5 C 281/2022-37 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 17.6.2022 podal žalobce u soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 78 341 Kč s 29% úrokem ročně z částky 32 051,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 871,02 Kč a s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 32 051,35 Kč od 18.3.2022 do zaplacení, když v návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], která s žalovaným dne 30.9.2019 uzavřel smlouvu [číslo] jejíž součástí jsou Smluvní podmínky. Před uzavřením této smlouvy o poskytnutí úvěru byla schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru (v návrhu žalobce uvádí, z jakých konkrétních informací při posuzování vycházel). Na základě této smlouvy byla právním předchůdcem žalobce poskytnuta žalovanému zápůjčka ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce za poskytnutí a spravování zápůjčky poplatek ve výši 41 587 Kč, který se sestává z pevně vypočteného úroku v zápůjční úrokové sazbě 29% ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, zavázal se půjčenou částku včetně poplatku uhradit v 24 měsíčních splátkách po 3 400 Kč, žalovaný zaplatil v období od 2.11.2019 do 5.7.2020 pouze částku v celkové výši 21 000 Kč (v návrhu žalobce uvádí data a výše jednotlivých plateb) a tato platba byla započtena ve výši 7 948,65 Kč na jistinu a ve výši 13 051,35 Kč na shora uvedený poplatek, jistina tak byla ponížena na 32 051,35 Kč a poplatek na 28 535,65 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení, tato smluvní pokuta byla k 1.2.2022 kapitalizována, když na žalovaném byla požadována pouze částka 20 000 Kč. V souladu se smluvním ujednáním vznikl právnímu předchůdci žalobce nárok na zaplacení sankčních poplatků ve výši 1 200 Kč v souvislosti s vymáháním dluhu a dále vznikl z důvodu prodlení žalovaného žalobci nárok na zaplacení úroků z prodlení, které k 1.2.2022 byly kapitalizovány na částku 1 871 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek z 28.1.2022, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemným oznámením z 1.2.2022, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě celkového dluhu 80 212 Kč do 17.3.2022. Žalobce současně se shora uvedenou částkou uplatňuje 29% smluvní úrok ročně z dlužné jistiny od 18.3.2022 do zaplacení a od téhož data z téže částky požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému, k nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 2. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] [obec a číslo], [IČO], byla dne 30.9.2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž byla žalovanému poskytnuta hotovostní částka ve výši 40 000 Kč za podmínek ve formě sjednaných úroků, poplatků a splátek, jak žalobce v návrhu uvádí. Sjednaný poplatek ve výši 38 491 Kč se sestával z úroku 13 183 Kč vypočteného při úrokové sazbě 29% ročně na dobu řádného trvání smlouvy, z částky 14 752 Kč za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, z částky 10 556 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Dále se zavázal žalovaný zaplatit pojistné 3 096 Kč. Součástí této smlouvy jsou příslušné smluvní podmínky, z nichž vyplývají i další sjednané povinnosti ze strany žalovaného, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, sankční poplatek 300 Kč za zaslanou upomínku, když ve smlouvách byl sjednán maximální počet upomínek dle druhu smlouvy, dále povinnost hradit poplatek za zahájení vymáhání dluhu ve formě paušalizované náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 1 000 Kč. Dále žalobce soudu doložil smlouvu o postoupení pohledávek, z níž vyplývá, že byla mezi žalobcem a poskytovatelem úvěru 3 5 C 281/2022 uzavřena dne 28.1.2022, doložil, že žalovaný byl s postoupením pohledávky na žalobce seznámen oznámením o postoupení pohledávek z 1.2.2022. 3. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 30.9.2019 smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 4. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky a shora uvedený poplatek, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 29%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu s fixací sazby na dobu jednoho až pěti let v září 2019 výši 8,45% ročně (v případě úroku na spotřebu, bydlení a ostatní 4,27% ročně). Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků výrazně přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvách sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalovaného se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Veškeré povinnosti žalovaného v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedený poplatek, v rámci tohoto poplatku již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení je sjednán poplatek ve výši 14 752 Kč, za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení další poplatek ve výši 10 556 Kč, tedy celkem se jedná kromě uvedených úroků o další poplatky v celkové výši 25 308 Kč, které představují kolem 63% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost těchto poplatků, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaný se vlastně v rámci smlouvy zavázal nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též 4 5 C 281/2022 k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který ve svém součtu s úroky dosahuje částky 78 491 Kč (bez dohodnutého pojištění ve výši 3 096 Kč), tedy téměř 100% úvěrové jistiny. I když tedy z úvěru 40 000 Kč žalovaný již fakticky zaplatil 21 000 Kč, stále žalobci dluží na jistině a dlužných poplatcíc