64 C 106/2011 — Obvodní soud pro Prahu 1

<i>Mgr. Jiří Kohoutek věc rozhodl jako zastupující soudce na základě opatření předsedy Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 0Spr 852/2020 ze dne 15. ledna 2021.</i> 1. Podanou žalobou se žalobce a [celé jméno žalobkyně] v soudním řízení domáhali na žalovaném zaplacení částky 600 000 Kč a vydání rozhodnutí, že stavební úřad ve věci bytového domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [obec] postupoval nesprávně. V žalobě uvedli, že bydlí v předmětném domě a jeho majitel jim v roce 1992 odpojil stoupačky elektřiny a vody a od roku 1995 není objekt vytápěn. V roce 2007 majitel odstranil hydroizolaci z teras, v důsledku čehož jsou stěny schodiště a dalších místností pokryty plísní, římsy a obložení odpadávají. V roce 2009 pak majitel domu odstranil část oken z bytu pod záminkou jejich nátěru, dále jim ve stejném roce znemožnil dodávku teplé vody a provizorní topení, nakonec vodu odpojil úplně. Celou věcí se od roku 1992 zabýval stavební úřad Úřadu Městské části [obec a číslo], dále Magistrát hl. m. Prahy i Veřejný ochránce práv. Teprve poté, co uplatnili náhradu škody, došlo na základě opakovaných příkazů žalované ke změně stavebního úřadu, který započal konat. Dne [datum] se na žalovaného obrátili s nárokem na náhradu škody, který je však odmítl. 2. Žalobce a [celé jméno žalobkyně] doplnili, že celková doba přes 15 let je zcela nepřijatelná a vede k naprosté ztrátě důvěry k fungování státních orgánů. Požadují proto zadostiučinění za vzniklou újmu. [ulice] úřad tomuto jednání majitele dlouhodobě nečinně přihlíží nebo činí pouze formální kroky, které nevedou k faktické nápravě, když věcí se zabýval i Veřejný ochránce práv, na jehož zprávy odkazují. Povinnost úřadu konat vyplývá ze zákona a to jak ve vztahu ke stavbě tak ve vztahu k ohrožování zdraví zde bydlících osob. Jsou účastníky všech správních řízení, jelikož se dotýkají jejich bytu či společných prostor a ochrany jejich zdraví. [ulice] úřad je dlouhodobě nečinný nebo činí jednotlivé kroky ve zcela nepřiměřených a nezákonných lhůtách. 3. Dále žalobce a [celé jméno žalobkyně] sdělili, že dříve označený postup se týká správních řízení vedených u Úřadu Městské části [obec a číslo], konkrétně řízení o obnovení topení, řízení k zajištění střešní krytiny, řízení k závadám elektroinstalace, řízení ke spalinovým cestám, řízení týkající se hygienických závad, řízení k navrácení odstraněných oken, řízení k umístění antény a řízení k obnovení dodávek vody (s uvedením konkrétních podání, rozhodnutí a dalších dokumentů). Ohledně nesprávného úředního postupu zrekapitulovali, že řízení o obnovení topení trvá od roku 1995 dosud, byly vydány pouze 2 výzvy k nápravě, k samotné nápravě dosud nedošlo. Výzvy nebyly vydány v zákonem stanovené lhůtě ani ve lhůtě přiměřené významu věci samotné a ani poté, co si úřad ověřil, že jeho výzva byla ignorována. V řízení došlo ke změně stavebního úřadu a to na základě prokázané nečinnosti Úřadu Městské části [obec a číslo]. 4. Po opakovaných poučeních ze strany soudu se žalobce ustálil na tvrzení, že se domáhá nemajetkové újmy, která mu vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce těchto řízení: A. řízení o obnovení vytápění B. řízení o opravě střešní krytiny C. řízení osvětlení společných prostor D. řízení ohledně hydroizolace a hygienické závady E. řízení o navrácení oken F. o umístění antény pro příjem rozhlasového a tel. vysílání G. o obnovení dodávky vody H. řízení ohledně spalinových cest 5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve věci se vyjádřil tak, že žalobce a [celé jméno žalobkyně] nárok uplatnili společným dopisem ze dne [datum] doručeným dne [datum]. Žádost je obsahově shodná se žalobou. 6. Žalovaný proto ve svém vyjádření k žalobě odkázal na stanovisko k případu uvedené v dopise č. j.: 34 [číslo] ze dne 29. 3. 2011, kterými požadavek odmítl. Žalovaný dále uvedl, že žalobce a [celé jméno žalobkyně] společným dopisem ze dne [datum] doručeným dne [datum] vyjádřili nespokojenost s vyřízením jejich žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Na tento dopis žalovaný reagoval sdělením ze dne 18. 5. 2011, č. j.: 14 [číslo]. Předmět řízení 7. Vzhledem k opakovaným rozhodnutím ve věci soud pro přehlednost shrnuje jednotlivé výroky. Žalobce a [celé jméno žalobkyně] se žalobou domáhali, aby soud ve věci rozhodl tak, že <i>1) stavební úřad ve věci bytového Domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [obec] postupoval nesprávně</i> <i>2) jako náhradu vzniklé újmy je žalovaný povinen uhradit navrhovatelům částku 600 tis. Kč.</i> 8. Ve věci rozhodl soud prvního stupně rozsudkem č. j. 64 C 106/2011-58 ze dne 4. června 2012 (dále jen:„ Rozsudek I.“), kterým vyslovil: <i>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 300.000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.</i> <i>II. Žaloba se co do částky 300.000Kč, zamítá.</i> <i>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</i> 9. V navazujícím odvolacím řízení rozhodl Městský soud v Praze usnesením pod č. j. 70 Co 499/2012- 72 ze dne 6. 12. 2012 (dále jen:„ usnesení MS I.“) tak, že <i>Rozsudek soudu I. stupně se ve vyhovujícím výroku a ve výroku o nákladech řízení zrušu je a v tomto rozsahu se věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.</i> 10. Následně soud prvního stupně ve druhém rozsudku pod č. j. 64 C 106/2011-102 ze dne 24. 10. 2013 (dále jen:„ Rozsudek II.“), rozhodl tak, že: <i>I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku [číslo] - Kč, a aby soud konstatoval nesprávný postup stavebního úřadu ve věci bytového domu [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo], se zamítá.</i> <i>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</i> 11. V navazujícím odvolacím řízení rozhodl Městský soud v Praze usnesením č. j. 70 Co 113/2014- 122 ze dne 16. 4. 2014 (dále jen:„ usnesení MS II.“) tak, že: <i>I. Odvolání žalobkyně ad. b) se odmítá.</i> <i>II. Ve vztahu mezi žalobkyní ad b) a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.</i> <i>III. Ve vztahu mezi žalobcem ad a) a žalovaným se rozsudek soudu I. stupně zrušuje a v tomto rozsahu se věc vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení.</i> <i>IV. Nařizuje se, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný samosoudce.</i> 12. V dovolacím řízení Nejvyšší soud ČR rozhodnutím č. j. 30 Cdo 161/2015-173 ze dne 20. 1 2015 rozhodl tak, že: <i>I. Řízení se zastavuje.</i> <i>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</i> 13. Následně soud prvního stupně ve třetím rozsudku č. j. 64 C 106/2011-327 ze dne 31. 1. 2019 (dále jen:„ Rozsudek III.“) rozhodl tak, že <i>I. Žaloba s návrhem na vydání rozhodnutí, že stavební úřad postupoval nesprávně v řízeních týkajících se obnovení vytápění bytového domu, zajištění střešní krytiny, odstranění závad elektroinstalace, zajištění spalinových cest, hygienických závad, navrácení odstraněných oken, umístění antén a obnovení dodávek vody, vše se týkající domu na adrese [adresa], se zamítá.</i> <i>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 244 562,50 Kč a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</i> <i>III. Žaloba s návrhem na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 55 437,50 Kč, se zamítá.</i> <i>IV. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.</i> 14. V navazujícím odvolacím řízení rozhodl Městský soud v Praze usnesením pod č. j. 70 Co 222/2019- 358 ze dne 30. srpna 2019 (dále jen:„ usnesení MS III.“) tak, že: <i>I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé II. a ve výroku</i> <i>II. O nákladech řízení IV. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu</i> <i>řízení.</i> 15. S ohledem na uvedené tak soud shrnuje, že z žalobci uplatněné žaloby, kterou se domáhali: 1. úhrady částky ve výši 600.000 Kč a dále 2. konstatování porušení práva, zůstal v rámci dalšího řízení pouze nárok žalobce (nikoli [celé jméno žalobkyně]) na zaplacení částky ve výši 244 562,50 Kč (Rozhodnutí o zamítnutí částky 300.000 Kč je pravomocné dle rozsudku I. výrok II. (nebylo podáno odvolání) vůči oběma původním žalobcům; zamítnutí zbytku (300.000 Kč) a konstatování porušení práva je vůči žalobci 2 ([celé jméno žalobkyně]) pravomocné (opožděné odvolání) v rozsudku II.; zamítnutí částky 55 437,50 Kč je pravomocné (rozsudek III.); zamítnutí konstatování porušení práva je pravomocné (rozsudek III.)) 16. Soud následně s ohledem na závazný právní názor vyslovený v usnesení MS III. vyloučil část nároků uplatněných žalobcem do samostatných řízení a předmětem v tomto řízení pak zůstal nárok žalobce na úhradu nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem v : A. „ řízení o obnovení vytápění“ ve výši 30.570,30 Kč F. „ řízení o umístění antény“ pro příjem rozhlasového a televizního vysílání ve výši 30.570,30 Kč H.„ řízení ohledně spalinových cest“ ve výši 30.570,30 Kč. 17. Poté soud prvního stupně rozhodl rozsudkem ze dne 6. 8. 2021 č.j. 64 C 106/2011-399 (dále jen:„ Rozsudek IV.“) tak, že zamítl žalobu, podle které by soud uložil žalovanému povinnost zaplat