12 C 82/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. V souladu s § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bude v odůvodnění tohoto rozsudku uveden pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení, jelikož proti němu není odvolání přípustné pro bagatelní předmět řízení. 2. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 8. 2020 se žalobkyně na žalovaném domáhá zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že je právní předchůdkyní společnosti [právnická osoba], sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen„ [anonymizováno]“), která na žalobkyni žalovanou pohledávku za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 500 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit dne [datum], což ovšem neučinil, dostal se tedy do prodlení s vrácením poskytnuté zápůjčky. Na výzvy k úhradě ani na oznámení o postoupení pohledávky ze strany [anonymizováno] žalovaný nereagoval, žalovaný ničeho neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyní. 3. Žalovaný byl usnesením ze dne 19. 3. 2021, č. j. 12 C 82/2021-12, vyzván, aby se vyjádřil k žalobě a označil veškeré důkazy, které mají být v dalším průběhu řízení provedeny. Současně byl poučen o možnosti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a o tom, že zůstane-li tato výzva bez vyjádření, má soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k žalobě na předmětnou výzvu ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, a soud tak ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, že nemá námitky. 4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. 5. Soud tedy rozhodl o žalobě bez jednání za souhlasu obou účastníků dle § 115a o. s. ř. 6. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 13. 2. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě níž zapůjčila žalovanému částku 2 500 Kč a následně stejného dne žalovanému vystavila fakturu na zapůjčenou částku splatnou dne 1. 3. 2015 (faktura [číslo] obchodní podmínky, žádost o zápůjčku, prohlášení [číslo]). Žalovaný zapůjčenou částku ve lhůtě splatnosti nevrátil, dostal se tedy do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni dne 21. 12. 2017 smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018). Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 5. 6. 2020. 7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě níž žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně zapůjčila částku 2 500 Kč, a to v souladu s § 2390 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit dle § 2393 OZ ke dni 1. 3. 2015, což neučinil, je tedy ode dne 2. 3. 2015 v prodlení s vrácení poskytnuté zápůjčky. Žalovaný tvrzení v žalobě nesporoval, nijak se k žalobě nevyjádřil a ničeho na svou obranu neuvedl. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení prokázala, že její nárok je důvodný co do jistiny dle § 2390 OZ a rovněž úroku z prodlení dle § 1970 OZ. 8. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně v řízení prokázala svoji aktivní věcnou legitimaci, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. K aplikaci § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. soud přistoupil, neboť v daném případě jsou splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Plnění k rukám advokáta je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.