5 C 219/2022-18 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 18.6.2022 podal žalobce u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 995 Kč s 42% úrokem ročně z částky 6 998,66 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 408,32 Kč a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 6 998,66 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, když v návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], která s žalovanou dne 12.11.2019 uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Před uzavřením této smlouvy o poskytnutí úvěru byla schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (v návrhu žalobce uvádí, z jakých konkrétních informací při posuzování vycházel). Na základě této smlouvy byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta žalované zápůjčka ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce za poskytnutí a spravování zápůjčky poplatek ve výši 9 495 Kč, který se sestává z pevně vypočteného úroku v zápůjční úrokové sazbě 42% ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, zavázala se půjčenou částku včetně poplatku uhradit v 15 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, žalovaná zaplatila v období od 7.12.2019 do 3.11.2020 pouze částku v celkové výši 7 400 Kč (v návrhu žalobce uvádí data a výše jednotlivých plateb) a tato platba byla započtena ve výši 3 001,34 Kč na jistinu a ve výši 4 398,66 Kč na shora uvedený poplatek, jistina tak byla ponížena na 6 998,66 Kč a poplatek na 5 096,34 Kč. V důsledku prodlení žalované s placením jednotlivých splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaná v prodlení, tato smluvní pokuta byla k 1.2.2022 kapitalizována, když na žalované byla požadována pouze částka 5 000 Kč. V souladu se smluvním ujednáním vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení sankčních poplatků ve výši 1 900 Kč v souvislosti s vymáháním dluhu a dále vznikl z důvodu prodlení žalované žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení, které k 1.2.2022 byly kapitalizovány na částku 408,32 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 28.1.2022, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemným oznámením z 1.2.2022, v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě celkového dluhu 19 403,32 Kč do 17.3.2022. Žalobce současně se shora uvedenou částkou uplatňuje 42% smluvní úrok ročně z dlužné jistiny od 18.3.2022 do zaplacení a od téhož data z téže částky požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, k nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, ve věci se nevyjádřila. 2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], byla dne 12.11.2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalované poskytnuta hotovostní částka ve výši 10 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí, sjednaný poplatek ve výši 7 560 Kč se sestával z úroku 3 024 Kč vypočteného při úrokové sazbě 42% ročně na dobu řádného trvání smlouvy, z částky 4 536 Kč za zpracování, úvěru, garanci celkové ceny a péče o zákazníka, splátkové prázdniny, garanci neuplatnění pohledávky v případě úmrtí. Dále se zavázala žalovaná zaplatit pojistné 1 935 Kč. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalované, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a 3 5 C 219/2022 poskytovatelem úvěru uzavřena dne 28.1.2022, doložil, že žalovaná byla s postoupením pohledávky na žalobce seznámena oznámením o postoupení pohledávek z 1.2.2022. 3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 12.11.2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalované zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky a shora uvedený poplatek, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 42%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v listopadu 2019 výši 8,42% ročně. Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalované se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalované v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedený poplatek, v rámci tohoto poplatku již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování úvěru a v rámci poplatku uvedené garance je sjednán poplatek ve výši 4 536 Kč, který představuje kolem 45% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost tohoto administrativního poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaná se vlastně v rámci smlouvy zavázala nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který ve svém součtu s úroky dosahuje kolem 75% úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 10 000 Kč žalovaná již fakticky zaplatila 7 400 Kč, stále žalobci dluží na jistině a dlužných poplatcích částku 12 095 Kč. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, 4 5 C 219/2022 která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaná smlouvu v popsané podobě uzavřela. Zákonná úprav