5 C 223/2021-35 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uvedenou v I. výroku tohoto rozsudku, když v návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], IČ [číslo], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], která s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl právním předchůdcem žalobce poskytnut žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou 19,32% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka], za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], zavázal se půjčenou částku včetně poplatků uhradit v 60 týdenních splátkách po [částka], když poslední splátka byla stanovena na [datum]. Za dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze [částka], z čehož [částka] připadlo na sjednaný úrok a [částka] na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Nejpozději měl žalovaný celkovou částku zaplatit [datum], od následujícího dne je v prodlení s neuhrazenými splátkami a úročí se úrokem 19,32 % ročně. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], žalovaný žalobci dluží částku [částka], sestávající se z jistiny [částka], úroku za dobu řádného trvání smlouvy [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], dále kapitalizovaný úrok [částka] (vypočten při sazbě 19,32% ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]), kapitalizovaný úrok z prodlení [částka] (vypočten při sazbě 10% ročně z jistiny za dobu od [datum] do [datum]). Od [datum] běží úroky ve sjednané výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Soudem bylo zjištěno, že žalovaný je občanem [země], který je hlášen k trvalému pobytu na adrese uvedené v záhlaví tohoto rozsudku, na této adrese se však soudu nepodařilo žalovanému písemnosti doručit, na uvedené adrese je dle sdělení pošty neznámou osobou. V České republice žalovaný není hlášen k pobytu, není zde zaměstnán, dle sdělení policejního orgánu již nebydlí ani v [obec]. Protože pobyt žalovaného není soudu znám, byl usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], žalovanému ustanoven pro toto řízení opatrovník z řad advokátů, když soudu nejsou známé adresy bydliště příbuzných žalovaného. Tento ustanovený opatrovník se k návrhu vyjádřil tak, že nezná osobní stanovisko žalovaného, soud by měl důsledně hodnotit provedené důkazy. 3. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z jejíhož obsahu vyplývá, že žalovanému byl poskytnut v hotovosti spotřebitelský úvěr ve výši [částka], žalovaný se zavázal tento úvěr žalobci vrátit včetně poplatků dle rozpisu uvedeného shora v návrhu, a to v 60 týdenních splátkách po [částka] počínaje 7. dnem od data uzavření smlouvy s tím, že každou následující splátku uhradí nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaný zaplatil pouze částku [částka], dluh žalovaného činí na jistině částku [částka], na úroku za dobu řádného plnění smlouvy [částka], na poplatku za administrativní činnost [částka], na poplatku za hotovostní inkaso [částka]. Dle čl. 1 smlouvy vznikl věřiteli nárok na zaplacení sjednaného úroku z dlužné jistiny i za dobu po splatnosti poslední splátky. Pokud se jedná o sjednaný úrok, vyplývá ze smlouvy, že tento byl sjednán v roční sazbě 32,15%. Žalobce soudu doložil, že předmětná pohledávka z uvedené smlouvy byla žalobci postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek z [datum]. 3 5 C 223/2021 4. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO] a je tedy ve věci dána jeho aktivní legitimace. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále pouze o.z.). Jak již bylo shora uvedeno, byl sjednán roční úrok 32,15%, jedná se o dosti vysoký úrok a soud tedy přistoupil k přezkumu takto sjednaných úroků z hlediska dobrých mravů, když konstatuje, že dle ustálené judikatury je úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto směru soud zjistil ze statistiky [obec] národní banky, že průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v době uzavření úvěrové smlouvy činila sazbu 8,15% ročně a dle názoru soudu je tak úvěrová smlouva v části týkající se úroků v rozporu s dobrými mravy a je v této části neplatná dle § 588 o.z.. Z tohoto důvodu nyní soud přistoupil k určení úrokové sazby tohoto úvěru sám dle § 1802 o.z. s přihlédnutím k § 1792 o.z., dle nichž má dlužník platit úroky obvyklé v místě svého bydliště nebo sídla v době uzavření smlouvy. Vzhledem k tomu, že úvěr byl poskytnut nebankovní institucí s vyšší mírou rizika, určil soud dle ustálené judikatury úrok ve výši trojnásobku obvyklé úrokové sazby, která v době uzavření smlouvy činila 8,15% ročně a tedy určil ji na 24,45% ročně. Jak vyplývá z návrhu, žalobce v návrhu nepožaduje původně sjednanou úrokovou sazbu, ale požaduje úrokovou sazbu ve výši 19,32% ročně a z této úrokové sazby vychází i v rámci plateb žalovaného při provedených zápočtech do úroků. Jedná se tedy z jeho strany o požadavek na zaplacení nižších úroků, než které byly sjednány v úvěrové smlouvě a tento jeho požadavek nepřevyšuje úrokovou sazbu určenou soudem dle § 1802 a § 1792 o.z.. Sám žalobce však tímto způsobem nemůže zhojit neplatnost této části úvěrové smlouvy. Protože však žalobce požaduje méně na úrocích, než které soud určil, vychází soud z tohoto jeho požadavku a považuje nárok žalobce na v návrhu uvedený úrok za oprávněný. Pokud tedy byla žalovanému v hotovosti částka uvedená ve smlouvě o úvěru poskytnuta, žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku se sjednanými úroky a poplatky ve shora uvedených splátkách a tyto splátky neplnil, je v souladu s uzavřenou smlouvou a soudem určenými úroky zcela oprávněný nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení částky [částka] včetně požadovaných úroků z jistiny ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky a včetně úroků z prodlení dle § 1968 a § 1970 o.z. z téže dlužné jistiny od téhož data ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úroky jsou k datu [datum], kdy došlo k postoupení pohledávky na žalobce, kapitalizovány částkou [částka], úroky z prodlení k témuž datu částkou [částka], z žalované jistiny následně běží od [datum] do data zaplacení. Za této situace soud návrhu vyhověl. 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšný účastník. Z tohoto důvodu má tedy žalobce právo na náhradu nákladů řízení, sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka], odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) po [částka], tří paušálů po [částka] dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění předpisů pozdějších (§ 14b uvedené vyhlášky), odměny za jeden úkon právní služby (účast při jednání soudu) ve výši [částka] a jednoho paušálu [částka] dle § 7 a § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky a ze součtu odměny a paušálů z 21% DPH, která činí [částka] Celkem se tedy jedná o náklady řízení ve výši [částka] a soud uložil žalovanému povinnost tyto náklady řízení žalobci zaplatit, a to ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobce. Pokud se jedná o soudní poplatek z návrhu, zaplatil žalobce na soudním poplatku částku [částka], ovšem do nákladů řízení soud žalobci přiznal pouze částku [částka], protože žalovaná částka [částka] v sobě obsahuje úrok ve 4 5 C 223/2021 výši [částka], který je nutno považovat za příslušenství pohledávky a ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění předpisů pozdějších, toto příslušenství netvoří základ poplatku. Základem poplatku je tedy pouze částka [částka], které odpovídá soudní poplatek [částka] dle Položky 2 odst. 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu uvedeného zákona. Přeplatek bude žalobci soudem vrácen, o čemž bude rozhodnuto samostatným usnesením dle § 10 odst. 1 uvedeného zákona. Z obdobných důvodů soud přistoupil i k určení odměny za právní zastoupení, když opět nepřih