6 C 136/2023-18 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel dne 26. 6. 2023 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této žalovaný převzal částku 50 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 4 408 Kč, splátky však nedodržel, neboť až dosud zaplatil toliko 22 902 Kč. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty, tudíž věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Postupní smlouvou byla pohledávka postoupena na žalobce, který požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 44 373,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 767,74 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 368,97 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z částky 44 373,78 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a smluvený úrok 22,62 % ročně ze stejné částky od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoli byl řádně a včas předvolán, k jednání se nedostavil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 26. 6. 2020 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této převzal částku 50 000 Kč, tuto měl splácet v měsíčních splátkách po 4 408 Kč, splátky však nedodržel, neboť fakticky zaplatil 22 902 Kč. V době uzavření smlouvy měl žalovaný hlášen trvalý pobyt na adrese obecního úřadu. V r. 2022 došlo k uzavření postupní smlouvy, kterou byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobce, žalovanému bylo postoupení oznámeno, před podáním žaloby byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení dlužných částek. Soud vycházel ze smlouvy o zápůjčce, zákaznické karty, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení, z předžalobní výzvy, z podacích lístků, z výpisů z rejstříků. 4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 2395 - § 2400, § 2991, § 1810 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dále podle § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. 5. Dále podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce řádně netvrdil relevantní skutečnosti a zároveň ani nepřipojil relevantní důkazy k prokázání svého tvrzení, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Navíc za situace, kdy žalovaný měl trvalé bydliště v době uzavírání smlouvy hlášené na obecním úřadě. Žalobce tedy neprokázal, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, tudíž věřitel porušil ustanovení § 86 odst. l, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem se jedná o absolutní neplatnost dle § 588 občanského zákoníku. Soud proto nárok žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena, posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, žalovaný převzal finanční částku 50 000 Kč bez právního důvodu, vrátil dosud toliko 22 902 Kč, tudíž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 27 098 Kč, zákonný úrok z prodlení pak odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud žalobě částečně vyhověl /výrok I./. 9. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení poplatků či smluvního úroku /výrok II./. 10. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu účastníků, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci byli ve věci přibližně stejně úspěšní.