5 C 280/2023-24 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 29.6.2023 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 59 671,48 Kč s 18,69% úrokem ročně z částky 29 560,33 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 29 560,33 Kč od 15.12.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 181,70 Kč a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 259,44 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], která s žalovaným dne 31.3.2021 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 33 963 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 24 177 Kč s úrokovou sazbou ve výši 18,69% ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 286 Kč, zavázal se zapůjčenou částku včetně úroku a poplatků uhradit v 78 týdenních splátkách po 821 Kč, když poslední splátka byla stanovena na 28.9.2022 Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 14.4.2021. Ke dni 27.8.2021 činila dlužná jistina částku 29 560,33 Kč, dlužný poplatek částku 30 111,15 Kč, jistina se úročí úrokem ve výši 18,69% ročně od 29.9.2022, tedy ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 14.12.2022, žalovaný do data postoupení pohledávky uhradil celkem 1 700 Kč, žalobci dluží částku 59 671,48 Kč, sestávající se z jistiny 29 560,33 Kč, poplatku 30 111,15 Kč, kapitalizovaného úroku 1 181,70 Kč (vypočten při sazbě 18,69% z jistiny za dobu od 29.9.2022 do 14.12.2022), kapitalizovaného úroku z prodlení 3 259,44 Kč (vypočten při sazbě 8,5% ročně z jistiny za dobu od 4.9.2021, tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do 14.12.2022). Od 15.12.2022 běží úroky ve sjednané výši a úroky z prodlení v zákonné výši, vše až do zaplacení. 2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], byla dne 31.3.2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta hotovostní částka ve výši 30 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Sjednaný poplatek činil částku 33 963 Kč a sestával se z úroku 24 177 Kč vypočteného při úrokové sazbě 88% ročně na dobu řádného trvání smlouvy, z částky 1 500 Kč za zpracování úvěru, z částky 8 286 Kč za komfortní a flexibilní splácení. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalovaného, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru uzavřena dne 14.12.2022, doložil, že žalovanému na adresu [obec a číslo] odeslal oznámení o postoupení pohledávky z 16.12.2022. 3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 31.3.2021 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je 3 5 C 280/2023 neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky, shora uvedený poplatek, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 88%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu od jednoho roku do pěti let v březnu 2021 výši 6,23% ročně (v případě úroku na spotřebu, bydlení a ostatní 2,82% ročně). Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalovaného se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalovaného v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci těchto poplatků již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování úvěru je sjednán poplatek ve výši 1 500 Kč, za komfortní a flexibilní splácení poplatek ve výši 8 286 Kč, tedy celkem se jedná kromě uvedených úroků o další poplatky v celkové výši 9 786 Kč, které představují kolem 32% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost těchto poplatků, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaný se vlastně v rámci smlouvy zavázal nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který ve svém součtu s úroky dosahuje částky 33 963 Kč, tedy dalších více jak 100% úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 30 000 Kč žalovaný již fakticky zaplatil 1 700 Kč, stále žalobci dluží na jistině a dlužných poplatcích dle tvrzení žalobce částku ve výši 59 671,48 Kč. Z toho je zcela zřejmá nevyváženost a nepoměr podmínek smlouvy, která zakládá nevýhodný a nevyvážený vztah mezi věřitelem a dlužníkem, čímž se dostává do zřejmého rozporu s dobrými mravy. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný smlouvu v popsané podobě uzavřel. Zákonná úprava předpokládá u uzavřených smluv jejich podrobení přezkumu z hlediska okolností zásadních pro její platnost, když je nutno vzít v úvahu i charakter tohoto smluvního vztahu, jehož právní rámec 4 5 C 280/2023 je vytvořen jednou smluvní stranou předem, bez reálné možnosti změny textu smlouvy ze strany druhé. Soud tedy dospívá za této situace k závěru, že ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. je shora uvedená smlouva absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a tato neplatnost se vztahuje k celé smlouvě, protože v tomto případě tvoří jednotlivá ujednání smlouvy vždy