10 C 130/2025-23 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala proti žalovanému:a. zaplacení částky 31 163,34 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 017,95 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 927,92 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 163,34 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 31 163,34 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení;b. zaplacení částky 39 833,87 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 116,15 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 093,08 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 833,87 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 39 833,87 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení.2. K odůvodnění prvního nároku (pod a.) žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 26 171 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Tyto částky se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 2 985 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni 31. 3. 2024. Žalovaný na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku 11 965 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo na předmětnou pohledávku hrazeno.3. K odůvodnění druhého nároku (pod b.) žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 49 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 47 241 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Tyto částky se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 4 655 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena ke dni 26. 12. 2023. Žalovaný na pohledávku za dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku 32 585 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo na předmětnou pohledávku hrazeno.4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. K jednání nařízenému ve věci na den , datum, se žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).5. S ohledem na to, že žalovaný je bulharské státní příslušnosti, zabýval se soud tím, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání věci. Žalovaný má na území České republiky hlášen trvalý pobyt. Podle č. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. V dané věci je tak dána pravomoc rozhodovat českým soudům.6. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně přenechal žalovanému na základě smlouvy částku 49 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši ve výši 47 241 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Tyto částky se žalovaný zavázal uhradit v 21 měsíčních splátkách po 4 655 Kč.8. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně ověřoval před uzavřením smlouvy finanční situaci žadatele – žalovaného. Konkrétně bylo zjištěno, že žalovaný je podnikatel, bydlí v pronájmu, má středoškolské vzdělání, je rozvedený. Účelem úvěru je vybavení domácnosti. Příjem žalovaného byl uveden ve výši 9 194 Kč, ostatní příjmy žadatele ve výši 11 500 Kč, další čisté příjmy žadatele 70 000 Kč, externí splátky žadatele ve výši 1 000 Kč, interní splátky ve výši 0 Kč, odhadované měsíční výdaje ve výši 3 000 Kč. Žalovaný pro ověření uvedených údajů předložil daňové přiznání a nájemní smlouvu. Na zákaznické kartě je poznámka „neposkytovat“.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , postoupila žalobkyni pohledávky za žalovaným z předmětných smluv.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025 s podacím lístek ze dne 22. 5. 2025 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného vyzval k uhrazení pohledávek z obou smluv do 10 dnů od doručení výzvy.11. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle ustanovení § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.17. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.19. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť soud posoudil postoupení pohledávek za žalovaným jako platné.20. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 49 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, a ve výši 35 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdce) schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdce) schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.21. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně (resp. její právní předchůdce) posuzoval schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně k takovému svému tvrzení předložila zákaznickou kartu – žádost o úvěr. Vycházela z údajů v zákaznické kartě, podle které žalovaný příjem ve výši 9 194 Kč, tento měl doložit daňovým přiznáním. Další uvedené příjmy nikterak nedoložil. Právní předchůdce žalobkyně již nikterak neověřoval výdaje žalovaného (vyjma nájemní smlouvy). Údaje v zákaznické kartě vyvolávají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Což je i doprovázeno nápisem „neposkytovat“.22. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí (resp. její právní předchůdce), jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smluv o úvěru.23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získa