21 C 114/2023-51 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12. 6. 2023 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 16 334,50 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 856,20 Kč, s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 16 334,50 Kč od 4. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 708,13 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu ve výši 5 766,08 Kč. 2. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] jejíž přílohu č. 1 tvořil Předpis splátek pro žalovaným zvolenou variantu úvěru (dále jen jako„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě mu poskytla peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku ve výši 40 894 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 921 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy a splatnost následujících splátek byla sjednána v 1. odstavci 1. strany smlouvy pod rekapitulací závazku. Splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den 27. 1. 2022. 3. Žalovaný však do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil pouze 11 220,99 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 27. 1. 2022. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně své pohledávky ze smlouvy o úvěru vůči žalovanému postoupila na žalobkyni. 5. Kapitalizovaný úrok ve výši 15 708,13 Kč je tvořen součtem nesplaceného úroku 1 162,10 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 7 820,44 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 483,15 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 872,82 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 2 369,62 Kč Smluvní pokuta činí podle čl. 4 na 1. straně smlouvy o úvěru 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení, a to za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 28. 1.2022 do 16. 1.2023. 6. Žalovaný přes výzvy ze strany žalobkyně na svůj dluh dále ničeho neuhradil. 7. Podle žalobkyně její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů, výši měsíčních výdajů a požadovanou výši úvěru. Na dokumentu jsou rovněž vyznačeny listiny či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem Žádosti o úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru původní věřitel vyhodnotil žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. 8. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 9. Z provedeného dokazování se podává: i. Dne 27. 11. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které mu téhož dne poskytla finanční prostředky ve výši 22 000 Kč (viz Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru podepsaný žalovaným a smlouva o úvěru). ii. Podle smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně příslušenství ve 14 měsíčních splátkách, kdy výše každé činila 2 921 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka až do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Celková částka, kterou je třeba splatit, činila 40 894 Kč. Pevná sazba po celou dobu trvání úvěru 14 měsíců činí 15 % p. a. RPSN úvěru je 272,44 %. Úhrada za poskytnutí úvěru činila 10 780 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 2 036 Kč, inkasní poplatek 3 960 Kč (viz Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru podepsaný žalovaným a smlouva o úvěru). iii. Žalovaný po poskytnutí úvěru na svůj dluh uhradil pouze 11 220,99 Kč (nesporné tvrzení žalobkyně). iv. Dne 4. 4. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek, na základě které postoupila pohledávky vůči žalovanému žalobkyni. Stalo se tak prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023, jejíž přílohou je seznam pohledávek v listinné podobě, ve kterém je pod [číslo] uveden žalovaný a číslo smlouvy o úvěru (viz Rámcová smlouva o postupování pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 včetně Přílohy 1 – seznam pohledávek v listinné podobě). v. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o tom, že postoupila svou pohledávku na žalobkyni a vyzvala jej k uhrazení 47 915,95 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému doručen dne 15. 11. 2022 (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 2. 2023, poštovní podací arch ze dne 10. 2. 2023). vi. Výzvou před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného, aby uhradil žalobkyni dluh ve výši 47 915,95 Kč s příslušenstvím, a to nejpozději do 2. 6. 2023. Výzva byla žalovanému odeslána 29. 5. 2023 (viz výzva před podáním žaloby ze dne 24. 5. 2023 a poštovní podací arch ze dne 29. 5. 2023). vii. V žádosti o úvěr ze dne 26. 11. 2020 podepsané žalovaným je uvedeno: žádám o úvěr 22 000 Kč na 14 měsíců. Budu platit 20 dne v měsíci splátku 2 921 Kč, aktuální zaměstnání od 1. 3. 2019 na dobu neurčitou, mzda 14 970 Kč měsíčně, bydlení energie 1 000 Kč, doprava jídlo osobní náklady 3 860 Kč, bydlení v nájmu. Počet vyživovaných osob 0. Bydlení u rodičů. Doložení přijmu žadatele – pracovní smlouva a potvrzení. viii. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním. 10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti. 18. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč, žalobkyně proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit. 19. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, formuloval a odůvodnil názor, podle něhož: i. Povinnost posouzení úvěruschopnosti s