18 C 102/2025-93 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 24. 6. 2025 ke zdejšímu soudu žalobu o zaplacení celkové částky 71 906 Kč s příslušenstvím, spočívajícím v zákonném úroku z prodlení a smluvním úroku, s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou (dále též jen „žalovaný“), jako klientem, byla uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 54 000 Kč, který se zavázal spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 59,84 % p. a. splácet ve 36 měsíčních splátkách ve výši 3 713 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopadem 2021, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Nejprve požádal o odklad splátek, který byl povolen u splátky č. , hodnota, . Žalovaný se však následně dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů u splátky č. , hodnota, , 8 a 9. V důsledku prodlení žalovaného žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč a právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 600 Kč. Následně došlo v důsledku prodlení žalovaného automaticky k zesplatnění celého úvěru k datu 21. 8. 2022, a to v souladu s bodem 6.3 smlouvy. V souladu s bodem 6.5 smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, v daném případě ode dne 23. 8. 2022, až do jejího úplného zaplacení. Zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak marně.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil.3. Provedeným dokazováním, a to z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (včetně akceptační doložky ze dne , datum, ), z oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, , ze základní informace o klientovi, z důkazu o odeslání 1 Kč, z podpisu na dálku, z kopie občanského průkazu žalované, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, a splátkového kalendáře ze dne , datum, , včetně dodejky z , datum, , žádosti o odklad splátky a upraveného splátkového kalendáře ze dne , datum, vyplynulo, že dne , datum, podepsal žalovaný smlouvu o úvěru. Žalobkyně se zavázala poskytnout úvěr ve výši 54 000 Kč, které byly žalovanému zaslány dne 6. 10. 2021 na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit částku 54 000 Kč s úrokem 59,84 % ročně, celkem 117 288 Kč ve 36. měsíčních splátkách po 3 713 Kč, splatných vždy ke každému 17. dni příslušného měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem listopadem 2021. Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 6. 2022 a z výzvy ze dne 17. 8. 2022 vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. , hodnota, až 10 a zároveň jej upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru a vzniku nákladů v souvislosti s těmito výzvami. Z oznámení ze dne 21. 8. 2022 vyplynulo, že žalobkyně ke dni 21. 8. 2022 zesplatnila celý zbytek dluhu v důsledku prodlení žalovaného trvajícího déle než 65 dnů, a to v celkové částce 60 553 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2025 včetně podacího archu z 4. 6. 2025 vyplynulo, že žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dlužné částky s možností uplatnění své pohledávky v soudním řízení. Z karty klienta vyplynulo zaslání upomínek ohledně 7., 8. a 9. dlužné splátky včetně tvrzení žalobkyně, že na dlužnou částku bylo zaplaceno 36 428 Kč.4. Z prohlášení klienta ze dne 6. 10. 2021 včetně hodnocení klienta z téhož dne, vyplynulo, že finanční potřeba klienta byla 250 000 Kč. Žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného ve výši , částka, měsíčně ze zaměstnání, z výdajů , částka, měsíčně, z platby za bydlení ve výši , částka, měsíčně a z výdajů na dopravu, kurzy a záliby 0 Kč měsíčně, a z informací, že žalovaný má další výdaje na splátky u , Jméno žalobkyně, ., ve výši , částka, . Vycházela z celkových výdajů , částka, a volných příjmů , částka, měsíčně. Žalovaný byl , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , měl sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou. Z listiny -vybrané pohyby na účtu vyplývá, že žalovanému byla v červnu – září 2021 (bez srpna) vyplacena mzda ve výši , částka, - , částka, Z výpisu z nebankovního registru klientských informací vyplývá, že žalovaný měl skóre 515, spadající do kategorie III., značící nízké riziko pro poskytnutí úvěru. Z výpisu z registru SOLUS z 4. 10. 2021 vyplynulo, že zde nebyla žádná dlužná částka po splatnosti.5. Soud postupoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ve znění účinném k datu uzavření smlouvy tedy k 6. 10. 2021 a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy.6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 54 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru dne , datum, . Žalobkyně však ani k výzvě soudu řádně nedoplnila skutková tvrzení a nenavrhla důkazy ke splnění povinnosti, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného, jako spotřebitele, úvěr splácet. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy, byť se může zdát, že je podmíněný námitkou žalovaného. V této souvislosti vycházel soud z rozsudku Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 5. 3. 2020, v řízení o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), ze kterého vyplývá, že soudy musí z úřední povinnosti zkoumat, zda nedošlo k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy, a pokud takové porušení zjistí, je třeba z něj vyvodit důsledek souladný s unijním právem, které má přednost před právem vnitrostátním, tedy pohlížet na smlouvu jako neplatnou, aniž by byla vyžadována námitka spotřebitele. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně si před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustraci žalovaného, kterou zjistila, že žalovaný je v registru NRKI veden jako osoba s vysokým rizikem a dle registru SOLUS neměl žalovaný žádný záznam o dlužné částce po splatnosti. Zjistila si rovněž konkrétní příjem žalovaného za období třech měsíců předcházejících uzavření smlouvy (bez srpna), žádným způsobem však neprokázala uzavření pracovního poměru na dobu neurčitou. Prokázala tak pouze pravděpodobný příjem žalovaného za období bezprostředně předcházející uzavření smlouvy. Žalobkyně však neměla nijak ověřené výdaje žalovaného, kdy zejména výdaje na bydlení specifikované jako bydlení státní/obecní ve výši , částka, nebyly žádným způsobem prokázány. Žalobkyně vycházela především z životního minima a výdaj , částka, , které je zcela hypotetickým pojmem a pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného neposkytuje odpovídající představu o jeho faktických poměrech. Ze všech těchto skutečností nelze dospět k závěru, že žalovaný je úvěruschopný, když žalobkyně neprokázala, že měla ucelený obraz o výdajové stránce hospodaření žalovaného, který již byl zad