7 C 113/2023-66 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky. Podanou žalobu odůvodnila tím, mezi účastníky došlo dne 18. 2. 2021 k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] na základě které žalobkyně žalované poskytla na její běžný účet č. [bankovní účet] kontokorentní úvěr do výše debetního limitu 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit žalobkyni úroky z kontokorentu v sazbě 16,9% p.a. a rovněž další ceny související s vedením kontokorentu. Pro případ prodlení se splátkami jistiny byl ve smlouvě vedle běžných úroků z kontokorentu sjednán i úrok z prodlení v sazbě 10% p.a. Konečný termín splatnosti kontokorentního úvěru byl sjednán ke dni 17. 2. 2022s automatickým prodlužováním. Žalovaná porušila smluvní podmínky pro vedení kontokorentního úvěru tím, že vůči ní byla zahájena exekuce třetí strany, čímž nastaly skutečnosti, které měly za následek zhoršení její finanční situace, žalobkyně proto využila svého práva dle smlouvy a ukončila čerpání kontokorentu a prohlásila kontokorentní úvěr včetně úroků a dalších částek ke dni 29. 9. 2022 za splatný v jí stanovených splátkách. Zároveň došlo k převedení pohledávky na evidenční účet č. [bankovní účet], kdy o všech těchto skutečnostech byla žalovaná písemně informována. V důsledku převedení úvěru z kontokorentního úvěru na splátkový úvěr zároveň došlo ke změně sazby obchodního úroku na 14,70% p.a. a v důsledku této změny tak i smluvní úrok z prodlení nově činil 10% p.a. Žalovaná své povinnosti ve splátkovém kalendáři nedodržovala, dostala se do prodlení a žalobkyně proto využila své oprávnění a prohlásila celý zůstatek úvěru za okamžitě splatný ke dni 7. 1. 2023 a o této skutečnosti rovněž písemně informovala žalovanou. Ke dni zesplatnění úvěru tak vznikla žalobkyni pohledávka celkem ve výši 16 165,97 Kč (jistina kontokorentu 11 194,27 Kč, dlužné obchodní úroky 452,60 Kč, dlužný úrok z prodlení 652,10 Kč a dlužné poplatky 3 867 Kč). Žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku, žalovaná však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. 3. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 18. 2. 2021 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, v jejímž rámci byla sjednána též smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které žalobkyně žalované poskytla na její běžný účet č. [bankovní účet] kontokorentní úvěr do výše debetního limitu 20 000 Kč (důkaz: smlouva o kontokorentním úvěru). Žalovaná porušila smluvní podmínky pro vedení kontokorentního úvěru tím, že vůči ní byla zahájena exekuce třetí strany, čímž nastaly skutečnosti, které měly za následek zhoršení její finanční situace, žalobkyně proto využila svého práva dle smlouvy a ukončila čerpání kontokorentu a prohlásila kontokorentní úvěr včetně úroků a dalších částek za splatný v jí stanovených splátkách. Zároveň došlo k převedení pohledávky na evidenční účet č. [bankovní účet], kdy o všech těchto skutečnostech byla žalovaná písemně informována. V důsledku převedení úvěru z kontokorentního úvěru na splátkový úvěr zároveň došlo ke změně sazby obchodního úroku na 14,70% p.a. a v důsledku této změny tak i smluvní úrok z prodlení nově činil 10% p.a. Žalovaná své povinnosti ve splátkovém kalendáři nedodržovala, dostala se do prodlení a žalobkyně proto využila své oprávnění a prohlásila celý zůstatek úvěru za okamžitě splatný a o této skutečnosti rovněž písemně informovala žalovanou. 4. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzývána žalobkyní k zaplacení dlužné částky (důkaz: výzva k plnění ze dne 10. 2. 2023 včetně dokladu o odeslání). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 2622 občanského zákoníku, se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 6. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě shora uvedené soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru, v rámci kterého žalobkyně poskytla ve prospěch dlužníka možnost čerpání peněžních prostředků (kontokorentního úvěr), a to formou uvolnění peněžních prostředků nad rámec kladného zůstatku účtu do výše 20 000 Kč. Takto čerpané finanční prostředky měly být ze strany žalované pravidelně hrazeny dle smluvních dispozic, avšak žalovaná porušila smluvní podmínky (byla vůči ní zahájena exekuce třetí strany, čímž došlo ke zhoršení finanční situace žalované) a proto byla vyzvána k uhrazení celé dlužné částky. Jelikož z provedeného dokazování pak soud nezjistil nic k tomu, že by žalovaná dlužnou pohledávku žalobkyni uhradila, či že by dluh zanikl z jiného důvodu, soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl, a to včetně sjednaných úroků z úvěru a dále včetně zákonných úroků z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. 600 Kč, a zaplaceného soudní poplatku ve výši 800 Kč Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.