5 C 234/2022-16 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne [datum] podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 16 808 Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, když v návrhu uvedl, že [datum] na základě žádosti žalovaného poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 2 5 C 234/2022 6 000 Kč splatný původně do [datum], následně po prodloužení splatnosti na žádost žalovaného splatný do [datum]. Za poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal uhradit sjednaný poplatek. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného (v návrhu žalobce uvádí způsob takového posouzení). Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil. Z tohoto důvodu je na něm požadováno zaplacení úvěrové jistiny 6 000 Kč. Dále je na něm požadováno zaplacení částky 2 600 Kč, když se jedná o náklady žalobce v souvislosti s odesláním upomínek ve výších 450 Kč a 650 Kč a v souvislosti s předáním pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč. Dále je po žalovaném požadováno zaplacení částky ve výši 1 800 Kč, jedná se o smluvní pokutu 2 x 900 Kč, neboť žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající z čl. 7 a 7.3 uzavřené smlouvy. Další požadovanou částkou je částka 6 408 Kč představující poplatek, k jehož zaplacení společně s úvěrovou jistinou se žalovaný ve smlouvě zavázal. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen v důsledku odporu podaného žalovaným, blíže se žalovaný k návrhu žalobce nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, svou neúčast na rozdíl od žalobce neomluvil. Soud ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi účastníky byla dálkovým způsobem dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z jejíhož obsahu vyplývá, že žalobce žalovanému poskytl převodem na v žádosti žalovaného uvedený účet úvěr ve výši 6 000 Kč, žalovaný se zavázal tento úvěr žalobci vrátit ve sjednané lhůtě 30 dnů. Společně s částkou 6 000 Kč se žalovaný zavázal žalobci zaplatit i jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč s tím, že pokud úvěr řádně a včas vrátí, zavázal se žalobce žalovanému poskytnout na tomto poplatku slevu tak, že po slevě bude poplatek činit 1 488 Kč. Z čl. 4 smlouvy vyplývá, že v rámci tohoto poplatku byl mezi účastníky sjednán úrok z úvěru ve výši 39% ročně, tedy tento úrok je již přímo obsažen jako část předmětného poplatku. Pro případ prodlení (čl. 7 smlouvy) byla sjednána kromě úroků z prodlení v zákonné výši i náhrada všech nákladů, které žalobci v důsledku prodlení žalovaného vzniknou a dále smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Dále za porušení povinností nepeněžité povahy, které byly ve smlouvě specifikovány (čl. 7), byla sjednána další smluvní pokuta ve výši 15% z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení a v případě některých povinností 15% z jistiny poskytnutého úvěru. Dále byl sjednán pro případ prodlení poplatek 450 Kč za prvou upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi dnech prodlení, poplatek 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti dnech prodlení a poplatek 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání cestou inkasní agentury. Dále soud v rámci způsobu uzavření úvěrové smlouvy dálkovým způsobem zjistil, že dle dispozic účastníků byla z účtu žalovaného na účet žalobce [datum] převedena částka 1 Kč, opačně na účet žalovaného pak byla z účtu žalobce [datum] pod stejným variabilním symbolem zaslána částka 6 000 Kč. Žalobce soudu doložil i upomínky, ohledně nichž požaduje zaplacení sjednaných poplatků, jakýsi výpočet těchto poplatků v rámci uvedení, z jakých konkrétních pracovních a finančních nákladů byly tyto poplatky stanoveny. Dále soud konstatoval žalobcem předložené listiny a zjištění v rámci předsmluvního posuzování úvěruschopnosti žalovaného. 4. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru, jedná se o úvěrovou smlouvu dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.). Žalovaný tuto skutečnost nepopírá. 5. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu 3 5 C 234/2022 oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 6. V daném případě došlo při uzavírání smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částku, která byla ve smlouvě nazvána poplatkem, když z obsahu smlouvy vyplývá, že v tomto poplatku je obsažen i sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 39%, tento úrok je obsažen v částce 6 408 Kč, která je společně s úvěrovou jistinou žalobcem v návrhu na žalovaném požadována. Je zcela evidentní, že ve smlouvě byl tímto způsobem sjednán úrok ve velmi vysoké výši a soud tedy automaticky přistoupil k jeho přezkumu z hlediska posouzení platnosti tohoto smluvního ujednání. Z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru s ohledem na určitou vyšší míru rizika tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky [obec] národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem na spotřebu bydlení a ostatní v době uzavření úvěrové smlouvy sazbu 5,55% ročně. Sjednaná úroková sazba ve smlouvě ve výši 39% trojnásobek těchto obvyklých úroků značně přesahuje, a tedy v této části se jedná o mezi účastníky sjednané neplatné ujednání o výši úroků. Pokud se jedná o smluvní pokutu 0,1% denně z dlužné částky, ta sama o sobě není svou výší v rozporu s ustálenou judikaturou. Žalobce nyní v návrhu tuto smluvní pokutu nepožaduje, toto ujednání je však součástí smlouvy a může být kdykoli proti žalovanému v budoucnu uplatněno. To nemění nic na tom, že v celkovém souhrnu je úvěrová smlouva zjevně nevyvážená. Žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o spotřebitelském úvěru zakotvil další smluvní pokuty v rozsahu 15% z úvěrové jistiny, buď v případě porušení některé povinnosti nepeněžité povahy jako jednorázovou smluvní pokutu a nebo v případě porušení některé povinnosti nepeněžité povahy jakou smluvní pokutu opakovanou za každé porušení (povinnosti ve formě předložení potvrzení o trvání zaměstnání, informace, že žalovaný v pracovním poměru není, předložení potvrzení okresního soudu, že vůči němu nejsou vedena soudní řízení), dále další sankční poplatky za odesílané upomínky v případě prodlení žalovaného, které představují postupně částky 450 Kč, 650 Kč a 1 500 Kč, tedy opět ve vztahu k výši úvěrové jistiny dosti vysoké poplatky, když z obsahu upomínek vyplývá, že jsou v podstatě totožné, obsahují vlastně pouze vždy navýšení dluhu a zcela jistě vyhotovení druhé a třetí upomínky nemohlo být nijak nákladnější, než vyhotovení a odeslání prvé upomínky, naopak další upomínky v podstatě kopírují obsah upomínky prvé. Svým způsobem všechny tyto poplatky jsou dalšími skrytými smluvními pokutami, byť jsou nazvány pojmem poplatky. Dále byl sjednán v úvěrové smlouvě poplatek, v kterém byl obsažen i shora uvedený úrok. Tento poplatek ve vztahu k úvěrové jistině při jakési slevě za včasné zaplacení činí přibližně 20%, v případě prodlení žalovaného pak již činí částku téměř se rovnající výší úvěrové jistiny, tedy pro takový případ se jedná o 100% navýšení úvěrové jistiny. Tento poplatek podle názoru soudu je svým způsobem dalším skrytým úrokem, poplatek u tohoto typu smluv by neměl být s ohledem na charakter smlouvy nijak vysoký, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být administrativní činnost jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost poplatku, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Ze všeho shora uvedeného je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic