10 C 68/2025-48 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne , datum, u Obvodního soudu , Anonymizováno, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 31 578,98 Kč s příslušenstvím (kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 433,19 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 31 578,98 Kč od 24. 10. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 875,52 Kč, úrokem ve výši 8,05% ročně z částky 30 078,98 Kč od 24.10.2024 do zaplacení).2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, který měl být splacen v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 609 Kč, splatných do 20. dne v měsíci. Žalovaný se ocitl v prodlení s hrazením splátek, žalobkyně v souladu se smlouvou zesplatnila úvěr. Veškeré závazky žalovaného se staly splatnými ke dni 20. 4. 2024. Dlužná jistina činí 30 078 Kč, dlužné poplatky 1 500 Kč.3. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který byl následně zrušen pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného. K jednání ve věci samé se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 60 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy, a to na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě.6. Z přehledu splátek dluhu bylo prokázáno, že žalovaný uhradil částku 43 315,37 Kč. Z uvedené částky bylo započteno žalobkyni na jistinu 29 921,02 Kč, na smluvní úrok 13 388,37 Kč, na zákonný úrok z prodlení 5,98 Kč.7. Z upomínek žalobkyně bylo zjištěno, že po zesplatnění dluhu nebyla lhůta k uhrazení žalobkyní stanovena.8. Z předžalobní upomínky s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě zesplatněného dluhu ze smlouvy o úvěru upomínkou ze dne 29. 10. 2024, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.18. Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Vycházela z údajů, jejichž obsah soudu sdělila, avšak nepředložila. Pokud jde o výdajovou stránku, omezila se na statistické údaje. Skutečné výdaje žalovaného nebyly zjištěny.19. S ohledem na to, že žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti poskytnutí výzvy dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a poučení ji o následcích nesplnění takové výzvy.20. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 60 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 43 315,37 Kč. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 16 684,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě předžalobní výzva ze dne 29.10.2024 (v předchozí výzvě nebyla stanovena lhůta k uhrazení dluhu). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle ustanovení § 573 o. z., a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne 1.11.2024. Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 8. 11. 2024 a počínaje dnem 9.11.2024 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.22. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalovaný byl sice ve věci úspěšnější, ale soud z obsahu spisu nezjistil, že by mu v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady (předmětem řízení bylo vedle pohledávky též její příslušenství, soud proto zvažoval míru úspěchu v celém sporu, tedy též ohledně příslušenství).