60 C 7259/2019-26 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalované straně zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, . ( dříve , právnická osoba, ), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřela se žalovanou stranou smlouvu o úvěru , na základě které žalobkyně poskytla žalované straně finanční prostředky. Žalovaná strana poskytnuté finanční prostředky z úvěrového účtu vyčerpala, avšak v rozporu se Smlouvou o úvěru příslušné splátky úvěru nesplácela, přičemž Smlouvou byla sjednána výše splátek a příslušenství včetně smluvní pokuty, pro případ, že by žalovaná strana nesplácela řádně a včas dohodnuté splátky úvěru resp. nedisponovala by na svém běžném účtu finančními prostředky pro možnost inkasní platby ve prospěch žalobkyně. Žalobkyně žalovanou stranu opakovaně upozornila na její prodlení se splácením dlužných částek ( splátek na úvěr ), k nim však nedošlo a žalobkyně tak využila svého práva, jež bylo sjednáno ve Všeobecných obchodních podmínkách jako nedílné součásti samotné Smlouvy o úvěru a vyzvala žalovanou stranu k zaplacení celé dlužné částky – pohledávky se Smlouvy o úvěru i s příslušenstvím. Zároveň pak žalobkyně stanovila den dřívější, než-li den, který byl sjednán v samotné Smlouvě jako den splacení poskytnutého úvěru. S úhradou smluvních závazků se dostala do prodlení, předchůdkyně žalobkyně proto využila svých smluvních oprávnění, úvěr tzv. zesplatnila a žalovanou stranu vyzvala k úhradě celkové dlužné částky. Jelikož žalovaná strana dluh neuhradila, požaduje žalobkyně jeho zaplacení v soudním řízení a to včetně sjednaného úroku z úvěru a s ohledem na prodlení se zaplacením rovněž včetně zákonného úroku z prodlení, a to za vymezené období. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností , právnická osoba2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: žalobkyně a žalovaná strana uzavřely smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované straně finanční prostředky (čl. II, 1.). Žalovaná strana je byla povinna vrátit formou anuitních řádných měsíčních splátek. Řádná měsíční splátka se skládala z platby jistiny, úroku, úhrady pojištění v případě, že bylo pojištění sjednáno a poplatku za vedení úvěrového účtu (čl. II., 4., 4.1.). Nedílnou součástí této smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, , Anonymizováno, (čl. I.). Z jejich ustanovení vyplývá, že žalovaná strana byla povinna žalobkyni platit z poskytnutých peněžních prostředků úroky (část VII., čl. 156). Pro případ porušení smluvních povinností žalovanou stranou byla banka oprávněna úročit dlužnou částku, ohledně které byla žalovaná strana v prodlení s úrokem z prodlení a dále také mohla žalobkyně prohlásit svým rozhodnutím úvěr za ihned splatný a požádat žalovanou stranu o jeho předčasné splacení. Žalovaná strana byla pak povinna do 10-ti dnů od obdržení oznámení splatit žalobkyni jistinu úvěru, úroky smluvní a úroky z prodlení narostlé ke dni prohlášení okamžité splatnosti úvěru k jistině úvěru, případně další částky, jež náležely žalobkyni dle smlouvy o úvěru a smluvní pokutu, přičemž výpočet celkové peněžní částky měla žalobkyně uvést v oznámení o prohlášení úvěru za ihned splatný. Pokud žalovaná strana neuhradila tuto částku, byla žalobkyně oprávněna úročit tuto celkovou část úroky z prodlení (část VII. čl. 183.). Žalovaná strana porušovala za trvání smluvního vztahu své povinnosti hradit splátky úvěru řádně a včas a proto svým dopisem oznámila žalobkyně žalované straně, že vzhledem k opakovanému porušování smluvních podmínek z její strany prohlašuje úvěr za splatný. Žalovaná strana svoji povinnost nesplnila ani poté, kdy byla žalobkyní v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím a bylo jí ze strany žalobkyně umožněno splácet dluh formou měsíčních splátek.5. Výše uvedené listinné důkazy posoudil soud za prokázané, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by zpochybňovala jejich věrohodnost a účastníci řízení žádnou takovou skutečnost taktéž netvrdili. Žádná ze stran pak nezpochybnila pravost nebo pravdivost uvedených důkazu. Žalovaná strana v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že provedené důkazy plně prokazují zjištěný skutkový stav a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.6. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu se plně ztotožňuje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na výše uvedené.7. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.8. Úvěrová smlouva patří mezi tzv. absolutní obchodní závazkové vztahy. Znamená to, že bez ohledu na postavení smluvních stran a bez ohledu na účel právního jednání (zda jde o úvěr pro účely podnikání nebo o spotřebitelský úvěr) smlouva bude podřízena vždy režimu obchodního zákoníku. Protože je většina ustanovení obchodního zákoníku, jež upravují institut smlouvy o úvěru, dispozitivní, záleží na smluvním ujednání stran a široce se tedy uplatňuje zásada smluvní volnosti.9. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům.V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru dojednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, tj. jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky čerpala, sjednaným způsobem je však, včetně úroku a poplatků, nesplácela. Předchůdkyně žalobkyně proto postupovala v souladu se smluvním ujednáním, obsaženým v obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy o úvěru a od smlouvy odstoupila. Vzhledem k tomu vznikla žalované povinnost vrátit dosud nesplacenou část poskytnutého úvěru, včetně sjednaného úroku, smluvní pokuty a poplatků, jak je v žalobě požadováno. Jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, dostala se do prodlení a předchůdkyni žalobkyně v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit úrok z prodlení z dlužné částky trvá pro žalovanou až do jejího úplného uhrazení.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 5 443 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 6 580 Kč/1 úkon, tj. předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/1 úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 30 417,40 Kč (viz. nález Ústavního soudu ČR ze dne 17.4.2012, sp. zn. Pl. ÚS 25/12, publikovaný ve Sbírce zákonů ČR dne 7.5.2013, částka 52, č. 116). Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.13. Lhůta k plnění byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.14. Závěre