10 C 183/2025-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne 21. 8. 2025 ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala proti žalované zaplacení částky 17 966 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od 21. 4. 2025 do zaplacení ve výši 12 % ročně.2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že původní věřitel společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, (dále také jen „původní věřitel“) uzavřel s žalovanou dne 19. 12. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, a to v platbách 12 000 Kč dne 19.12.2024 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované.3. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byla právním předchůdcem žalobkyně opakovaně vyzývána k úhradě dluhu. V upomínce ze dne 20. 4. 2025 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni upomínky a vyzvána k okamžité úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení s úhradou celého úvěru dne 21. 4. 2025. Právo na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. III. odst. 2. Smlouvy.4. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024.5. Žalobkyně a její právní zástupkyně se z jednání nařízeného ve věci na den 8. 1. 2026 omluvily. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými.7. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 12. 2024, obchodních podmínek společnosti , právnická osoba, , dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek, potvrzení , právnická osoba, ., výpisu z běžného účtu s potvrzením o platbě částky 12 000 Kč, bylo prokázáno, že původní věřitel – společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , , adresa, , poskytla žalované dne 19. 12. 2024 částku 12 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy, a to na účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě. Úvěr měl být žalovanou splacen v pravidelným měsíčních splátkách, splatných k poslednímu dni v každém jednotlivém období třiceti dnů opakujícím se po sobě po dobu trvání úvěru, a to počínaje dnem uskutečnění prvního čerpání úvěru do jeho úplného splacení. Počáteční výše měsíční splátky měla činit 2 079 Kč, výše splátek se měla měnit dle smluvního ujednání.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 s podacím lístkem, výzvy k úhradě ze dne 20. 5. 2025 s planou mocí ze dne 10. 12. 2024, seznamu postoupených pohledávek, bylo prokázáno, že původní věřitel postoupil pohledávku z předmětné smlouvy o úvěru žalobkyni. Žalované bylo písemně oznámeno postoupení pohledávky, zároveň byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru do tří dnů. Oznámení s výzvou bylo žalované odesláno dne 20. 5. 2025.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.17. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že původní věřitel poskytl žalované finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (respektive její právní předchůdce – poskytovatel úvěru) schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí.18. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně (resp. její právní předchůdce) posuzoval schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně neoznačila (natož předložila) k posuzování úvěryschopnosti žalované žádné důkazy..19. S ohledem na to, že žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti poskytnutí výzvy dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a poučení ji o následcích nesplnění takové výzvy.20. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 12 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto by jí měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalované prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě ze dne 20. 5. 2025. Touto výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle ustanovení § 573 o. z., a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne 28. 5. 2025. Lhůta k plnění žalované uplynula dne 31. 5. 2025 a počínaje dnem 1. 6. 2025 byla s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Celkem náklady řízení činí 2 300 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení zákona, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v 67,75 %, žalovaná v 32,25 %. Od úspěchu žalobkyně ve výši 67,75 % byl odečten její neúspěch ve výši 32,25 %, žalobkyně má právo na náhradu řízení ve výši 35.50 %, což činí z částky 2 300 Kč částku 816,50 Kč. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.