1 C 261/2022-111 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhá na žalovaném zaplacení částky 296 343,78 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 137,76 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 247,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 296 343,78 Kč od 8. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10% ročně a s úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky 295 544,45 Kč od 8. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dříve [právnická osoba]), uzavřela se žalovaným dne 19. 3. 2019 Smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné smluvní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Na jejím základě byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 300 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 9,9% ročně, a žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s úrokem ve 120měsíčních splátkách po 3 948 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na 19. 4. 2019 a splátky měly být hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, na pohledávku uhradil pouze 12 412,70 Kč, banka tedy pohledávku žalovaného ke dni 7. 11. 2019 zesplatnila a vyzvala žalovaného k její úhradě. Pohledávka byla společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni ke dni 22. 7. 2021 na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2021. Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky 295 544,45 Kč na jistině, částky 799,33 Kč na poplatcích a smluvní pokutě, smluvené úroky a zákonné úroky z prodlení. Žalovaný byl žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dlužné částky, ničeho však nezaplatil. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor, ve kterém tvrdí, že dle § 1881 o.z. nelze postoupit pohledávku, která zaniká smrtí, nebo jejíž obsah by se se změnou věřitele k tíži dlužníka změnil. Namítá, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] je úvěrovou institucí evidovanou v seznamu regulovaných a registrovaných subjektů ČNB, která se specializuje na poskytování úvěrů, žalobkyně je naopak společností, jejímž předmětem podnikání je odkup pohledávek, které následně vymáhá, aniž by byla ČNB evidovaným subjektem, nad jehož činností ČNB nevykonává dohled. Postoupením pohledávky na žalobkyni tak vždy dojde ke zhoršení postavení klienta. U žalobkyně jsou důvodné pochybnost, zda dodržuje právní předpisy na ochranu spotřebitele. Postoupením pohledávky i [právnická osoba] porušila bankovní tajemství. Má zato, že smlouva o postoupení pohledávek je neplatná. Předmětná smlouva o půjčce podléhá úpravě dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, kdy jednou z povinností poskytovatele úvěru je řádně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Žalovaný má za to, že při uzavření smlouvy o půjčce nebyla úvěruschopnost jeho osoby řádně a dostatečně posouzena. Je toho názoru, že Smlouva o půjčce je s ohledem na § 588 o.z. neplatná. Navrhuje zamítnutí žaloby. 4. Žalobkyně k odporu žalovaného uvedla, že s názorem žalovaného, že postoupením pohledávky na žalobkyni došlo k jeho horšímu postavení nesouhlasí, k posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak uvedla, že její právní předchůdkyně, která žalovanému úvěr poskytla, splnila svoji zákonnou povinnost ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, když posoudila informace požadované a získané od žalovaného, nahlédla do veřejných registrů, jak vyplývá z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a dospěla k závěru, že schopnost žalovaného úvěr splácet je dostatečná. 5. Žalovaný ani jeho právní zástupce se k nařízenému jednání nedostavili, a proto soud postupem podle § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a jeho právního 3 1 C 261/2022 zástupce a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 6. Z návrhu na uzavření smlouvy o půjčce ze dne 19. 3. 2019, [číslo] akceptace návrhu, ze všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) poskytla žalovanému půjčku ve výši 300 000 Kč, když úroková sazba činila 9,9% ročně a žalovaný se zavázal půjčku uhradit ve 120měsíčních splátkách po 3 948 Kč. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyplývá, jakým způsobem a z jakých dat právní předchůdkyně žalobkyně prováděla ověření úvěruschopnosti žalovaného. Byla provedena lustrace v registrech [spisová značka], [příjmení], v insolvenčním rejstříku, na interním black listu banky, vše bez záznamu, výše příjmů a výdajů byla posouzena z údajů uvedených žalovaným a z jejich nezávislého hodnocení s využitím komplexního statistického nástroje. Z oznámení o zesplatnění a výzvy k úhradě závazku ze dne 7. 11. 2019 je zjišťováno, že právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 7. 2021 je dále zjištěno, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z výzvy k plnění ze dne 13. 10. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 4 1 C 261/2022 13. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy, která měla povahu smlouvy o spotřebitelském úvěru, částku 300 000 Kč. Z vyjádření žalobkyně a z předložených důkaz vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného měla k dispozici pouze údaje uvedené v žádosti samotným žalovaným, k poskytnutým informacím neměla k dispozici žádné konkrétní dokumenty k ověření pravdivosti těchto údajů, jako jsou například výplatní lístky, doklady o úhradě nájemného, plateb inkasa za služby, atd.. Soud žalobkyni k předložení takových dokumentů vyzval, pokud podle nich úvěruschopnost žalovaného posuzovala, žalobkyně však takové doklady soudu nepředložila. Soud tak má zato, že vycházela z údajů uvedených žalovaným, které ověřila pouze statisticky, nikoli fakticky. Úvěruschopnost žalovaného tak nebyla řádně posouzena, když s informacemi získanými od žalovaného bez dalšího se není možno spokojit a brát je jako skutečnost. Právní předchůdkyně žalobkyně byla povinna tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. 14. Proto soud dospívá k závěru, že ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouva o půjčce neplatná, když právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného a dále, že se za použití § 588 o.z. jedná o neplatnost absolutní. Proto žalobkyni náleží pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení. 15. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 300 000 Kč, tak jak je i tvrzeno žalobkyní, bylo zaplaceno celkem 12