5 C 56/2023-18 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Dne 26.10.2022 podal žalobce u zdejšího soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 13 753,33 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 13 753,33 Kč od 7.6.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 386,45 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 13 385,48 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a dále částku ve výši 6 133,99 Kč. V návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], která s žalovaným dne 28.11.2019 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce i částku ve výši 20 618 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se zavázal vrátit 44 618 Kč ve 14-ti měsíčních splátkách po 3 187 Kč do 28.1.2021. Žalovaný uhradil 20 000,01 Kč, tato částka byla započítána poměrně na jistinu a příslušenství, na jistinu 10 246,67 Kč a na příslušenství 9 753,34 Kč. Závazek ze smlouvy nebyl zesplatněn, splatnost nastala k 28.1.2021 a od následujícího dne je žalovaný v prodlení. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze 4.4.2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek z 3.6.2022 byla pohledávka postoupena z uvedeného věřitele na žalobce k datu 6.6.2022. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky částku 43 712,87 Kč a sestávala se z nesplacené jistiny 13 753,33 Kč, nesplaceného smluvního úroku 762,59 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 6 488,17 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1 230,48 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 2 383,42 Kč, tyto 4 položky tvoří v součtu částku 10 864,66 Kč a představují nesplacenou část sjednaného poplatku, dále ze sankčního poplatku 3 000 Kč, paušálních nákladů na vymáhání pohledávky 500 Kč, smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po splatnosti závazku ve výši 3 174,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 920,31 Kč a smluvní pokuty 10 500 Kč. Z této postoupené pohledávky se žalobce po zvážení všech okolností vzniku pohledávky rozhodl vůči žalovanému uplatnit pouze její část, a to ve výši 13 753,33 Kč na jistině, ve výši jím v petitu navrženého rozhodnutí uváděných úroků 13 385,48 Kč sestávajících se z kapitalizovaného smluvního úroku 762,59 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 6 488,17 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 230,48 Kč, inkasního poplatku 2 383,42 Kč a smluvního úroku za poskytnutí úvěru 2 520,82 Kč po revizním přepočtu za období od 29.1.2021 do 20.4.2022 při úrokové sazbě 15% ročně, dále požaduje úrok z prodlení 1 386,45 Kč za dobu od 29.1.2021 do 20.4.2022, účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání 256 Kč a sjednanou smluvní pokutu 6 133,99 Kč při sazbě 0,1% denně za období od 29.1.2021 do 20.4.2022. Účelně vynaložené náklady jsou požadovány za v návrhu uvedené úkony, upomínání dopisem, doporučeným dopisem, telefonickým hovorem a osobní návštěvou. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, protože se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, k věci se nevyjádřil. I když žalobce v navrženém znění rozhodnutí soudu uvádí na jistině pouze částky 13 753,33 Kč a 6 133,99 Kč, je žalobní jistina fakticky dána částkou 30 245,39 Kč a sestává se z uvedených dvou částek a dále z částek 6 488,17 Kč, 1 230,48 Kč, 2 383,42 Kč jako nesplacených poplatků a nákladů vymáhání 256 Kč. 3. Z listin předložených soudu žalobcem soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 28.11.2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta hotovostní částka ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci s touto částkou i úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 311 Kč při roční úrokové sazbě 15%, dále se zavázal zaplatit poplatky 11 760 Kč za poskytnutí úvěru, 2 227 Kč za vyhodnocení úvěru, 4 320 Kč za inkaso plateb v hotovosti v jeho bydlišti, celkem tedy se zavázal zaplatit 3 5 C 56/2023 dalších 20 618 Kč v 14-ti měsíčních splátkách po 3 187 Kč. Dle smlouvy vyplývají další sjednané povinnosti ze strany žalovaného pro případ prodlení, zejména se jedná o povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky v případě neuhrazení splátky úvěru, hradit za zasílání upomínek částky 750 Kč za upomínku, hradit další poplatky 1 500 Kč za oznámení o zesplatnění pohledávky. Dále žalobce soudu doložil rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek z 4.4.2022 a dílčí smlouvu o postoupení pohledávek z 3.6.2022, z nichž vyplývá, že pohledávka byla postoupena uvedeným věřitelem žalobci. 4. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 28.11.2019 smlouvu mající dle jejího obsahu charakter smlouvy o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o. z.) mající s ohledem na charakter účastníků a obsah smlouvy spotřebitelský charakter, na kterou se tedy vztahují příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud na základě provedeného dokazování ve formě konstatování obsahu smlouvy shledává její neplatnost z následujících důvodů. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 odst. 1 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 5. V daném případě došlo při uzavírání shora uvedené smlouvy k ujednání, které se týká povinností žalovaného zaplatit žalobci s úvěrovou částkou i další částky, které byly ve smlouvě specifikovány jako úroky a shora uvedené poplatky, byl sjednán úrok při roční úrokové sazbě 15%. Pokud se jedná o takto sjednaný úrok, jedná se o úrok vyššího charakteru, z hlediska dobrých mravů je dle ustálené judikatury úroková míra v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud výše sjednaných úroků podstatně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době jejich sjednání, stanovenou s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů a půjček. Za nepřiměřenou se úroková sazba považuje u tohoto druhu úvěrů poskytovaných v nebankovním sektoru tehdy, pokud přesahuje obvyklou úrokovou míru přibližně trojnásobně. V tomto případě dle zjištění soudu činila dle statistiky České národní banky průměrná úroková sazba úvěrů poskytnutých bankami v domácí měně domácnostem pro spotřebu, bydlení a ostatní v listopadu 2019 výši 4,19% ročně. Sjednaná úroková sazba trojnásobek těchto obvyklých úroků přesahuje a lze tedy konstatovat, že v části týkající se sjednaných úroků je smlouva z tohoto důvodu neplatná. Pokud se jedná o smluvní pokutu, lze ohledně základní smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky konstatovat, že co do sjednané výše není v rozporu s dobrými mravy, svou výší nepřesahuje míru přiměřenou dle ustálené soudní judikatury, je však nutno přihlédnout k tomu, že se nejedná o jedinou ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu, k prodlení žalovaného se vztahují různé další sankční povinnosti ve formě hrazení dosti vysokých částek za upomínky, hrazení poplatku za zesplatnění dluhu apod.. Veškeré povinnosti žalovaného v celkovém souhrnu způsobují dle názoru soudu zjevnou nevyváženost úvěrové smlouvy. Právní předchůdce žalobce si do předtištěného formuláře smlouvy o úvěru zakotvil shora uvedené poplatky, v rámci těchto poplatků již byl shora konstatován v rozporu s dobrými mravy sjednaný úrok, v rámci tohoto poplatku pak za poskytnutí úvěru je sjednán poplatek ve výši 11 760 Kč, za vyhodnocení úvěru další poplatek 2 227 Kč a za inkaso plateb v bydlišti žalovaného další poplatek 4 320 Kč, které představují ve svém součtu (18 307 Kč) kolem 75% z výše úvěrové jistiny. Administrativa by však u tohoto typu smluv neměla být s ohledem na charakter smlouvy nákladná, s ohledem na předtištěnost smlouvy a jednoduchost a rychlost vyplnění smlouvy by měla být jednoduchá, rychlá a z hlediska evidence z větší části elektronická. Je tedy zřejmá neúměrnost těchto poplatků, a to i při srovnání s bankami, u nichž je, jak je obecně známo, mnohem nižší, pohybující se 4 5 C 56/2023 v jednotkách procent výše úvěru. Je zřejmé, že se jedná pouze o skryté a tedy nepřípustné navýšení dohodnutého úroku za účelem navýšení zisku věřitele. Je tedy zřejmé, že žalovaný se vlastně v rámci smlouvy zavázal nejen k vrácení základní úvěrové částky a úroků, ale též k zaplacení dalšího žalobcem požadovaného poplatku, který ve svém