6 C 137/2023-16 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce podal k soudu shora uvedenou žalobu s tím, že jeho právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel dne 5. 10. 2020 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě této žalovaný převzal částku 30 000 Kč, kterou se zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 851 Kč, poslední splátka stanovena na 4. 4. 2022, splátky však nedodržel, neboť až dosud zaplatil toliko 19 900 Kč. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty, tudíž věřitel s odbornou péčí posuzoval schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Postupní smlouvou byla pohledávka postoupena na žalobce, který požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 24 735,46 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 688,44 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 047,17 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení z částky 24 735,46 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a smluvený úrok 23,19 % ročně ze stejné částky od 15. 12. 2022 do zaplacení. 2. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který ačkoli byl řádně a včas předvolán, k jednání se nedostavil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že dne 5. 10. 2020 žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě této převzal částku 30 000 Kč, tuto měl splácet v týdenních splátkách po 851 Kč, splátky však nedodržel, neboť fakticky zaplatil 19 900 Kč. V době uzavření smlouvy bydlel žalovaný u rodičů. V r. 2022 došlo k uzavření postupní smlouvy, kterou byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobce, žalovanému bylo postoupení oznámeno, před podáním žaloby byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení dlužných částek. Soud vycházel ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze zákaznické karty, z přehledu plateb (tabulka umoření), ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, z oznámení o postoupení, z předžalobní výzvy, z podacích lístků, z výpisů z rejstříků. 4. Spor mezi účastníky soud posoudil podle ustanovení § 2395 - § 2400, § 2991, § 1810 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a dále podle § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. 5. Dále podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 8. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobce řádně netvrdil relevantní skutečnosti a zároveň ani nepřipojil relevantní důkazy k prokázání svého tvrzení, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Ze zákaznické karty vyplývá, že žalovaný bydlel u rodičů, k prokázání svého příjmu předložil dvě výplatní pásky, jiný majetek žalovaného nebyl zjišťován ani dokládán. Žalobce tedy neprokázal, že původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně, tudíž věřitel porušil ustanovení § 86 odst. l, § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v rozporu se zákonem se jedná o absolutní neplatnost dle § 588 občanského zákoníku. Soud proto nárok žalobce, na kterého byla pohledávka postoupena, posoudil jako bezdůvodné obohacení dle § 2991 občanského zákoníku, žalovaný převzal finanční částku 30 000 Kč bez právního důvodu, vrátil dosud toliko 19 900 Kč, tudíž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku 10 100 Kč, zákonný úrok z prodlení pak odpovídá § 1968 občanského zákoníku, proto soud žalobě částečně vyhověl /výrok I./. 9. Na druhé straně soud žalobu ve zbývající části z důvodu absolutní neplatnosti zamítl, neboť z neplatně uzavřené smlouvy nemohl platně vzniknout nárok na zaplacení smluvního úroku /výrok II./. 10. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud rozhodl o nákladech řízení, neboť z procesního hlediska měl větší úspěch žalovaný, tomuto však žádné náklady řízení nevznikly, proto si každý z účastníků ponese náklady ze svého.