10 C 4/2025-155 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne , datum, u zdejšího soudu žalobu, kterou se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 056 393,60 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 77 550,26 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 201 183,89 Kč, úrokem ve výši 7,29% ročně z částky 3 056 393,60 Kč od 10. 1. 2025 do zaplacení, zákonnými úroky z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 3 056 393,60 Kč od 10. 1. 2025 do zaplacení).2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o poskytnutí hypotéčního úvěru reg. číslo: , Anonymizováno, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 150 000 Kč za účelem výstavby nemovitosti, nákup nemovitosti. Úvěr byl v souladu s dispozicemi žalovaného poskytnut (dočerpán) dne 29. 6. 2022. Bezprostředně po dočerpání úvěru žalobkyně zaslala žalovanému Oznámení ke Smlouvě ze dne 7. 7. 2022, na jehož základě měl žalovaný provádět pravidelné měsíční anuitní splátky, a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr měl být splacen nejpozději do 30 let od první splátky po dočerpání Úvěru. V čl. III bod 1 Smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 2,79 % ročně, platná do 30. 7. 2023. Tato úroková sazba byla změněna Oznámením banky ke Smlouvě ze dne 20. 4. 2023, tudíž její výše ke dni sepsání této žaloby činí 7,29 % ročně. Ačkoli žalovaný měl provádět anuitní splátky dle smluvených pravidel, nečinil tak. Nejstarší splátka, jež nebyla řádně a včas zaplacena, byla splatná ke dni 15. 3. 2024. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 28. 6. 2024 předžalobní výzvu. Vzhledem k tomu, že žalovaný přes zaslanou výzvu neplatil svůj splatný dluh ani neobnovil řádné splácení úvěru, žalobkyně v souladu se Smlouvou uplatnila své právo a žalovaného dopisem ze dne 21. 10. 2024 vyzvala k okamžitému splacení celého dluhu, čímž se i dosud nesplatná část dluhu stala zcela splatnou. Poslední částečnou úhradu splatného dluhu žalovaný provedl dne 14. 5. 2024.3. Soud ve věci rozhodl platebním rozkazem, který byl následně zrušen pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného. K jednání ve věci samé se žalobkyně omluvila, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými.5. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotéčního úvěru reg. číslo: , Anonymizováno, ze dne , datum, s dodatkem č. 1 ke Smlouvě ze dne , datum, , dodatku č. 2 ke Smlouvě, návrhu na povolení čerpání č. 1 ze dne , datum, , návrhu na povolení čerpání č. 2 s prioritní položkou ze dne , datum, , návrhu na povolení čerpání č. 3 ze dne , datum, , návrhu na povolení čerpání č. 4 s prioritní položkou ze dne , datum, , návrhu na povolení čerpání č. 4 s prioritní položkou ze dne , datum, , Oznámení o dočerpání úvěru ze dne , datum, , bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 3 150 000 Kč.6. Z přehledu splátek dluhu bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 615 770,01 Kč.7. Z výpisů z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že v období od 1. 6. 2018 do 30. 6. 2018 činily příjmy na účet celkem 47 520 Kč, výdaje 73 500,74 Kč.8. Z výpisů z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že v období od 1. 5. 2018 do 31. 5. 2018 činily příjmy na účet celkem 48 960 Kč, výdaje 90 400,21 Kč.9. Z výpisů z běžného účtu žalovaného bylo prokázáno, že v období od 1. 4. 2018 do 30. 4. 2018 činily příjmy na účet celkem 104323 Kč, výdaje 78 408,89 Kč.10. Z žádosti o přípravu návrhu smlouvy o úvěr bylo prokázáno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán se sjednaným pracovním poměrem na dobu neurčitou, příjmy činí 43 480 Kč měsíčně, splácí úvěr/půjčku ve výši 5 892 Kč měsíčně, dále má kontokorentní úvěr s limitem 51 000 Kč, úhrady ve výši 2 5550 Kč měsíčně, splácí leasingové splátky ve výši 2 650 kč měsíčně.11. Z výzvy k okamžitému splacení úvěru ze dne 21. 10. 2024 s dodejkou bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě zesplatněného dluhu ze Smlouvy upomínkou ze dne 21. 10. 2024, a to do 20. 11. 2024.12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.14. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.18. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.20. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 150 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.21. Žalobkyně k takovému svému tvrzení označila důkazy. Z provedeného dokazování však vyplývají naopak pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Podle výpisů z bankovních účtů žalovaného byly jeho výdaje vyšší než jeho příjmy. Přičemž v jednom z výpisů byly příjmy vyšší, avšak žalovaný obdržel dvě platby od zaměstnavatele (tedy obdržel v uvedený měsíc vyšší příjem, než byl jeho průměrný). Žalobkyně při kalkulaci výdajů žalovaného vycházela z částky 11 983 Kč podle zákona o životním a existenčním minimu. Avšak skutečné výdaje žalovaného byly nepochybně zjištěny vyšší.22. S ohledem na to, že žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti poskytnutí výzvy dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a poučení ji o následcích nesplnění takové výzvy.23. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 3 150 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 615 770,01 Kč. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 2 534 229,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto výzva k okamžitému splacení úvěru. Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 20. 11. 2024. Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 20. 11. 2024 a počínaje dnem 21. 11. 2024 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 152 820 Kč a 3 paušální náhrady podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ve výši celkem 900 Kč. Celkem náklady řízení činí 153 720 Kč. Žalobkyně byla v řízen