvěru, celkem 161 520 Kč, s úrokovou sazbou 17,52 % ročně. Součástí smlouvy byla smlouva o zajišťovacím převodu vlastnického práva k vozidlu na věřitele (bod 3.3. smlouvy) k zajištění plnění povinností ze smlouvy ze strany žalovaného. Dle bodu 3.6. byl věřitel oprávněn provést zpeněžení vozidla, když náklady na prodej včetně ocenění vozidla nese dlužník. Žalovaný souhlasil s tím, aby věřitel uspokojil veškeré své nároky ze smlouvy z výtěžku prodeje vozidla. Zároveň věřitel dle bodu 3.7. přenechal vozidlo dlužníkovi bezplatně k užívání ode dne podpisu smlouvy. V bodě 5.4. byl sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a náklady 450 Kč za upomínku. Součástí smlouvy byla rovněž smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla uzavřenou mezi pojistitelem [právnická osoba] a žalovaným s měsíční splátkou 545 Kč na náklady na pojištění. První splátka byla splatná dne [datum]. 5. Z dopisu ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy z důvodu jejího hrubého porušení ze strany žalovaného dne [datum]. 6. Z výsledného vyúčtování vyplynulo, že žalovaný zaplatil 8 splátek, nesplacená jistina ke dni [datum] činila 95 646 Kč, neuhrazené splátky 8 230 Kč, výnos z prodeje vozidla byl 67 000 Kč, náklady související s prodejem vozidla 19 045,39 Kč, neuhrazená smluvní pokuta 250,05 Kč, dluh ostatní 900 Kč, pohledávky spojení s ukončením smlouvy 938,53 Kč. Konečný zůstatek činil 58 009,97 Kč. Právní předchůdce žalobkyně uplatnil rovněž smluvní pokutu ode dne po uplynutí lhůty k zaplacení vyúčtování, tedy do [datum]. 7. Z výzvy k plnění ze dne [datum], s podacím lístkem z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ze smlouvy do [datum] před podáním žaloby k úhradě dluhu ze smlouvy. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, (včetně potvrzení ze dne [datum] a přílohy), kterou žalobkyně uzavřela se svým právním předchůdcem ze dne [datum] a příslušné přílohy soud zjistil, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni ke dni [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn a vyzván ke splacení k rukám nového věřitele (oznámení ze dne [datum]). Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací lístek). 9. Z matričního listu klienta ze dne [datum] vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací o žalovaném, že je zaměstnán na dobu neurčitou jako dělník u [právnická osoba] s čistým příjmem 17 200 Kč, počet vyživovaných osob činil 0, jiné měsíční splátky 0 Kč, ostatní životní náklady 0 Kč, čistý měsíční příjem manželů činil 50 000 Kč. Jako předložené doklady jsou uvedeny občanský a řidičský průkaz. Listina není podepsaná žalovaným. 10. Z vyjádření právního předchůdce žalobkyně vyplynulo, že vycházeli při posuzování úvěryschopnosti z informací o žalovaném, že je ženatý, bydlí v pronájmu, má příjem z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 17 200 Kč, neměl v době žádosti žádné závazky u koncernu [jméno] a ni v registrech NRKI, BRKI. Dále ověřovali platnost dokladů žalovaného, výpis ISIR, ověřovali zaměstnavatele, kontrolovali vozidlo (cenu a vhodnost zajištění) a četnost a odlišnosti v žádostech žalovaného. 11. Z kopie obrazovek vyplynuly informace o žalovaném uvedené v systému právního předchůdce žalobkyně, které se shodovaly s výše uvedenými informacemi, kromě toho, že je svobodný, dále informace že maximální možná výše splátky činila 12 040 Kč - 13 896,52 Kč. K externí a interní angažovanosti nebyly uvedeny žádné údaje s poznámkou, že se jedná o údaje ověřené z NRKI, BRKI. 12. Z faktur za období od [datum] do [datum] vyplynul výpočet celkové smluvní pokuty ve výši 30 755,78 Kč. 13. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento skutkový závěr. Právní předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému dne [datum] částku 115 498 Kč určenou na úhradu části kupní ceny vozidla. Žalovaný se zavázal vrátit přenechané peníze v pravidelných měsíčních splátkách, což však neučinil, když vrátil namísto sjednaných 161 520 Kč pouze 8 splátek po 3 910 Kč. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni. 14. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k [datum] a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 115 498 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy dne [datum] Žalobkyně doplnila skutková tvrzení ke splnění povinnosti poskytovatele, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet, jak je uvedeno výše s odkazem na jeho vyjádření. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne [datum], v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Z provedených důkazů však vyplynuly pouze tvrzení poskytovatele o příjmech žalovaného, ke kterým nebyly