7 C 4/2023-68 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně (společnost [právnická osoba]) poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru – Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 6. 11. 2019 úvěr ve výši 200 00 Kč, nedílnou součástí této smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky Banky a Produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru. Žalovaný se zavázal kromě jistiny hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 16,50% ročně. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, za upomínání a poplatek za pojištění. Mezi účastníky rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20% z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný porušil své závazky, byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, banka proto využila svého práva a dopisem ze dne 24. 3. 2021 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 24. 3. 2021. Pohledávka ze strany žalovaného uhrazena nebyla. Na žalobkyni pak přešla pohledávka v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši 189 505,95 Kč, uhrazení poplatků a smluvní pokuty ve výši 3 965 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 737,90 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 382,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 193 470,95 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 16,50 % ročně z částky 189 505,95 Kč od 25. 3. 2021 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani poté ničeho neuhradil. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaný se k nařízenému jednání bez řádné omluvy nedostavil, podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu bylo jednání bez jeho osobní účasti. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 4. Soud z provedených důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva smlouvy o úvěru, na jejímž základě by žalovanému poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě jistiny hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 16,50% ročně. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, za upomínání a poplatek za pojištění. Mezi účastníky rovněž byla sjednána smluvní pokuta ve výši 20% z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Žalovaný porušil své závazky, byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, banka proto využila svého práva a ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 24. 3. 2021. Nedílnou součástí smlouvy se staly i Všeobecné obchodní podmínky Banky a Produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (důkaz: Smlouva o úvěru ze dne 6. 11. 2019, Produktové podmínky, Sazebník banky, výpis z úvěrového účtu – poskytnutí úvěru, oznámení o zesplatnění úvěru, výpis z účtu žalovaného). Aktivní legitimace žalobkyně v této věci pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 s účinností ke dni 22. 11. 2021 s tím, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek, seznam postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení včetně dokladu o odeslání). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky (důkaz: výzva k plnění včetně dokladu o odeslání). 5. Právo žalobkyně na zaplacení se zakládá na smlouvě o úvěru a úprava se tedy řídí ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, platného ke dni uzavření předmětné smlouvy. Podle § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Smluvní pokuta, pak byla mezi účastníky ujednána podle § 2048 občanského zákoníku. Podle § 1968 věta prvá občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Jelikož žalobkyně předložila listiny o vzniku závazku, jakožto i listiny osvědčující její aktivní legitimaci a o správnosti a pravosti označených listin nezjistil soud žádné zpochybňující skutečnosti, a jelikož ani žalovaný svou pasivitou právo žalobkyně na požadované plnění nijak nezpochybnil, postačilo soudu pro závěr, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni, respektive vůči jejímu právnímu předchůdci, nesplnil, tvrzení žalobkyně. Soud proto o právu žalobkyně nepochyboval. Žalovaný nesplnil podmínky z uzavřené smlouvy, neboť neuhradil žalobkyni nesplacený úvěr se sjednanými úroky a poplatky a dále se zákonným úrokem z prodlení a soud proto tuto povinnost uložil žalovanému tak, jak je vy výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Lhůta k zaplacení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.). 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 63 605 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 7 740 Kč, z 5 úkonů právní služby po 8 860 Kč (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 5. 9. 2022 a účast na jednání před soudem dne 16. 2. 2023) dle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dalších 1 200 Kč představující paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 5. 9. 2022 a účast na jednání před soudem dne 16. 2. 2023), jízdné za cestu z advokátní kanceláře v [obec] do [obec] a zpět k ústnímu jednání ve výši 940 Kč za 116 km při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km, ceně pohonných hmot 41,50/litr, dále náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 půlhodiny po 100 Kč, celkem 400 Kč, když si žalobkyně účtuje 1/3 cestovních výdajů vynaložených na dopravu a promeškaný čas ke dvěma nařízeným jednáním u nadepsaného soudu, tedy si účtuje toliko 447 Kč, a také z DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je 9 618 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).