Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12. 5. 2026 domáhala zaplacení 29 532 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl vlastníkem (provozovatelem) vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v období od 21. 7. 2025 do 9. 11. 2025 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku činila s ohledem na druh vozidla 261 Kč denně, tj. za 112 dní činí základ příspěvku 29 232 Kč. Žalobkyně dále požaduje úhradu částky ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl vlastníkem vozidla shora uvedené registrační značky, přičemž ve shora uvedeném období neměl k tomuto vozidlu sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované (zjištěno z výpisu údajů o vozidle). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvků nepojištěných ve výši 29 232 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky (zjištěno z upomínky). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“).6. Žalovaný tím, že neměl ve shora uvedeném období sjednané povinné ručení ke svému vozidlu, které bylo v daném období evidováno v registru vozidel jako provozované, porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 45 odst. 2 – 4 zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. V rozhodném období příspěvek činil 261 Kč denně, celkem tedy za 112 nepojištěných dní činil 29 232 Kč. Žalobkyni dále vzniklo podle § 45 odst. 2 zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 997 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění platném ke dni provedení jednotlivých úkonů. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 400 Kč, tj. 1 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 1 182 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.