9 C 193/2022-120 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení 19 546 Kč se zákonným z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 19 546 Kč ode dne [datum] do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] v [anonymizována dvě slova] ve vlaku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizováno]“ mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec] poblíž vstupních dveří jednoho z vagónů vulgárně napadl průvodčího pana [jméno] [příjmení], narozeného [datum], (dále jen„ poškozený“), a poté ho opakovaně udeřil pěstí do obličeje, v důsledku čehož poškozený upadl na zem. Kvůli tomuto ublížení na zdraví byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Za toto jednání byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb., a to rozhodnutím Městského úřadu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo]. Žalovaná částka se skládá z bolestného 10 000 Kč, ze ztráty na výdělku pod dobu pracovní neschopnosti 9 346 Kč a nákladů na vypracování posudku o výši bolestného 200 Kč. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil. 2. Žalovaný k návrhu uvedl, že není možné, aby byl poškozený v pracovní neschopnosti v důsledku jeho jednání, jelikož dle lékařské zprávy byl v nemocnici pouze jednu noc a odešel zdravý. Žalovaný dále namítl, že v rozhodnutí Městského úřadu v Kolíně se neuvádí, v jakém stavu byl poškozený, tedy zda byl střízlivý či nikoliv. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti. 4. Z rozhodnutí Městského úřadu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným, že dne [datum] kolem [anonymizováno] hod ve vlaku [anonymizováno] [číslo]„ [anonymizováno]“ mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec] poblíž vstupních dveří jednoho z vagónů sdělil průvodčímu [jméno] [příjmení]:„ ty jsi zmrd, ty jsi čůráček“, což postiženého hrubě urazilo, a následně [jméno] [příjmení] opakovaně uděřil pěstí do obličeje, přičemž tento upadl na zem, čímž spáchal přestupek proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. a), písm. c) bod 4 zákona č. 251/ 2016 Sb. 5. Z propouštěcí zprávy [anonymizováno] nemocnice [právnická osoba], soud zjistil, že poškozený byl od [datum] do [datum] hospitalizován na oddělení chirurgie, přičemž mu dále byly doporučeny analgetika a nošení krčního límce pod dobu 1 týdne. 6. Z formuláře ze dne [datum] soud zjistil, že poškozený událost nahlásil jako pracovní úraz. 7. Z potvrzení o trvání pracovní neschopnosti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že poškozený byl v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum], a to v jediné a příčinné souvislosti s pracovním úrazem, tj. se shora uvedeným jednáním žalovaného, přičemž na délku pracovní neschopnosti nemělo vliv žádné jiné onemocnění. 8. Z posudku o bolestném [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že poškození zdraví poškozeného bylo klasifikováno 40 body. 9. Z výpočtu náhrady za ztrátu výdělku pod dobu pracovní neschopnosti pro účely odškodnění pracovního úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že ušlý výdělek poškozeného po dobu pracovní neschopnosti činí 9 346 Kč. 10. Z podkladů pro odškodnění pracovního úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že zaměstnavatel poškozeného uplatnil u žalobkyně nárok na pojistné plnění z titulu pracovního úrazu ve výši 19 546 Kč, přičemž částka sestává z bolestného 10 000 Kč, z náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti 9 346 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů na vypracování posudku o výši bolestného 200 Kč. 11. Dle dopisů ze dne [datum] žalobkyně oznámila poškozenému a jeho zaměstnavateli ([právnická osoba]) registraci pojistné události pod [číslo] to z titulu pracovního úrazu. 12. Z formuláře žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že částka regresní náhrady se skládá z bolestného 10 000 Kč, náhrady za ztrátu na výdělku 9 346 Kč a nákladů na léčení 200 Kč. 13. Dle dopisu ze dne [datum] vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení 19 546 Kč, a to ve lhůtě do 7 dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku odeslala tento dopis žalovanému dne [datum]. 14. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. 15. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. 16. Žalovaný dne [datum] kolem [anonymizována dvě slova] fyzicky napadl poškozeného, přičemž rozhodnutím [anonymizováno] úřadu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Poškozený byl v důsledku tohoto jednání žalovaného od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Žalobkyně uhradila poškozenému 19 546 Kč, a to z titulu zákonného pojištění zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu. 17. Zjištěný skutkový děj soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a dle vyhlášky č. 125/1993 Sb., (dále jen„ vyhláška“). 18. Podle § 135 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o. s. ř“), je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. 19. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 20. Podle § 2917 o. z. kdo je povinen k náhradě škody způsobené jinou osobou, má proti ní postih. 21. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. 22. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. 23. Podle § 269 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. 24. Podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., zákonným pojištěním pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen„ zákonné pojištění“) jsou pojištěny a) u České pojišťovny, a. s., ty zaměstnavatelé, kteří s ní měly sjednáno toto pojištění k 31. prosinci 1992; takto pojištěny jsou i zaměstnavatelé, na které přejdou práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu při vzniku právního nástupce těchto zaměstnavatelů, b) u Kooperativy, pojišťovny, a. s., ostatní zaměstnavatelé. 25. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky má zaměstnavatel právo, aby za něho pojišťovna příslušná podle § 1 (dále jen "pojišťovna") nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny (dále jen "škodná událost"), musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění, s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je pojistnou událostí vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu podle odstavce 1. 26. Podle § 11 odst. 1 vyhlášky pokud pojišťovna nahradila za zaměstnavatele škodu, přechází na ni právo zaměstnavatele na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za takovou škodu odpovídá. 27. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Pro vznik povinnosti k náhradě škody z důvodu naplnění skutkové podstaty náhrady škody z titulu porušení zákonné povinnosti podle § 2910 o. z. jsou stanoveny čtyři předpoklady, a sice i) porušení zákonné povinnosti při současném zásahu do absolutního práva poškozeného nebo porušení zákonné povinnosti stanovené na ochranu jiného práva poškozeného, ii) vznik újmy, iii) příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem újmy a iv) zavinění. V této věci byly naplněny všechny uvedené podmínky pro vznik práva žalobkyně na regresní náhradu. Poškozený byl totiž v pracovní neschopnosti výhradně jen v důsledku jednání žalovaného, za které byl žalovaný uznán vinným rozhodnutím o přestup